Karel Horák: Žijeme v "soudcokracii"?

obrazek
18.7.2013 15:48
Zkušenosti posledních dnů, mám na mysli propuštění bývalých poslanců ODS z vazby, naplno odhalily, jak neuvěřitelný a obludný je náš právní systém, v němž si orgány justice opravdu mohou dělat, co se jim zlíbí. Měl jsem za zlé bývalému prezidentovi Klausovi, že v souvislosti s justicí hovořil o „soudcokracii“, ale nyní mu skoro musím dát za pravdu. Pozastavuji se v úžasu nad tím, že vrcholné orgány policie za dozoru vrcholných orgánů státního zastupitelství stíhají politicky exponované osoby, aniž by si skutečně precizně zajistily procesní čistotu svých kroků.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu o výkladu šíře poslanecké imunity bylo již přece známo z kauzy „Bárta-Škárka“. Že jde v obou případech o rozhodnutí nesprávná, se shodnou snad všichni, kromě senátu Nejvyššího soudu, který v těchto věcech rozhodoval. Na to stačí obyčejný selský rozum, aby bylo jasno, že imunitou jsou kryty jen projevy poslanců a senátorů při jednání orgánů nebo pléna obou parlamentních komor.

Ukazuje to jenom v plné nahotě, že soudy u nás mohou produkovat zmetky nejen vesele, ale často bez možnosti instančního přezkumu. Pravomocné rozhodnutí soudu, byť by bylo sebešpatnější, je pro všechny závazné.

I na takovou možnost ovšem měly být orgány činné v trestním řízení v takto mediálně sledované kauze připraveny. Bez ohledu na to, které orgány represivního státního aparátu se na ní podílely a podílejí, si kauza nijak nezadá s kauzami Čunek, katarský princ či Dalík a Večerek a mnohými dalšími. Všechny totiž otřásají autoritou těchto orgánů ve společnosti a důvěrou občanů ve spravedlnost při rozhodování. Odkrývají zároveň neumětelství, které zde ovšem opravdu místa nemá. Jak si má občan této země vysvětlit protichůdná a vzájemně se popírající rozhodnutí soudů, nerespektování právního názoru justičního orgánu vyššího stupně, rozkolísanou a nejednotnou judikaturu, která soudní rozhodnutí bez ohledu na význam precedentu v našem právním sytému povyšuje na nejdůležitější pramen práva bez ohledu na zákon?

Právní řád, zaplevelený nesmysly a zbytečnostmi, nepřehledný a místy překonaný, potřebuje revizi. Pochybuji, že takový úkol Rusnokova vláda, v níž skutečný právní odborník chybí, vůbec nakousne.

Musím se trochu smát, když vidím, jak dopadl slavný návrh „superzákona“ o státním zastupitelství, který Nečasova vláda tak velebila jako málem nejdůležitější právní předpis posledního dvacetiletí. A tu najednou, když se udeřilo do vlastních řad, je všechno jinak. Je prý potřeba státní zastupitelství klepnout přes prsty. A to se, prosím, ještě „jede“ podle zákona původního! Takže se znovu ukázalo, že jsme měli pravdu, když jsme varovali před nekontrolovatelnou soustavou státního zastupitelství, předseda Paroubek přímo ve Sněmovně, oba společně pak na tiskové konferenci.

Samozřejmě to nikdo nechtěl slyšet. Kdo se chce přímo plasticky přesvědčit, doporučuji se začíst do stenoprotokolů z jednání sněmovny dne 12. června 2013 ke sněmovnímu tisku č. 1054.

