Média nás baví, odkud ale brát spolehlivé informace?

obrazek
11.10.2013 09:27
Zrychlením toku zpráv a informací, bující poptávkou po virtuální zábavě a neustálým rozvojem informačních technologií, získávají média stále větší vliv na naše životy. Baví nás a informují. Jak ale ukazují průzkumy veřejného mínění, média postupně ztrácí ve společnosti punc hodnověrnosti. Z pohledu konzumentů tedy spíše rozptylují, než by informovala.

Důvěra obyvatel v média klesá. Podle průzkumu CVVM se kredit rádií, televizí a tisku propadá zejména v posledních dvou letech a počet skeptiků začíná ve společnosti převažovat.

Nejdůvěryhodnějším médiem je rozhlas, kterému však dnes důvěřuje pouhá polovina obyvatel (53%), přitom ještě na podzim roku 2011 to bylo téměř sedm lidí z deseti. Co se týče televize, je zde poprvé - za sledované období uplynulých deseti let - patrná převaha názorů, které pochybují o spolehlivosti a korektnosti informací přijímaných přes tento mnohými nejčastěji využívaný informační kanál. Televizi důvěřuje 47% obyvatel, 49% má opačný názor a zbývající část populace toto nedokáže posoudit.

Nejhůře z hlediska důvěryhodnosti dopadl tisk. Důvěru v tištěná média si dnes uchovává pouhých 38% občanů. Přitom ještě před dvěma lety tisku věřila nadpoloviční většina obyvatel a v polovině prvního desetiletí nového milénia téměř dvě třetiny.

Prodaný tištěný náklad deníků podle Kanceláře pro ověřování nákladu tisku - ABC ČR - poklesl od roku 2007 o více než 40%. Jen v průběhu letošního roku lze u některých deníků pozorovat pokles nákladu o více než desetinu. Tento propad je ale kompenzován strmým nárůstem čtenářů elektronických verzí deníků na internetu. Podle průzkumu STEM/MARK čte elektronické verze deníků alespoň jednou týdně devadesát procent internetové populace, přitom až dvě třetiny českých uživatelů internetu uvádí, že si noviny na internetu čtou denně. Internetová populace v ČR přitom čítá kolem 70% dospělé populace.

Jak však zjistil průzkum CVVM, informacím z internetu důvěřují jen zhruba dvě pětiny dotázaných. Zdá se tedy, že nezáleží, zda jsou noviny tištěné nebo elektronické, většina konzumentů zpráv k nim přistupuje skepticky.

Zřejmě nejzásadněji k prohlubování pochybností o spolehlivosti a korektnosti informací přispívají politická témata a prostor věnovaný (nebo naopak odepíraný) zástupcům politických stran a jejich agendě. Konkrétní příklady by se daly rozebírat do nekonečna. Ten, kdo sledoval tisk před druhým kolem prezidentské volby na začátku letošního roku, mohl velmi spolehlivě určit, který ze dvou kandidátů měl zajištěnou náklonnost většiny deníků. 

Velmi dobře situaci v „nezávislém a svobodném“ tisku pochopil lídr hnutí ANO 2011 Andrej Babiš. Nenechal nic na náhodě, resp. vůli novinářů a jejich šéfů, a sám založil nejdříve vydavatelství regionálních týdeníků 5plus2, ke kterému nedávno přikoupil také přední vydavatelství MAFRA, vydávající hned několik deníků (MF Dnes, LN, Metro). Tyto obchodní akvizice určitě zajistí hnutí ANO významnou publicitu nejen před volbami, zřejmě však ještě více prohloubí nedůvěru obyvatel v tisk.

peter-kokavec
sociolog, analytik politické strany LEV 21
Klíčová slova: analýza, média

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.