Karel Horák: Několik lží o „církevních restitucích“

obrazek
7.1.2014 12:09
Je nesporné, že zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi je zatěžujícím dědictvím po „slavné“ Nečasově vládě. Jistě nejsem sám, kdo usilovně přemýšlí, v čím žoldu Nečas a spol. vlastně pracovali. Jejich vehemence, vstřícnost a angažovanost k církvím byly obdivuhodné. Kéž by stejnou energii byli bývali věnovali věcem nesrovnatelně důležitějším – a že jich bylo!

 

Ačkoli věděli, že drtivá většina občanů odmítá způsob zvoleného majetkového vyrovnání, nestyděli se zákon ve Sněmovně protlačit hlasem odsouzeného Pekárka a pak s rychlostí přímo kosmickou podepsat s církvemi smlouvy o vypořádání. Argumentovali přitom, že již před mnoha lety k restitucím církevního majetku vyzýval Ústavní soud.

To je ovšem lež jako věž. Ústavní soud přece v žádném svém rozhodnutí nehovořil o podobě, resp. způsobu restituce, toliko konstatoval neprávní stav, aniž určil k jeho nápravě jakoukoli lhůtu.

Osobně nejsem proti restituci církevního majetku, pokud je skutečnou restitucí, což způsob plynoucí ze zmíněného zákona v žádném případě není. To je ona druhá lež. Nemůže být restitucí stav, kdy jsou „odškodňovány“ církve, které nemohly v rozhodném období utrpět majetkovou újmu, neboť jednoduše neexistovaly. Nemůže být restitucí stav, který smysl restitucí sám popírá. Restituce je přece navrácení do původního stavu, v majetkovém slova smyslu pak navrácení neoprávněně odebraného majetku původnímu majiteli. Restitucí tedy nejsou žádné paušální finanční náhrady. Jen v případě, kdy by odebraný majetek nebylo možno vrátit, má být vyplacena reparace v jeho hodnotě. Z této filozofie ostatně vycházely i všechny tzv. restituční předpisy přijaté v devadesátých letech.

Za zvláště perverzní považuji stav, kdy stát vyplácí církvím každoročně miliónové splátky na finančním vypořádání a navíc platí duchovní. Proč, proboha? Jsou to snad zaměstnanci státu? Přispívá stát na platy také někomu jinému?

Třetí lží je onen deklarovaný způsob, jak z problému ven. Žádný totiž není, shodneme-li se na názoru, že ctíme právní stát. Byl bych první, kdo by hlasoval v referendu pro změnu přijatých pravidel. Srovnám-li ubohé platy učitelů, kteří se dennodenně „mordují“ s třiceti žáky ve třídách, s platy duchovních, kteří předčítají půl hodiny denně pěti babkám v kostele Bibli, není o čem přemýšlet. Jenže ouha, ono to nepůjde. Církve mají zákon, mají smlouvy. Mají tedy právní jistotu. A Ústavní soud se již mnohokrát přihlásil k tzv. legitimnímu očekávání, což je princip, který je právě vyjádřením právní jistoty. Každá osoba, tedy i církev, pokud oprávněně dospěje k přesvědčení, že jí svědčí určité subjektivní nebo objektivní právo, má právo na to, aby její očekávání bylo také naplněno. Lapidárně řečeno – nelze měnit pravidla během hry.

Nedá se tedy nic dělat. Ač s tím hluboce nesouhlasíme, závazky plynoucí se zákona a ze smluv splnit musíme. Nesmíme ale zapomenout na ty, kdo tuhle patálii způsobili. Jmenný seznam poslanců ODS a TOP 09, kteří 8. 11. 2012 hlasovali pro tento zákon, si jistě každý dokáže najít. Řada z nich, zejména TOPáků dosud v politice působí! K nim je zapotřebí přibrat ještě Václava Klause, který nevyužil prezidentského veta a zákon „jen“ nepodepsal. Všemi těmito autory „církevních restitucí“ hluboce pohrdám.

karel-horak
Stínový ministr spravedlnosti za LEV 21. Jeden ze zakladatelů studentské právní poradny při stávkovém výboru PFUK v listopadu 1989. Od počátku roku 1991 do roku 1994 působil v Litoměřicích na tamním okresním soudu, v roce 1992 byl jmenován soudcem. V období červen až srpen 1994 jej ministr spravedlnosti přidělil k mezinárodněprávnímu odboru Ministerstva spravedlnosti. Na počátku roku 1995 byl ministrem zahraničí jmenován do funkce generálního konzula ve Slovenské republice. Zastupitelský úřad – generální konzulát v Košicích – vedl až do listopadu 1997. Od roku 1998 do roku 1999 pracoval na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve funkci ředitele odboru rezortní kontroly. Od září 1999 vykonává advokacii. Na III. Sněmu České advokátní komory v roce 2002 byl zvolen náhradníkem představenstva ČAK. Členem politické strany národních socialistů LEV 21 se stal v listopadu 2011. Kromě stínového ministra spravedlnosti je členem předsednictva strany, členem legislativní rady a 1. místopředsedou krajské organizace Praha.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek
klokan