Těch blamáží je opravdu mnoho. Chtěl bych se dožít toho, až konkrétní osoby budou za svá rozhodnutí osobně odpovědny, a to včetně náhrady škody, která jejich rozhodnutím vznikla. Být na jedné straně silák a demonstrovat moc a na straně druhé se schovávat za stát, když to nevyjde, umí každý.

karel-horak
Stínový ministr spravedlnosti za LEV 21. Jeden ze zakladatelů studentské právní poradny při stávkovém výboru PFUK v listopadu 1989. Od počátku roku 1991 do roku 1994 působil v Litoměřicích na tamním okresním soudu, v roce 1992 byl jmenován soudcem. V období červen až srpen 1994 jej ministr spravedlnosti přidělil k mezinárodněprávnímu odboru Ministerstva spravedlnosti. Na počátku roku 1995 byl ministrem zahraničí jmenován do funkce generálního konzula ve Slovenské republice. Zastupitelský úřad – generální konzulát v Košicích – vedl až do listopadu 1997. Od roku 1998 do roku 1999 pracoval na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve funkci ředitele odboru rezortní kontroly. Od září 1999 vykonává advokacii. Na III. Sněmu České advokátní komory v roce 2002 byl zvolen náhradníkem představenstva ČAK. Členem politické strany národních socialistů LEV 21 se stal v listopadu 2011. Kromě stínového ministra spravedlnosti je členem předsednictva strany, členem legislativní rady a 1. místopředsedou krajské organizace Praha.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

pavlovsky

O mých zkušenostech s našimi soudy jsem zde psal v příspěvku..."už se soudit nebudu", po rozhodnutí NS však shledávám, že stav naší justice je horší, než jsem si myslel...totiž jako technik vycházím z reálné situace...rebelové se vzdali mandátů proto, že jejich svědomí neuneslo hlasovat pro zákony a tím i udržení Nečasovy vlády...to souhlasím...jejich svědomí jim však nic neříkalo, když si vymohli trafiky...opravdu zvláštní svědomí. Kdybych parafrázoval klasika odporu proti totalitě, tak bych řekl: "... my poslanci jsme lidé zvláštního ražení...jimž je šumafuk kde je pravda...peníze a posty jsou to hlavní co nás žene vpřed a je nám jedno co si myslí naši voliči, však my zase něco vymyslíme (věci večejné) a zase voliče oblbneme". Podotýkám, že toho původního autora výroku si velmi vážím...položil za pravdu a postoj život. V některých příspěvcích na různých servrech se ozývají autoři, že by stížnost měl posuzovat ÚS, neboť to, že to posuzoval NS je důsledek zákona z let  60.,  neboť tehdy ÚS neexistoval, i když v Ústavě byl...Takže co dělali poslanci, co dělala vláda, co dělako ministerstvo spravedlnosti, když nedokázali upravit základní zákon společnosti (Ústavu)...dělali jen to,  aby hrabali pod sebe.

Já tvrdím, že ani ÚS by nerozhodl jinak...dovozuji to výrokem ÚS v mé kauze : "..jestliže soudy 1. stupně a odvolací zmíněnou otázku posoudily odlišně od stěžovatele...jde o právní závěr ústavně nezávislých soudů, do jejichž rozhodováncí činnosti je ingerence US nepřípustná. Rozhodnutí soudů, ať již v původním řízení, jenž bylo ukončeno pravomocnými rozsudky...tak i v řízení o žalobě na obnovu řízení, a žalobě pro zmatečnost byla vždy řádně odůvodněna...a svá právní posouzení přiměřeným způsobem odůvodnily.."

Závěr: bývalá ministrně Kovářová v jednom rozhovoru řekla, k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek.   Chápu, že s rozhodnutím uvedeném v rozsudku není spokojeno 50% účastníků soudního jednání (obecně).....dovozuji však, že z růzých průzkumů vyplývá, že valná většina našich občanů není s rozsudkem NS (trafiky) spokojena...spokokojeni jsou jen poslanci koalice včetně renomovaného právníka Marka Bendy. Takže pro nás...tedy pro obyčejné lidi nezbývá, než na tuto situaci nezapomenout a ve volbách...ty budou  příští rok v květnu, volit levici, jakou...když soc. dem. je také rozdělena...to nechám na volném uvážení.., 

 

 

 

 

 

 


antoninsebek

Máte plnou pravdu, pane. Bohužel.