Jiří Paroubek: Cesta k nové sociální demokracii

cssd logo
6.4.2018 12:40
Musím říci, že se v posledních téměř osmi letech, tedy po mém odchodu z vedení ČSSD, tato strana programově až příliš zaměřila na oblast sociální, a to tak, že je vnímána jen jako jakási strana dávek a minimální mzdy. Jiná témata sociální demokracie v posledních letech prakticky nerozvíjela. Anebo jen velmi okrajově, či dokonce chybně (jako např. loni na jaře problematiku progresivního zdanění).

Již před časem jsem zveřejnil ve svých článcích kolem dvou desítek programových bodů, které by sociální demokracie měla zahrnout do svého nového programu, tak aby získala nové voličské skupiny a vrstvy občanů. Protože ty voličské skupiny a vrstvy, které zajímají sociální programy a celkový přístup sociální demokracie orientovaný především na řešení sociální problematiky, se početně zužují. Zkrátka úbytek voličů je dramatický a nejsou-li rozehrána také jiná programová témata a ještě k tomu přicházejí politické chyby vedení. Spirála poklesu se urychluje...

Seriál chyb vedení sociální demokracie eskaloval zejména v posledních dvou letech. Nemá už příliš smysl se zabývat lídrovskými schopnostmi Sobotky a jeho personální prací. Ale špatný obraz vedení ČSSD ve veřejnosti byl především odrazem jeho omezených vůdcovských schopností. Přitom se nedá říci, že by se nejednalo o zkušeného a inteligentního politika. Prostě Sobotka jen nebyl lídrem, nebyl velkým hercem parlamentní tribuny, anebo tribunem lidu. Byl nudný, Babiš či Okamura jsou mnohem barvitější.

Neschopnost vedení ČSSD, jehož politika byla zejména v posledních dvou letech určována lobbistickými zájmy Růžičky z Bison & Rose a advokáta Pokorného, vedla tuto stranu na sám okraj propasti.

A nyní k těm základním programovým cílům, jak je vidím.

Sociální demokracie by se měla soustředit na několik základních programových témat, která stojí za to rozvíjet. Ale v novém programu se musí objevit také další témata, která si najdou další voličské skupiny a vrstvy občanů, které se s nimi ztotožní.

Jako mimořádně důležité vidím samozřejmě témata ekonomická . Hospodářství země se rozvíjí velmi dobře a ČSSD na tom měla nepochybný podíl, který si trochu nezaslouženě přisvojil pouze a jedině šéf hnutí ANO A. Babiš.

Se současnými hospodářskými výsledky státu se ČSSD musí plně ztotožnit, ale je také nutné říkat, že zde byly některé chyby, které by mohly, pokud budou odstraněny, přivodit ještě vyšší hospodářský růst, než ten současný. Mám na mysli především akceleraci čerpání evropských fondů, což se Sobotkově vládě díky dvěma ministrům za hnutí ANO, tedy Babišovi a Šlechtové, příliš nedařilo. V těch závěrečných ročních obdobích finanční perspektivy EU let 2014-2020 má ČR možnost čerpat fakticky až 350 miliard korun. A to zejména v letech 2019 – 2020, s přesahem do roku 2021, může velmi podstatně ovlivnit růst HDP.

Stejně tak Sobotkova vláda nevytvořila, a opět to bylo zaviněním ministryně pro místní rozvoj, ale také ministryně práce, nové programy na rozvoj bytové výstavby. Tedy programy na podporu výstavby komunálních, sociálních a družstevních bytů. Kombinací těchto dvou opatření bylo možné loni dosáhnout ještě o dvě až tři procenta vyššího hospodářského růstu.

Silným faktorem, ovlivňujícím růst HDP země, může být také růst obchodu s východními mocnostmi, s Ruskem a Čínou. Je jistě v našem národním zájmu, aby se EU již dále neutápěla v hospodářských sankcích vůči Rusku, čímž se v případě České republiky poškozuje především potenciál českého strojírenství, ale také českého potravinářského průmyslu, a tedy i zemědělství. Také rychlý růst exportu do Číny v roce 2017 ukazuje, jaké jsou možnosti plynoucí ze strategického partnerství uzavřeného s touto zemí před dvěma lety.

