Debata o programu sociální demokracii nikdy moc nešla

cssd logo karta
18.10.2019 13:15
Většinu členů ČSSD, ale bohužel, také funkcionářů na vyšších stupních organizace strany, zajímalo spíš, kdo bude na které kandidátce. Frantu dáme na kandidátku do kraje, Pepík už nebude nikam kandidovat a tak mu jako poslední předsmrtnou poctu (myslím tím politickou smrt a nikoliv smrt skutečnou) dáme kandidaturu do Senátu. Třeba se dostane do druhého kola.

No a Tonda bude kandidovat na zvolitelném místě do sněmovny a Lenka na chvostu. Tak takhle vypadla vždycky za všech předsedů strany základní debata v sociální demokracii v okresech. Program byl až na druhém nebo třetím místě. Vždy šlo v první řadě o to, kdo kam, na jakou kandidátku půjde a kdo jaký vliv bude mít. A kdo jaký vliv má momentálně a umí si pojistit také přední místo na kandidátce při personální licitaci, obdobně prováděné také na úrovni kraje. B. Sobotka tyto licitace ještě více oddemokratizoval, neboť o složení čela kandidátky do sněmovny rozhodoval on sám s úzkým okruhem milců. A co předložil předsednictvu, takový návrh mu předsednictvo vzalo. A výsledkem je nynější neradostná personální situace ČSSD. Ve sněmovně chybí straně skvělí řečníci z doby, kdy jsem byl předsedou strany. Ti mohli působit pozitivně také na širší veřejnost. Prostě personální nabídka se zúžila. V době, kdy ČSSD vyhrála zdrcujícím způsobem krajské volby (rok 2008), se začala v řadě krajů vytvářet neformální klientelistická sdružení. Já na bráchu, brácha na mě. Nyní je kapustičky méně a slimáčků, kteří se o ni ucházejí, je více.

Zábavné je sledovat v této souvislosti předsedu pražské organizace sociální demokracie, když kritizuje vedení strany. Po volebním výprasku, který strana v Praze před rokem v komunálních volbách utrpěla, by snad měl raději mlčet. A zejména si hledat nějakou jinou, klidnější činnost, která by více odpovídala jeho schopnostem a naturelu. Například chodit na ryby nebo chytat motýly či brouky, ale prostě jeho exkurz do politiky se nepovedl.

Od počátku 90. let do roku 2004 jsem, aniž bych věci chtěl přeceňovat, byl činitelem, který vytvářel postupně sílící pozici ČSSD na pražské radnici. Strana se, z vysmívané organizace na počátku 90. let (byl jsem v letech 1992 – 1994 vlastně jediným jejím zastupitelem po útěku tří dalších za stranu zvolených zastupitelů, kteří si našli jiný politický domov.). A po roce 1998, kdy se ČSSD stala součástí na radnici vládnoucí koalice, a já jsem byl náměstkem primátora pro finance, se strana postupně stala respektovanou politickou silou. To ještě nějakou dobu vydrželo i po mém odchodu z pražské radnice. Skončilo to slušným volebním výsledkem v roce 2010. Od té doby zájmová skupina ve vedení pražské organizace seskupená kolem Pocheho, jíž je dnešní předseda Pavlík součástí, postupně vytvořila klientelistický systém. Do něho zapojila své spojence na jednotlivých obvodech. Spojenci si navzájem zajišťovali politickou podporu na stranických konferencích a zejména eliminovali stranickou politickou opozici. Vytvořili postupně z pražské organizace ČSSD politický úhor, který se dnes, bohužel, mění v politický hřbitov. Pražská sociální demokracie v současnosti, po volebním výprasku před rokem, není zastoupena ani na pražské radnici, ani na žádné z radnic padesáti sedmi městských částí. Je to politický debakl, který v dějinách sociální demokracie nemá obdoby.

Pokud chce strana resuscitovat svou pozici v Praze, musí přijít s jinými lidmi. Chápu, že se relativně mladým lidem kolem čtyřicítky, nechce opustit pozice, které v politice získali. Ale pokud ve volbách selhali tak tragickým způsobem, už se jim nikdy nemůže povést politickou pozici ČSSD v Praze obnovit. To se může povést jen zcela jiným lidem. Neříkám, že novým, ale samozřejmě noví lidé by měli převládat. Noví lidé uvažující idealisticky a ochotní rozbít klientelistické vazby, které sevřely pevnými obručemi pražskou organizaci ČSSD a přivedli ji k neúspěchu. A řekněme si otevřeně, že to není jen záležitost pražské ČSSD, ale v té či oné míře se to projevuje i v jiných krajích.

Pravdu má místopředseda strany Onderka, pokud hovoří o tom, že je potřeba obnovit důvěryhodnost strany a jejích funkcionářů.

Pak je ovšem potřeba začít v prvé řadě rozbíjet klientelistické sítě, protože političtí soupeři před volbami rádi ukážou na ministerstva a jiné úřady, kde jsou hromadněji zaměstnáváni sociální demokraté. Samozřejmě, že je možné nedělat nic, pokračovat ve vybydlování sociální demokracie. Ale potom se v příštích volbách zopakuje situace a výsledek z evropských voleb.

Průzkumy Kantar CZ, které obvykle bývají dosti přesné, upozorňují vedení strany na takovou možnost.

Je potřeba také přestat dělat úplně zbytečné chyby. Takovou chybou z posledních dní je třeba to, když se L. Zaorálek, zřejmě z důvodů povinné loajality, snaží obhájit v rozporu s názorem celé parlamentní komise pro analýzu privatizace OKD, postup (stále ještě) členů ČSSD Sobotky a Pokorného. To je pro sociální demokracii smrtící koktejl, nejen pro její skomírající pozici v Moravskoslezském kraji, ale také celorepublikově. Takovýchto chyb si ovšem ČSSD vyrobila v poslední době poměrně dost. V politice k chybám dochází. V tom bych neviděl takovou tragédii. Je potřeba se z nich poučit a omezit jejich dopad.

V každém případě hledání nepřímých viníků svých politických proher by funkcionáři ČSSD neměli zakrývat svou neschopnost programové diskuse. Ten program je důležitý a musí být jasně formulován z centra. Protože o výsledku krajských voleb rozhodne především kvalita politiky ČSSD na celostátní úrovni. Je nezbytné vyhledat taková tři čtyři obecná programová témata, která budou mít v brizanci v každém kraji. Tak jako se to povedlo před krajskými volbami v roce 2008.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.