Jiří Paroubek: Sociolog Štěch?

obrazek
10.11.2017 12:27
Ve včerejším půlhodinovém pořadu na ČT24 se předseda senátu Štěch pustil do několika politických témat. Především se snažil zdůvodňovat, proč nechce podporovat nejlevicovějšího ze všech prezidentských kandidátů, dosavadního prezidenta Zemana, a proč právě mezi těmi kandidáty napravo od Zemana stojícími má svého favorita.

Nic proti tomu, že Štěch chce volit někoho jiného nežli Zemana. Ale neměl by kritéria levicovosti používat jen jaksi výběrově. Štěch je koneckonců součástí sobotkovského vedení ČSSD, které ČSSD zavedlo do nejkatastrofálnější porážky v jejích dějinách, do nejhlubší krize, a v krátké perspektivě také až k neřešitelné finanční situaci.

Zkusím některá ta levicová témata, na která nejen Štěch, ale i ostatní členové „levicové“ ČSSD zvysoka kašlali, připomenout.

Je to například téma možné výstavby americké vojenské základny na našem území. Tuto věc zmínil před více než rokem ve volební kampani v USA nynější americký viceprezident Pence. Z mně neznámých důvodů toto téma nikdo z představitelů ČSSD před volbami nezvedl. Chce tady tedy ČSSD vojenskou základnu USA? Doufám, že ne.

Dalším, a ještě větším tématem, je navyšování vojenských výdajů. Zejména strany pravice nadšeně souhlasí s razantním navýšením vojenských výdajů v naší zemi. Z dnešních cca 50 miliard rozpočtu na obranu na téměř 100 miliard během několika málo let. To znamená každoroční nárůsty vojenských výdajů zhruba o 8–10 miliard v příštích několika letech. Samozřejmě, pokud budou takto vyhazovány peníze daňových poplatníků z okna, nebude dostatek peněz na zdravotnictví, školství, vědu, výzkum, sociální oblast. Prostě na všechny oblasti, které souvisí s životem obyčejných lidí.

Nikdy jsem Štěcha neslyšel, že by řekl jasné slovo k této záležitosti. Že by řekl: „My to nechceme. Je to zbytečné a k ničemu.“ To i představitelé EU – J.-C. Juncker a další – projevili v této věci větší odvahu nežli současné vedení ČSSD. A to je smutné.

Dalším tématem, které levicové voliče irituje, je vojenská účast armády ČR v zahraničních misích. Je zřejmé, že je to zbytečné a například zahraniční mise v Afghánistánu stojí daňové poplatníky stovky milionů korun ročně (jen v roce 2016 šlo o částku 693,55 milionu, v roce 2015 pak dokonce o 805,03 milionu korun). Dokonce i Britové už z Afghánistánu odešli, tedy jinak řečeno – z Afghánistánu odešli nejbližší spojenci USA, - ale čeští vojáci tam stále jsou. A když nyní M. Stropnický hovořil o možnosti navýšení počtu českých vojáků v Afghánistánu, nehlesl proti tomu Štěch ani zbla. A ani žádný jiný představitel ČSSD.

Proč dlí kontingent armády ČR, stojící daňové poplatníky další stovky milionů korun ročně (136 milionů korun v roce 2016) v Mali, tedy v zemi, do které nám vcelku nic není? Na její destabilizaci se hloupou politikou destabilizace Libye za prezidentství Sarkozyho a za premiérství Camerona podíleli Francouzi a také Britové. Tak ať si tedy podobné vojenské akce financují sami. Nikdo z představitelů ČSSD, včetně Štěcha, však v této věci ani nehlesl.

A je celá řada dalších otázek, o nichž by představitelé ČSSD mohli hovořit a díky kterým by se mohli velmi dobře vymezit vůči dalším politickým stranám…Proč to nedělají? Je to jen neschopnost?

Štěchova nepokora

Myslel jsem, že nikdy nebudu muset Štěchovi připomenout to, že mi je za mnohé vděčen. Vlastně mi je vděčen za svou současnou pozici. Byl jsem to já v čele ČSSD, kdo změnil přístup strany k volbám do Senátu. ČSSD od roku 2006 (ještě na jaře 2005 měla ČSSD jen 7 senátorů) v Senátu nabírala na síle. On se stal předsedou Senátu v roce 2008, po zdrcujícím vítězství ČSSD v senátních (a krajských) volbách, když v doplňovacích volbách do senátu ČSSD tehdy získala 23 mandátů z 27 možných. A vůbec to nebyla jeho zásluhou.

Bez mé osobní angažovanosti a stylu politiky v čele ČSSD by se Štěch předsedou Senátu nikdy nestal. Sobotkovo vedení i v dalších letech žilo z mé práce. A to včetně Štěcha. Mluvit proto na mou adresu o potřebě pokory zní ze Štěchových úst nechutně. A já bych velkou pokoru doporučil spíše jemu a také bych mu připomněl, že vděk sice není zrovna hlavní vlastností politiků, ale alespoň malá slušnost, kterou by projevil, kdyby mlčel, by mu v tomto případě vcelku slušela.

Pokud bude několik vedoucích funkcionářů ČSSD, a ty budu v nejbližších dnech jmenovat, včetně lobbistů, kteří za nimi stojí, pokračovat v akci proti mně, budu muset konstatovat jedno. A to, že vedení ČSSD, to sobotkovské bez Sobotky, které se vytvoří na sjezdu ČSSD, bude plně zodpovědné za tragický volební výsledek, který s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou nastane po příštích volbách do Senátu za rok. Odhaduji, a příliš se ve svých odhadech výsledků ČSSD v posledních letech nemýlím, že ČSSD ve volbách za rok získá 1 – 2 mandáty.

Možná, že mezi nimi bude i ten Štěchův. Ale Štěch už pak s největší pravděpodobností nebude předsedou Senátu, kterým byl jen díky práci a přičinlivosti někoho jiného. Štěchové a další by se neměli tvářit jako bohatá nevěsta. Se sedmi procenty hlasů, které nyní ve volbách získali, a s děsivou perspektivou, včetně té finanční, kterou mají, by se neměli bránit pomoci někoho, kdo to na rozdíl od nich umí.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Jaké má naše členství v NATO legitimitu, když nebylo schváleno v referendu ??   Nedovedu si představit, že by někdo z vedení státu informoval odcházející Rusy o záměru vstupu do Severoatlantické aliance. Peníze jsou zapotřebí jinde než ve výdajích za rychle stárnoucí vojenské hračky. Jak by se nám asi líbilo, kdyby součástí okupačních vojsk na našem území byli vojáci z Mali nebo z Afghánistánu ??