Šest základních programových bodů

Sobotkově vládě se podařilo prosadit projekt EET, tedy spravedlivějšího zdanění OSVČ, tedy živnostníků a malých podnikatelů. Standardně jsou zdaněni také zaměstnanci, a tak v tuto chvíli je největším problémem zdanění velkých korporací. Tedy těch společností, které v posledních dvou letech odeslaly na účty svých mateřských firem do zahraničí souhrnně téměř 280 miliard korun dividend. Pokud 50–70 či 100 miliard korun z těchto dividend jiným nastavením zdanění zůstane v ČR, bude to jen dobře. Tyto peníze mohou být využity na růst penzí důchodců, na rozvoj českého školství, zdravotnictví, infrastruktury, vědy a výzkumu, ale také v sociální oblasti, v kultuře a podobně. Zahraničním korporacím lze připomenout, že míra odlivu peněz z republiky je reálně ještě mnohem vyšší než zmíněných 280 miliard korun odplývajících dividend, neboť mateřské firmy těchto českých filiálek formou stanovení vnitropodnikových cen prostě přerozdělují u nás vytvořenou nadhodnotu ve prospěch mateřských firem sídlících v zahraničí.

Takže shrňme to: Je nutné zaprvé zavést spravedlivé zdanění největších firem, a to zavedením dalšího daňového pásma pro největší firmy. Č asto se jedná o firmy oligopolního charakteru. Jde o firmy, které jsou vesměs v rukou zahraničních majitelů. Růst daňových příjmů státu je zásadní zejména pro oblast důchodů, a to především u starodůchodců, kteří odcházeli před lety do důchodu s nižšími příjmy, s nižší výpočtovou základnou, než je tomu v posledních 5–7 letech.

Druhá oblast, na kterou se ČSSD musí soustředit, což je v protikladu s její dosavadní politikou, je prosazování politiky silné koruny. Babišova vláda v tomto volebním období nepočítá se zavedením eura, což je vcelku realistický přístup. Díky Sobotkou osobně podpořené politice slabé koruny vedení ČNB nechalo vytisknout přes 2 biliony korun a směnilo je za eura, aby uměle udrželo slabý kurz koruny vůči euru a dolaru. ČSSD (a tuto argumentaci používám už řadu měsíců) by měla jasně říci, že bude podporovat vstup ČR do EMU až v okamžiku, kdy koruna vůči euru dosáhne hodnoty cca 18 korun za euro. Tak, aby ochránila úspory občanů, aby zajistila co nejlepší konverzní kurz v okamžiku vstupu ČR do EMU, ve kterém pak budou přepočítávány vedle vkladů také mzdy a důchody českých občanů. To je primární a všechny ostatní řeči o krizi eura, jsou vedlejší.

Sociální demokracie by se měla jasně, a to je za třetí, vymezit proti dostavbě nových jaderných bloků v Temelíně a v Dukovanech. Měla by se jasně orientovat na podporu decentralizované výroby energií z OZE, na podporu této výroby a také na podporu akumulace této energie vyráběné z OZE. A samozřejmě na podporu takových výrobců, včetně jednotlivých občanů. Dostavba jaderných elektráren je jen byznysem pro betonářskou a průmyslovou lobby. Není v zájmu českých občanů, protože perspektivně povede jen k vysokým cenám elektrické energie.

Strana by měla jako jednu ze svých nejdůležitějších programových priorit, a to je za čtvrté, trvale prosazovat růst úrovně zdravotní péče, což v první řadě znamená prosazovat zásadní změnu v početních stavech a věkové struktuře našich lékařů a zdravotních sester, a to prakticky ihned. Odchody lékařů ze silných populačních ročníků 50. let do důchodu musí být během několika let nahrazeny příchody nových lékařů. A totéž platí i o zdravotních sestrách. Stejně tak je potřeba uplatnit funkční systém růstu kvalifikace a vzdělávání mladých lékařů, tak aby mladí lékaři chtěli prožít svou pracovní kariéru v republice a neodcházeli do zahraničí.

Pátým důležitým bodem v politice ČSSD musí být realistický přístup k dozbrojování Armády ČR a její modernizace . Představa zbrojařských firem o potřebě růstu zbrojních výdajů, podpořená loni prezidentem Trumpem, ale mírněná vrcholnými představiteli EU, by neměla být podporována sociální demokracií. Představa, že rozpočet státu na obranu vzroste během několika nejbližších let ze současných cca 50 miliard na cca 100 miliard, je scestná. Část daňových příjmů získaná vyšším výběrem daní by byla vynaložena na zbrojení, které je v zásadě bezúčelné. Vstup do NATO jsme určitě primárně neuskutečnili proto, abychom se po zuby ozbrojovali, ale abychom využili jisté kompatibility zbraňových systémů s našimi spojenci v rámci NATO. Jen evropští členové NATO dávají na obranu cca 200 miliard eur, tedy násobně více nežli Rusko (odhaduje se, že Rusko dává 60 mld. $ ročně). USA dávají na obranu v ještě probíhajícím fiskálním roce dokonce 700 miliard dolarů. Současným výdajům států NATO na zbrojení se ani zdálky nemůže rovnat žádná mocnost světa, ba ani všechny ostatní mocnosti světa dohromady.