  K světu se má politická divize společnosti Agrofert a.s., která vytváří co nejlepší podmínky, k dosažení co největších zisků z pěstování  zázračné GMO řepky olejky od  společnosti Monsanto,  na kdysi úrodných velkých širých rodných lánech Čez - kého Absurdistánu. Nedivme se tedy mamonu chtivým církevním prelátům, že se chtějí zapojit do tunelářského boomu tak zvaného podnikání, k čemuž jim poskytl základní kapitál  právě pan Ing. M. Kalousek, tato schopná a ochotná ke všemu zlu, výkonná loutka finančních oligarchů, která se doposud nenachází tam kam patří. Základní obor podnikání církevních, a. s., s.r.o.,  v.o.s, k. s. a dalších bude spočívat v obchodování s odpustky a konání zázraků, za příplatek i na počkání. Boj proti této další zjevné ,, zlodějině“ v podání našich elitních šibrů, odkloňovačů, vyváděčů a zbohatlíků snad neustane. Jinak se záhy dočkáme i nevolnictví, roboty a desátků.

Vladimír Štingl

Další z "vydařených blogů" na VaVě..... Hezky popíšete, pane Horáku, jak jste "proti", jak Vás to "morálně" uráží, prostě naprosté plky.... Nechci zacházet do detailů, ale úvod posledního Vašeho odstavce "Nedá se nic dělat" považuji za nehoráznost - zvláště z pohledu "stínového ministra spravedlnosti"... Děs. Nedělejte, alespoň zde, na VaVě, z čtenářů dementní prosťáčky, analfabety a ještě větší ovce než jsme.....  Kdo Vás tak "inspiroval" nebo co, že jste se objal s kalouskoidními gaunery? Církevní prostituce, to není o "názoru", to je o dalším katastrofickém rozkrádání této země, kolosálním okrádání občanů, kteří nic a nikomu žádný majetek v hodnotě stovek mld. nezcizili. A S TÍM, ŽE NIC NEJDE DĚLAT?

A v záhlaví blog F. Drapáka. Další humus. "Buďme rádi, co máme" a hlavně ať plebs "drží hubu".... Jinde si lidé "nestěžují" (v Řecku, Itálii, Španělsku.......Německu, VB....). To jen ti "věčně rebelující závistiví" Čecháčci a Moraváčci.... To napíše individuum prošlé FNM.  Ještě, že má člověk silný žaludek. Také "stínový" ministr...??

 

cernik

Ad K. Horák:
říkat, že nějaký zákon není opravitelný je prostě
právnická hloupost.
Ale konkrétně, kolego Horáku:
i vrácení daru lze požadovat, např. kvůli porušení dobrých mravů...
I smlouvy tzv. konzumační (končící např. předáním věci) jsou vypověditelné, popř. změnitelné
A to i když v sobě onen výpovědní důvod nemají.
A to na návrh, tíseň, nápadně nevýhodné podmínky,
zamlčení podstatné věci,
či značná nejasnost.
Nebo i bez návrhu, společenská nebezpečnost.
Jiná věc je ta, že soudci velmi neradi takové věci chtějí rozplétat,
i akvokáti, nechtí jít do věci nejasných,
nelze jasně říci, že cosi se stalo či nestalo.
SOudcovský stav vč. ÚS tak očekává, že
bude konat spíše parlament, změnou či novou normou.

rezjir10

Ad boromějky, nediskuji to, zda boromějky přišly k majetku neoprávněně, jde o to, že porušili zásadu, že kmenové jmění se neztenčuje. 

ad stanovisko Zemského výboru x nálezy Nejvyššího soudu. Je fakt zajímavé, že Zemský výbor prohlásil církevní vlastnictví za věc veřejného práva (Hobzovo pojetí), aby zabránil použítí Benešových dekretů, a Nejvyšší soud zase prohlásil toto vlastnictví za věc soukromého práva, aby přinutil přislušné církevní instiutce platit za své zaměstnance sociální pojištění. Oba nálezy, volně řečeno, se shodly v jediné věci, že v podstatě jde o nadace, které mají definován účelem svého použití. a proto ta zásada neztenčení kmenového jmění.

ad farnost, ta se stala právnickou osobou na základě Vyhlášky ministerstva kultury, v té vyhlášce, ani v zákoně o majetkovém vyrovnání není zmínka o tom, že současné právnické osoby (farnost, řád) je z hlediska této vyhlášky či toho zákona nutno považovat za nastupce předešlých právnických osob (fara. klíášter atd.¨). Prostě  v těch právnických předpisech vznikla dírá.

