Ministr školství Marcel Chládek jde správným směrem

obrazek
13.3.2014 11:09
Přesto, že Marcel Chládek je ve funkci ministra poměrně krátce, uvažuje v rámci daných možností reálně, na nic nečeká a jde, podle mne, správným směrem. Svědčí o tom již několik jeho prvních kroků a zdá se, že prošel určitou pedagogickou praxí a svoje kroky má velmi dobře promyšlené.

Pokud jde o komunikaci s médii, v žádném případě se jí nebrání, vystupuje velmi dobře, naprosto přirozeně, sebevědomě a velmi sympaticky a vstřícně komunikuje i s opozicí, nevyjímaje bývalého ministra školství za ODS Petra Fialu, který jako vysokoškolský profesor a bývalý rektor univerzity, vysokým školám jistě rozumí velmi dobře. Proto by také nebylo správné, aby se některé výsledky jeho minulé práce shodily ze stolu jen proto, že je nyní již v opozici a navíc je předsedou ODS, jak se to už v řadě dalších případů střídání ministrů stalo.

Přesto si myslím, že jistá náprava ve směru k vysokým školám je zcela nezbytná. Totiž to, že v minulosti byla akreditační komisí povolena řada studijních oborů na různých soukromých vysokých školách, které se vyrojily jako houby po dešti, ale které nemají doposud potřebnou úroveň, vyučují tam jaké-si „rychlokvašky“ či začátečníci, kteří sami sotva dostudovali a nebo i „odpadlíci“, kteří byli z veřejných a státních vysokých škol pro svoji neschopnost či minulou výraznou politickou činnost v KSČ již dávno vyhozeni, studenty většinou nenaučí nic, ale diplomy bakalářů a magistrů z těchto soukromých vysokých škol jsou rovnocenné s prestižními vysokými školami univerzitního typu, jakými jsou např. Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, První lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Policejní akademie České republiky v Praze, Fakulta veterinárního lékařství veterinární a farmaceutické univerzity Brno, nebo diplomy z Univerzity obrany v Brně, kterážto studia jsou naprosto špičková a nedají se se soukromými vysokými školami vůbec srovnat.

Pokud jde o vysoké školy, je třeba si ještě uvědomit, že od středních či vyšších středních škol, se tyto vysoké školy odlišují právě tím, že dělají vědu. Věda je pro každou vysokou školu nesmírně důležitá, neboť posunuje vysokoškolskou výuku podstatnou měrou vpřed, učí studenty skutečné vědecké práci, vědeckým metodám poznání, vlastnímu názoru a měla by plně sloužit zejména praxi. To je nesmírně důležité, neboť tam, kde se dělá jen „věda pro vědu“ či „věda jen pro získání vědeckých či vědeckopedagogických titulů“ různých šéfů či jejich protekčních dětiček, je cestou nesprávnou! V současné době je tomu tak však zhruba v 60 % všech případů. Bohužel! Obrovské vynaložené státní prostředky, obrovské granty, kde vedoucí „vědec“ či správně „pavědec“ získá prestižní titul univerzitního profesora, ale přínos pro společenskou praxi je zcela nulový, je jen vyhazováním státních peněz. Bohužel. Jediná správná cesta vědy na vysokých školách je pouze jedna – a to je – „věda pro praxi!“

Věda musí sloužit praxi a jejímu posunu vpřed! A nelze-li využít zjištěné vědecké poznatky pro zkvalitnění současné praxe kdekoliv, v jakémkoliv oboru lidské činnosti, jsou takové výsledky naprosto k ničemu a předpokládaná finanční odměna, by neměla být v žádném případě vyplacena. S podivem ovšem zůstává, že i vědecké projekty, návrhy a žádosti o dost dobře honorované granty získávají i některé, již na první pohled, vyloženě hloupé projekty, které navíc nejsou společensky vůbec potřebné. A to je ta zcela účelová „věda pro vědu“, která nic neřeší a pouze okrádá naše občany, daňové poplatníky, o jejich peníze. A v tomto směru by bylo na místě, aby se podstatně zkvalitnila práce Grantové agentury České republiky, která v minulosti již opakovaně odmítla žádosti o granty týkající se problematiky boje s korupcí, která je u nás nesmírně rozbujelá, ale různé zbytečné politologické žvásty, účelové statistiky a zbytečné výzkumy, podporuje neustále.