Za šesté má vláda ČR především v daňovém zákonodárství možnosti, jak urychlit v zemi technologickou revoluci a robotizaci výrobních kapacit. Je možné určit, ve kterých odvětvích je zejména třeba zavést do praxe nejmodernější technologie, tak aby došlo k rychlému růstu produktivity práce. Je třeba dát zelenou rychlé modernizaci ekonomiky, spočívající v technologické revoluci, před dovozem levné a nekvalifikované či méně kvalifikované pracovní síly odjinud. Chce to jednoduché opatření: stoprocentní odpisy investic při jejich uvedení do užívání.

Kromě těchto šesti základních oblastí by strana měla zahrnout do svých programových dokumentů také další cíle:

1. Vyhlásit skutečný boj daňovým rájům ve světě, a to vč. zemí, které patří do EU. To si vyžádá přijít s ucelenými návrhy řešení do struktur EU. Podle spíše podceněných odborných odhadů uniká z ČR do daňových rájů každoročně 60 miliard korun, které by mohly zůstat ve prospěch českých občanů v republice.

2. Je potřeba omezit mise české armády v zahraničí na symbolickou účast, a to zejména v Afghánistánu. Ostatně početní velikost české armády neumožňuje rozsáhlé armádní mise a daňové poplatníky stojí zbytečné peníze.

3. Důsledně prosazovat ochranu spotřebitele z hlediska kvality a ceny u nás prodávaného zboží a služeb. V prvé řadě jde o potraviny, které jsou u nás často méně kvalitní a v základním spotřebním koši také dražší nežli v sousedním Německu či Rakousku. V této otázce by měl větší roli než dosud sehrávat vedle ČOI také ÚHOS, který naprosto opomíjí oligopolní charakter cen zboží v supermarketech.

4. Koncentrovat prostředky a rozpočtové zdroje, včetně evropských peněz a konečně i projektů PPP, tzn. zapojit do výstavby veřejných staveb soukromý kapitál. Snažit se tak o co nejrychlejší dobudování kompletní sítě dálnic a silnic L třídy po celé republice, a to například do deseti let.

5. Rozvinout celospolečenskou diskusi na téma případné nové americké základny na českém území a zastávat jasné stanovisko proti výstavbě této základny.

6. Věnovat pozornost problematice vztahů homosexuálních párů a posilování jejich práv, a to včetně prosazování sňatků homosexuálů, což by jim dávalo také právo na adopce dětí.

7. Prosazovat uzákonění možnosti eutanazie při stanovení přesných pravidel.

8. Prosazovat rozšiřování nástrojů přímé demokracie, tedy přímé volby hejtmanů, starostů, a to zejména starostů velkých a větších měst a samozřejmě celostátního referenda.

9. Usilovat o rozvolnění norem v oblasti duševního vlastnictví.

10. Soustředit se na podporu start-upů, a to jednak jejich daňovým zvýhodněním, ale také například poskytováním poradenství prostřednictvím institucí státu, například v síti poboček Českomoravské záruční a rozvojové banky. Vytvořit pro tento účel fondy rizikového kapitálu a z nich pomáhat financovat rozvoj start-upů, například podnikatelů do 35 let.

11. Prosazovat daňový odpis investic malým a středním firmám do nemovitého majetku a investic, které přinášejí nová pracovní místa nebo vedou k rozšíření služeb či produkce, zejména místního charakteru.

12. Zformulovat systém investičních a dalších pobídek pro výzkumné instituce, včetně vysokých škol, směřující k získávání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků, tak aby se ČR stala cílovou zemí vědců, a to nejen ze zemí východní Evropy, ale také odjinud.

13. Prosazovat daňové odpisy těm firmám či OSVČ, které alespoň na částečný úvazek zaměstnávají důchodce, absolventy škol do tří let od nástupu do praxe, a studenty. Těmto subjektům pak na minimum snížit odvody z mezd u částečných úvazků.

14. Prosazovat rychlé a účinné rozhodování soudů, zejména v oblasti hospodářského a majetkového práva.

15. Zásadně revidovat zákonodárství v oblasti exekucí, tak aby byl pozitivně změněn život statisíců lidí, kteří jsou přehnaně tvrdým způsobem zasahováni platnou legislativou a jejím více méně drastickým uplatněním a pohybují se díky tomu ve velmi tíživé osobní situaci.

Pokud jde o vnitrostranické záležitosti, jako nejpodstatnější vidím návrat k praxi uplatňování principu presumpce viny, tak jak byla striktně uplatňována v letech 2005–2010 vůči těm, kteří byli obviněni orgány činnými v trestním řízení z trestného činu, a to bez výjimky. Bez výjimky každý obviněný funkcionář ČSSD by musel v rámci stanov po obvinění policií pozastavit své členství v ČSSD. Touto praxí se ČSSD kdysi odlišovala od jiných politických stran v zemi.