Takže stačí přimout nový zákon, který řekńe, že současné církevní pravnické osoby nelze považovat za právní nástupce těch církevních staktů (jak se to označoválo za první repbuliky), Pak by bylo možné vracet pouze těm pravnickým osobám, které jsou uvedeny zápise v pozemkových knihách, nebo prokáže svou nepřetržitou kontinuitu. Nelze to vždy vyloučit, ty zápisy mohou být velmi různorodé.

Mi jde jenom o to, že neplatí,že už nejde nic dělat.   

 

antoninsebek
 

Abych Vás potěšil, tak přiznám, že řád boromejek využil situace, která vznikla chybným přiřčením majetku.  Vsadím ale poslední boty na to, že samotné sestry z toho neměly ani ty nové boty, že to organizoval nějaký práskaný advokát.    V tom je ale současně podstata celé věci: Rozhodnout o tom, komu to patřilo, přísluší jedinému orgánu a tím není nějaká skupina partajních poslanců nebo nás, blogerů. Ale můžeme to kontrolovat, to ano.

Dále: Opravdu (jak jsem již několikrát uvedl) nejde o „komentáře ÚS“, ale o „Rozhodnutí ÚS“ a jistě víte, že mezi slovy komentář a rozhodnutí se sakra velký rozdíl. Najděte si ta dvě Rozhodnutí ÚS. Je to ale hodně dlouhé.

Ad 2) Zachytím se Vašeho termínu, že  „církevní subjekty jsou právnickými osobami veřejného práva“ . Proti tomu nemám vůbec nic.  Veřejné neznamená státní, že?  My všichni jsme „veřejnost“, ale to neznamená, že nás může stát, díky různým politikům o své vůli oškubat. Jako například státní podnik „Státní lesy“, tam ty ležící miliardy hodně holek a kluků, co spolu zasedají,  dráždí.

Ad 3) Nebudu se přít o označení té právnické osoby - tedy jaké kdy bylo. Rozhodující se fakt, že farnosti jsou právnickou osobou. A bezpochyby jsou přímými nástupci předchozích právnických osob.  Jinak by jim nikdo nic nemohl vracet.

Sám se vrátím se na začátek: Já bych to opravdu nechal na kompetentních institucích s kulatým razítkem. Přitom pominu vyřčený názor jedné známé senátorky, že to taková instituce s kulatým razítkem může „rozházet“.  No, nějak si ta paní svůj partajní dobře namazaný krajíc musí zasloužit, to chápu. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.  

rezjir10

Nejde o komentáře Ústavního soudu, ten ostatně může posuzovat pouze to, zda daný zákon je  či není v souladu s ústavou. jde o to,co Ústavní soud vskutku učinil s tím zákonem, škrtl slůvko spravedlivé,  a to znamená, že všechny smlovuy, které na základě toho zákona byly uzavřeny jsou nespravedlivé, a tedy v rozporu s dobrými mravy.

Ad 1) pošlete mi návrh smlouvy o smlouvě budoucí, kolik toho lesa chcete koupit. Nevlastním, ale seženu.  A rozdíl si ponechám. 

ad 2) Co já vím, tak existuje pouze Soupis majetku z let 1947-1948. který podlehal znárodnění dle zákona o pozemkové reformě z 1947 a který sepaala samotná církev a kde byl ten majetek oceněn na 10 miliard korun. Nevím, o jakém seznamu hovoříte vy. Ale já přece nezpochybńuji,že „Církevní majetek (majetek jednotlivých církevních subjektů, kostelů, kaplí, far, biskupství, kapitul, církevních nadací, klášterů, atd.) je majetkem povahy veřejné, ježto církev katolická je veřejnoprávní korporací a církevní subjekty jsou právnickými osobami veřejného práva. Stát poskytuje církevnímu majetku zvýšenou právní ochranu jako všeužitečným nadacím. Podle zákonodárství (platného v roce 1945) projevuje se tato ochrana zejména v tom, že kmenové církevní jmění musí zůstat neztenčené zachováno. Jmění církve jako právnické osoby veřejného práva slouží podpoře a usnadnění úkolů právnické osoby, které na ní byly přeneseny nebo které jí byly svěřeny. Vlastnictví církevního majetku a právní povaha církví vylučuje užití dekretů.“ (z oběžníku Zemskéjp národního výboru v Praze č.j. I-56-895/7-1945 ze dne 22.listopadu 1945).