Velmi správné kroky provádí nový ministr školství Marcel Chládek i ve směru k základním a středním školám a je vlastně prvním ministrem, který řeší současné mizerné personální obsazení pozic učitelů a stupeň jejich vzdělání. Řada těchto „novodobých“ učitelů totiž již v první třídě učí naše děti tomu, že v minulosti byl u nás „komunismus = koncentrák“ a ukazují jim pro výstrahu kus ostnatého drátu. Děti jen nechápavě civí a nejde jim na rozum, co jim to vlastně tito nedovzdělaní hňupové v rolích „také učitelů“ říkají. Líbí se mi zde postoj Marcela Chládka, který chce těmto excesům do budoucna zabránit a nehodlá přihlížet účelovým deformacím našich dějin.

Dále je velmi zajímavé, že ve školství je zhruba 7. tisíc učitelů bez náležité vysokoškolské kvalifikace, ale současně je dalších 7. tisíc učitelů v registraci na úřadech práce. Zdá se tedy, že případ by mohl být poměrně velmi brzy vyřešen, neboť na úřadech práce jsou většinou pouze kvalitní učitelé, kteří mají třeba i trochu odlišnou aprobaci, ale jsou to vystudovaní pedagogové s vysokoškolským pedagogickým vzděláním, kteří se velmi rychle na novou roli zaučí. Tito však, bohužel, byli většinou v minulé době v KSČ, neboť zastávali ve školství vedoucí místa, včetně ředitelů škol, ale těmi novodobými, většinou protekčními mladými a nezkušenými řediteli, byli právě z těchto důvodů ze školství doslova vyhozeni na dlažbu. Není tedy zcela zbytečné doslova „hnát“ řadu současných učitelů bez kvalifikace na ryze účelová studia, kam se jim již několik let nechce? Nebude to zase jen nějaká zcela účelová „nalévárna“, typu tzv. „právnických dvouletek“ padesátých let minulého století? A proč by si ti, kteří mají jinou vysokou školu a titul inženýra či dokonce doktora, nemohli udělat například jen jaké-si dvousemestrální studium pedagogiky a psychologie pro učitele základních a středních škol? Opravdu je musíme nutit studovat znovu další vysokou školu, ryze pedagogickou školu, v plném rozsahu? Myslím si, že je to naprosto zbytečné.

Velmi se mi líbí rovněž lidské stanovisko Marcela Chládka, který tvrdí, že učitelé starší 55 let již nebudou muset další vysokou školu studovat a že jim, jsou-li schopní, postačuje jejich dosavadní pedagogická praxe. Je to velmi lidský a rozumný přístup, neboť nutit studovat lidi těsně před odchodem do důchodu, by byla naprostá hloupost a vrchol arogance vládní moci, přičemž by jim to již opravdu k ničemu nepomohlo a stát by jen prodělal, protože místo výuky by tito „učitelé“ byli sami ve školních lavicích a ve vlastní výuce na školách, kde působí, by chyběli. A oni chtějí vyučovat a jsou-li dobrými učiteli, kteří mají k žákům a studentům ten správný vztah, by měli určitě učit.

A závěrem konstatuji: pane ministře Marceli Chládku, jdete na to správně a za lidský přístup ke starším učitelům Vám děkuji. Jen tak dál a ať se Vám daří.

Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D.

stínový ministr vnitra za LEV 21 a kandidát do Evropského parlamentu


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.