Kdy budeme mít novou vládu?

Jiri-Paroubek-1403-05
20.11.2021 08:18
Předseda ODS Petr Fiala již v tomto týdnu navštívil v ÚVN prezidenta Miloše Zemana. Prezident mu sdělil, že jej v závěru příštího týdne jmenuje předsedou vlády. Poté by měla proběhnout setkání prezidenta se sedmnácti adepty na pozice ministrů nové vlády. Zatím prezident avizoval, že má problém kontrasignovat v seznamu navrhovaných členů vlády, se kterým jej předseda ODS seznámil, s jedním jménem. A toto jméno nebylo zatím zveřejněno ani prezidentem, ani presumptivním předsedou vlády.

Podle médií to ale zas až taková hádanka není. Selektivní metodou se novináři a tzv. analytici i skuteční analytici dostali ke jménu Jan Lipavský, což je nominant pirátské strany na pozici ministra zahraničí.

Já bych viděl v novém kabinetu ještě několik dalších rytířů smutné postavy. A vlastně i rytířek. Zatímní předseda klubu ODS ve sněmovně, Stanjura, má být ministrem financí. Co na tom, že o financích státu toho mnoho neví. Pokud vím, tak tento obor nestudoval, ani se profesionálně nezabýval např. rozpočtům  v podnikové sféře. Tím nechci tvrdit, že by nutně musel být např. absolventem VŠE v Praze či jiné školy s ekonomickým zaměřením. V Nečasově neslavné vládě byl Stanjura zhruba rok ministrem dopravy. A nebyla to žádná sláva. Problematice státního rozpočtu se věnoval pouze při projednávání tohoto klíčového zákona v poslanecké sněmovně. Neprojevoval žádné hlubší znalosti, nepublikoval na toto téma, není mi známo, že by projevoval sklony proniknout do oblasti veřejných financí. Okrajově se s problematikou rozpočtu setkal také v průběhu svého působení v pozici primátora Opavy, tedy středně velkého moravského města.

Nominantka TOP 09, Helena Langšádlová, se v Poslanecké sněmovně, jejíž členkou je již od roku 2010, věnovala vždy něčemu úplně jinému, nežli je věda a výzkum, kteroužto problematiku by měla nyní řešit, coby ministryně. Ani její vzdělání nejde tímto směrem. Prostě, na první pohled je zřejmé, že Langšádlová obdržela v podobě zatím neexistujícího ministerstva, pouze dobře placenou sinekuru.

Dalším možným adeptem, jehož kvalifikaci je možné s úspěchem zpochybnit, je Petr Gazdík. Nemám nic proti učitelům na venkovské škole. Naopak si vážím jejich práce pro republiku. Ale tento Hurvínek české politiky, který byl učitelem na základní škole, je pro mě těžko představitelný jako někdo, kdo řídí s přehledem a kvalifikovaně střední a vysoké školství. Možná, že bude mít výhodu v tom, že na ministerstvu školství zůstane v pozici náměstka dosavadní ministr Plaga. Ten patřil k velmi kvalitním ministrům Babišovy vlády. Podařilo se mu udržet, i ve velmi obtížné době a situaci, oblast školství v klidu.

Samotná média i bez velkého napovídání ovšem přišla na to, kdo je nejslabším článkem nově vznikající vlády. Je to presumptivní ministr zahraničních věcí, Jan Lipavský. Lipavský je člověk, který má bakalářský titul z vysoké školy. Jinak řečeno, pokud by se hlásil na inzerát na nějakou vyšší pozici na ministerstvu zahraničí, tak by velmi pravděpodobně byl opomenut, neboť ministerstvo zahraničí vyžaduje vyšší vzdělání, nežli jaké může doložit on.

Bylo by smutné, pokud by velká část relevantních pracovníků (tedy především diplomatů) ministerstva zahraničí měla vyšší vzdělání nežli jejich ministr. Chápal bych nominaci Lipavského do pozice ministra, pokud by za sebou měl např. krátkou a úspěšnou dráhu diplomata anebo i vysokého manažera ve firmě, která je postavena na mezinárodních kontaktech anebo člověka z prostředí neziskového sektoru s vysokým vzděláním, jazykovými znalostmi a širokým mezinárodními kontakty. Zatím jediný prokazatelný kontakt s oblastí mezinárodních vztahů má Lipavský jako poslanec v minulém volebním období, kdy byl místopředsedou Zahraničního výboru a místopředsedou Výboru pro obranu sněmovny.