Všimněte si, ty boromějky jednaly zcela v rozporu s tímto oběžníkem.   Také toho, že cirkevním subjektem je fara, nikoliv farnost. 

ad 3) ta formulace zněla kostel vlastní kostel. Tedy nikoliv farnost, ale fara, farnost byla příslušenstvím fary.  Tak je ten stav charakterizovan v prvorepublikové literatuře, ostatně jsem to řešil  ve svých blozích. Dnes se majetek "vrácí" farnosti, která je pouhou ministerskou vyhláškou ustanovena jako práavniká soba.  

 ad 4) Je tomu tak podle studie od Václava Valeše

Církevní majetek a prvorepubliková pozemková reforma

http://www.svobodavyznani.cz/?p=10

kde se píše: Z uvedené definice a z textu záborového zákona nebylo možné dovodit, jakým způsobem bude pozemková reforma aplikována na církevní nemovitý majetek. Nabízela se varianta, že pozemková reforma se bude vztahovat na církevní majetek jako celek (teoreticky bylo možné použít zásadu vyjádřenou v can. 1518 CIC/1917 o tom, že jedině papež je vrchním vlastníkem katolického majetku. Nás zde nemusí zajímat, proč byla zvolena varianta jiná (nebyl podepsán konkordát, takže pozemkový úřad vycházel z toho, že se pozemková reforma bude týkat jednotlivých církevních subjektů). 

ad 5) To tedy nemůže, jedině z výnosu církevních sbírek. Ten nález zní jasně Arcibiskupství olomoucké jest jmění, sloužící výhradně jen k sustentaci olomouckého arcibiskupa. A vy blog "jak a čím prezident Emil Hácha..., jste četl, takže tam to máte vcelku.

Shrnuji: Podá se žaloba k soudu, že smlouvy byly uzavřeny v rozporu s dobrými mravy s návrhem, aby si strany vrátily vzájemně plnění, pokud soud vyhoví návrhu, tak se novelizuje zákon o majetkovém vyrovnání a podle podle tohoto zákona budou uzavřeny nové spravedlivé dohody, tak aby žádná strana se nemohla cítit poškozena a podle nich se bude postupovat. 

 

 

 

antoninsebek

to: Jiří Řezník - 7.1.2014 14:29.

 

Vezmu to postupně, jak jste to napsal: 

 

K Vašim úvodním větám: Ústavní soud projednával tuto otázku celkem dvakrát a příslušné Nálezy Ústavního soudu je možné bez problémů najít na internetu v plném znění.

 

Ad 1/ Pokud mi prodáte svůj les za 29 Kč za 1 m2, tak Vám budu vděčen. Čekám na Vaši nabídku J

Ad 2/ V roce 1949 byl vyhotoven „Soupis zabaveného církevního majetku.“ Ten Soupis pochopitelně provedli vládnoucí komanči. Už podle toho názvu je patrné, že soudruzi uznali, komu ten majetek patřil J

 Ad 3/ Právnickými osobami byly a jsou v drtivém rozsahu farnosti.

Ad 4/ To snad nemyslíte vážně, k tomu se nebudu vyjadřovat, abych Vás neurazil.

Ad 5/ Také tohle doufám nemyslíte vážně. Církev se neorganizuje ani nefinancuje „pro výživu církevních hodnostářů“. Co takhle například: školy, knihovny, hospice, nemocnice, věda a kultura? S tím jste se nesetkal? Já ano.

rezjir10

Vůbec není pravdou, že s resitucemi nelze nic dělat. lze využít zásahu ústávního soudu do textu zákona, kde bylo škrtnuto slovo spravedlivé. Ty smlouvy s církvemi lze napadnout u obecného soudu pro jejích nespravedlonost a rozpor s dobrými mravy. 

Ministerstvo kultury.například tvrdilo, že při stanovení finančních nárhad  vyšlo z průměrné ceny lesa 29,kč za metr čtvereční. A ta byla v době projednávání toho zákona ve Sněmovně 15,- kč 

1) Vycházet z průměrné, průměrné  ceny lesa  při výpočtu finančních náhrad z ceny 29,-kč za metr čtvereční, když skutečná průměrná cena nabídky činí 15,-kč. lze považovat za okrádání daňových poplatníků.