Cílem nového programu musí být především snaha o oslovení těch voličských skupin, které ČSSD v posledních letech ztratila i skupin a vrstev nových. Na prvním místě důchodců, zaměstnanců, ale také malých podnikatelů, živnostníků atd…

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

1rytir

Drtivá většina navrhovaných programových bodů je rozumná a přijatelná. S panem Volným souhlasím v tom, že se to netýká jádra a robotizace. Problém ale vidím zcela jinde. ČSSD v jakém je stavu není schopna se vydat na novou cestu. Rozpory uvnitř jsou obrovské, vazby všeho druhu pevné, nejen představy, ale především osobní zájmy mnoha straníků rozdílnější snad již být nemohou! Něčeho podobného, jsem o tom přesvědčen, se brzy dočkáme i na sjezdu KSČM. Z toho pro mne plyne to, k čemu jsem se i na těchto stránkách vyjadřoval krátce po parlamentních volbách. Tedy. Pokud se vydat po nové cestě, potom s levicí v novém stranickém formátu! Bez zátěží minulosti, bez zátěží některých ba i čelních představitelů stran ČSSD a KSČM, pod jednou vlajkou, novým názvem, uchopitelným a veřejností podporovaným programem! Těžké? Nesplnitelné? Naivní? Dost možná, ale čas je tomu nakloněn a beze změny to dál nepůjde!

antoninsebek

Pane Paroubku, nemám připomínku k Vašemu článku. Je moc dobře, že jste se zmínil o očekávaném a to nesmyslném nárůstu válečných výdajů (slovo "vojenských" se mi zdá slabým termínem).

V tomto směru je mi líto, že vyjednavači ČSSD se na toto nezaměřili. Vím, že premiér (v demisi) je stíhání právem za ono Čapí hnízdo a také nepochybuji o jeho "STB - aktivitě" v Maroku.

Kdyby se však vyjednavači aktivně ucházeli spíše o post ministra obrany, tak si myslím, že by jej ČSSD dostala. Paní ministryně je rozhazovačná a dosud nesdělila takovou "maličkost": PROTI KOMU budeme válčit?

A kromě toho jeden z vyjednavačů (nechci jmenovat, ale pan Zimola to není), má parlamentní praxi právě v oblasti obrany. A doufám, že by tím rozhazování skončilo. Mohl by se tentokrát opřít do DOBRÝ (myslím to vážně) příklad A. Merklové, která nepochybně nedopustí, aby Německo dávalo také ten (z prstu vycucaný nesmyslný)  dvouprocentní podíl.

Při dobré medializaci  tohoto postupu by hned zpočátku byl voličům znám kladný vliv ČSSD na českou ekonomiku v rozsahu řádově 50 miliard Kč ročně.   

Jiří Volný st.

S většinou bodů Jiřího Paroubka souhlasím. Vyjádřím se k otázce jádra a k problematice robotizace. Elektřina z jádra je sice drahá, ale jaderné elektrárny jsou zatím spolehlivé a relativně ekologické. Můžeme předpokládat, že vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů půjde rychle kupředu, ale dokud nemáme v ruce dostatečnou kapacitu velmi spolehlivých a zálohovatelných zdrojů, pak je myšlenka na utlumení jádra nerealistická.

Jako automatizační inženýr, který hledá v současnosti práci a má přehled o nabídkách práce v oboru, musím napsat, že mnohé firmy nepochopily současnou situaci a jejich nízké mzdové nabídky jsou mimo realitu. Mnozí automatizační inženýři, robotici a odborníci dalších relevantních profesí jsou velmi přetíženi, protože problém robotizace nekončí zakoupením robotů, ale následuje časově velmi náročný proces testování a ověřování, často v časovém stresu a s nebezpečím způsobení škod nebo dokonce zranění osob. Všechny kapacity jsou omezené a rychlé tempo robotizace nelze nastolit mávnutím kouzelným proutkem.

Jiří Volný st.

Podle mého názoru se Tomio Okamura dopouští právě teď obrovské politické chyby. Železo se musí kout dokud je žhavé a ten, kdo rychle dává, ten dvakrát dává. Prohlášení o podpoře druhé Babišovy vlády bez předběžných podmínek by bylo nejen velkorysé, ale také realistické. Pochopitelně s omáčkou o přetrvávajících rozporech v zahraničně-politických otázkách, ale s poukazem na potřebu vlády pro blaho občanů. Nabízet zdrcenému Babišovi nějaká jednání nemá smysl, protože to může AB chápat jako další zabřednutí do bahna, tedy jako své ponížení. Tomio Okamura jednoznačně propásl svou hvězdnou chvíli.