Tedy řekněme to tak, že se Lipavský v posledních čtyřech letech více méně povrchně zabýval oblastí mezinárodních vztahů a obranné politiky. Předtím byl odborníkem v oblasti IT, jak se v jeho životopise objevuje, je analytikem a marketérem. A protože je analytikem IT, můžeme říci, že ani profesně nemá nic ani vzdáleně společného s oblastí mezinárodních vztahů.

Představit si, že „toto“ bude ministrem zahraničí v době těsně předcházející českému předsednictví EU a v českém předsednictví (druhá polovina roku 2022) je krajně nezodpovědné.

Pokud budou mít pravdu novináři, kteří předpovídají, že tou osobou, kterou prezident označuje, jako slabinu příští vlády bude Jan Lipavský, měl by být Petr Fiala, coby premiér, vděčný prezidentovi, že ho takového závaží, jakým Lipavský pro novou vládu je, zbaví.

Politikové pravice, a jejich mediální entourage (družina), okamžitě rozehráli mediální hru proti prezidentovi. Že vlastně prezident prý maří rychlý vznik nové vlády. Že je prý potřeba prezidentovi neustupovat a že vlastně je potřeba kvůli jednomu jménu nepodařeného adepta na ministra jít až před Ústavní soud.

Když by budoucí premiér Fiala nedělal politické handly s Piráty a bral vážně svou práci, měl by to být v první řadě on, kdo znemožní příchod zcela nekvalifikovaného outsidera, coby nominanta pirátské strany do vlády.

Pirátská strana má cca 1100 členů. Chápu, že při tomto počtu není výběr kvalitních lidí snadný. Ale pokud toho nejsou piráti schopni, nechť nového ministra zahraničí nominuje jiná vládní strana.

Ještě musím zmínit jednu věc. Vždy, v okamžicích, kdy je české pravici nejhůře, tak se vydá na válečnou stezku prof. Jan Kysela z pražské Právnické fakulty. Vzpomínám, že byl velmi čelným podporovatelem protiústavního rozhodnutí Ústavního soudu, kterým se podařilo pravici eliminovat v září 2009, již vypsané mimořádné volby do sněmovny vypsané na říjen 2009. Mimořádné volby do sněmovny byly tehdy protiústavně zrušeny rozhodnutím Rychteského soudu. Nejspíše proto, že v průzkumech veřejného mínění jasně vedly strany české levice. A po volbách by stála v čele státu levicová vláda. Kysela a lžidoktor Kalvoda tehdy argumentovali ve prospěch Ústavního soudu a bili se za toto protiústavní rozhodnutí do krve. Stejně tak letos na jaře Kysela otevřeně podporoval úpravu volebního zákona, neboť volební zákon do té doby nadhodnocoval volební výsledky ve volbách nejsilnějších politických stran. Takže zcela jasně řečeno, šlo hlavně o Babiše...

No a nyní Kysela štve proti Zemanovi. Klesl dokonce tak hluboko, že se v deníku Právo dovolává aktivizace článku 66 Ústavy, s ohledem na zdravotní stav prezidenta. Je zvláštní, že tento šéf katedry na Právnické fakultě UK vlastně vybízí k ústavnímu převratu. Vždyť i jemu musí být jasné, že aktivace článku 66 Ústavy by znamenala další rozdělení už tak rozdělené české společnosti. Připomínám, že s ohledem na počet ve volbách propadlých hlasů voličů pro nepravicové strany ve volbàch, nevolila dvě pravostředové koalice většina českých voličů. A lze očekávat, s ohledem na objektivní situaci, kterou bude muset nová vláda řešit (růst cen energií, inflace, trvající pandemie covid-19), rychlý pokles sympatií veřejnosti vůči této vládě.

 

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Lubodoc

Vidím to tak,že Fiala se bude s prezidentem handrkovat minimálně do doby než odezní covid.Jen sebevrah by se nynyní hrnul ke kormidlu.A Fiala to na rozdíl od ostatních nadrženců ví