2) Za druhé stejně tak v rozporu s dobrými mravy vracet fyzicky nemovitosti znárodněné podle zákona o pozemkové reformě na podzim 1947, což bylo schválené Ústavodárným shromážděním také hlasy lidovců, národních socialistů atd.V němž nekomunisté měly většinu. Stejně tak pokud byl ten majetek 

 

3) dává se něco právnickým osobám, které tehdy neexistovaly. V r. 19748 vlastníkem nemovitostí byly tzv. církevní statky, tedy kostely a kliáštery, nikoliv farnosti, řády, arcibiskupství. Takže se dnes vrácí něco někomu, kdo neexistoval. 

4) V roce 1948 nejvyšším vlastníkem církevního majetku podle církevního práva byl papež. A niic není známo o tom,že papež požádal, o výdání výše uvedeného majetku, že by kroky v tomto směru schvaloval, či zplnomocnil někoho, aby o to za něj požádal. 

5) Lze velmi vážně uvažovat o využití nálezů Nejvyššího správního soudu z let 1924 až 1925, který velmi striktně vymezil účel využívání církevního majetku na výživu církevních hodnostářů. Z toho vypývají dvě věci: a) pokud stát na sebe tuto výživu od r. 1949 převzal, tak to znamená, že nějaké hovory o krádeži církevního majetku nepřipadají do úvahy. a) pokud církev použije peníze a církevní majetek k něčemu jinému než k té výživě, tak samozřejmě jí ten majektek může být klidně odňat. Což už stalo v případě prodeje toho majetku boromějkami. 

antoninsebek

Dobrý den, už jsem tady dvakrát prohlásil, že já bych nevrátil nikomu nic. A kdyby se vyhlásilo referendum (což je směšná Okamurovština - na takovéto záležitosti se referendum vypsat nedá), tak by se ke mně přidalo přes 90 procent přejících občanů České republiky. Někomu něco sebrat, to již dokázal Josif Džugašvili nebo Kléma Gottwald. I nepraktikující právník B.Sobotka ví, že roztrhat smlouvu státu se 16-ti subjekty není jen tak. Předvolební období skončilo, zapomeňte.  

Ale když jste se specializoval na tuto část náhrad, tak se zaměřím jenom na tři faktory z Vašeho článku. Přestože bych mohl fakty reagovat i na další.

1/Například se pozastavujete nad tím, že jsou vypláceny náhrady i církvím, které v rozhodné době neexistovaly,  častěji však platí, že nebyly instituciovány na našem území. Nevím proč to neuvedete, když to nepochybně víte? Příjemce největší části restitucí, FARNOSTI římsko-katolické, se dobrovolně vzdaly části náhrad ve prospěch těchto církví.  Znovu opakuji, že nepochybuji o tom, že to víte. Přesto .. to neuvádíte.

2/ Proč se platí příspěvky na církve, přestože již se začalo se splátkami restitucí? To také víte velmi dobře. Jde o dva zcela různé tituly plateb. Stát se již dávno zavázal, že přispívat na církve (množné číslo) bude. V tom se vůbec neodlišuje od celé řady států. Ano, jsou výjimky, kdy příspěvky věřících jsou odečitatelnou položkou z jejich daní. Takže - konec konců, je tady také státní účast.  Ale naprosto podstatné jsou dva faktory (které dobře znáte): Jednak se každoročně budou tyto příspěvky státu snižovat, až zcela zaniknou. Ale na druhé straně je daleko podstatnější, že stát již nebude povinen přispívat novým  církvím, které by se tady etablovaly, získaly 10 tisíc podpisů a měly by nárok na TRVALÝ příspěvek. A lidská vynalézavost je bezmezná. Kromě toho se přiznám, že mně se na mešity přispívat nechce. Po "suchdolské zkušenosti" nás bude určitě víc.

3/ Zde se nejedná jen o připomínku, ale současně o prosbu: Když jste uvedl zdroj, kde je možné získat seznam poslanců, kteří zákon schválili, MOHL BYSTE ZVEŘEJNIT JMÉNA POSLANCŮ, KTEŘÍ SCHVÁLILI ONY NESMYSLNÉ PŘÍSPĚVKY STÁTU NA SLUNEČNÍKY, VĚTRNÍKY A BIOPLYNOVÉ ELEKTRÁRNY? Tento zbytečný luxus stojí daňové poplatníky přes 40 (čtyřicet) miliard ročně. Aby se páni poslanci neurazili, stačí mi internetová adresa. Já si to najdu. Děkuji.