Nápady z dílny Jaroslava Haška

hasek jar
24.11.2020 15:33
V posledních dnech mě překvapilo hned několik věcí. Pro jistou část sociální demokracie, která tak nebo onak byla politickými či přátelskými vztahy spjata s bývalými šéfy strany Sobotkou a Chovancem, zůstává debata o rozvázání politických svazků s A. Babišem a jeho hnutím na úrovni vlády trvalým tématem. Tu a tam se vzedme vlna jejich odporu k vládní spolupráci s hnutím ANO, která je tím překvapivější, čím by uskutečnění této myšlenky v praxi bylo pro stranu více destruktivní. Jak to kdysi říkával lord Palmerston, někdejší předseda britské vlády a předtím ministr zahraničních věcí: „Je mi jedno, zda a jaká budou cla na obilí, ale když se jednou na nich dohodneme, tak to musíme držet“. Takto se premiér snažil školit své spolustraníky, neboť ti měli tu a tam také tendenci chovat se sebedestruktivně. Tedy nic nového pod politickým sluncem.

Pokud by před dvěma a půl lety dopadlo vnitrostranické referendum v rámci ČSSD tak, že by zvítězili zastánci názoru přejít do opozice a nikoliv do vlády s A. Babišem, respektoval bych to. Nebylo by to sice rozumné rozhodnutí, ale bylo by to rozhodnutí většiny. Sociální demokracie se sněmovním poslaneckým klubem, který po sobě zanechal Sobotka, by toho v opozici mnoho nedokázala. Patnáctičlenný poslanecký klub je něco jiného, než když byly soc.dem. poslanecké kluby v minulosti s padesáti či sedmdesáti členy. Ty měly naději být i v opozici hlasité a zaujmout veřejnost...

Nicméně ČSSD, na základě velmi demokratického rozhodnutí většiny členské základny, vstoupila do vládní koalice. Dá se říci, vzhledem k bezprogramovosti a pragmatičnosti hnutí ANO a A. Babiše, že se jí až dosud dařilo vcelku dobře plnit své programové priority. Zejména v sociální oblasti, ale i třeba v oblasti ekonomické.

V poslední době dělá A. Babiš velké politické chyby. Ta první velká chyba nastala, přestože A.Babiš nutně musel vědět, že na podzim reálně hrozí riziko druhé vlny pandemie a o včas nezasáhl. Chtělo to o mnoho týdnů dříve prosadit obnovení činnosti Ústředního krizového štábu a rychlejší výměnu ministra zdravotnictví, který byl pouze na ozdobu.

Druhá zásadní chyba přišla nyní ve fiskální oblasti. Premiérovo rozhodnutí je zřejmě ovlivněno jeho marketingovými odborníky, kteří si vyhodnotili, že plošné snížení daně z příjmu FO přinese politický efekt. Že se probourá do dosavadního voličského hájemství  ODS, která již více než patnáct let nabízí voličům zavedení rovné daně z příjmu FO a také její razantní snížení. Ovšem bez toho, že by  ODS byla schopna toto v minulosti prosadit. Nyní se to tedy  spojenými silami s hnutím ANO a SPD povedlo.

Ve státním rozpočtu pro příští rok bude v důsledku toho díra nějakých 120 mld. Kč. A. Babiš zřejmě vychází z toho, že jestli už má být schodek státního rozpočtu 320 mld. anebo třeba až 500 mld. Kč,  je vlastně jedno. Snižovat daně a přitom navyšovat neproduktivní výdaje typu vojenských výdajů je ovšem nezodpovědné.

Někteří činitelé sociální demokracie se nyní dožadují odchodu z vlády vedené A. Babišem. Předseda vlády to bagatelizuje, že soc.dem. už chtěli odejít z vlády nejméně čtyřikrát a vždycky zůstali. Je dobře, že se J. Hamáček a další,  tedy převážná většina vedení ČSSD, snaží udržet situaci pod kontrolou. Odcházet z vlády ve chvílích, kdy stále probíhá druhá vlna pandemie covidu-19 a kdy odborníci předpovídají, že v lednu a v únoru nás čeká třetí vlna pandemie, by bylo velmi chybné.

Kromě toho by to nejspíš vedlo k vypsání mimořádných voleb do sněmovny. Sociální demokracie ale potřebuje dokončit projednávání a zajistit přijetí některých důležitých zákonů (zákony bytové, zákony sociálního charakteru). Pokud se jí to podaří, bude to důležitá karta, se kterou může hrát velmi dobře před volbami, které se mají uskutečnit příští rok na podzim.

Za další – ten kdo bude veřejností považován za iniciátora případných mimořádných voleb do sněmovny, to nejspíš nepříznivě pocítí na svém volebním výsledku.

Včera jsem  v TV NOVA viděl reportáž, z níž vyplynulo, že někteří vlivní straníci ČSSD chtějí, aby strana opustila vládu. Na prvním místě hejtman Netolický. Nechci mu sahat do svědomí, ale jeho úzká a dlouhodobá spolupráce se stranami pravice na pardubickém hejtmanství v protibabišovském duchu, jej nesporně silně ovlivňuje. Tím netvrdím, že je trojským koněm pravice v ČSSD. Má jen zájem dobře vycházet v rámci koalice s pravicí v Pardubickém kraji, kterou vede a udržet ji.

Další, kdo figuroval ve zmíněné reportáži, byl místopředseda ČSSD Šmarda. Nevěřil jsem svým uším, když jsem slyšel, jak se Šmarda dožaduje mimořádných voleb do sněmovny, které by se prý mohly uskutečnit v červnu příštího roku. Málem jsem spadl ze židle.

A borec v reportáži na konec, Jiří Pehe, který kdysi organizoval pro Sobotku jakési diskusní semináře, které měly ukázat na komunikativnost Sobotky a schopnost se orientovat i ve složitějších politických otázkách. Tyto semináře na podzim roku 2010 skončily tak rychle, jako začaly. Nyní se J. Pehe dožaduje kategoricky odchodu ČSSD z vlády. Možná, že si ani neuvědomuje, že svou těsnou spoluprací se Sobotkou přikrýval nějakou dobu jako fíkový list naprostý pokles věrohodnosti ČSSD, k němuž za Sobotky došlo. A že tedy nemá žádné právo se rozhořčovat a kategoricky vybízet ČSSD k sebedestrukci.

Premiér Babiš udělal velkou politickou chybu, pokud jde o prosazení daňových změn. J. Hamáček se od ní ale včas oddělil. Na tom nevidím nic směšného, ani špatného. Bylo to politicky prozíravé. Na druhé straně však úprava daní ukázala rozpor nejen ve vládě, ale také v rámci opozičního tábora. Vždyť příští volby do sněmovny budou mj. také o rozpočtové odpovědnosti a o daňové změně, kterou Babiš spolu s ODS prosadil. Těžko si umím například představit předvolební alianci ODS, lidovců a TOP 09, kde každý v daňové oblasti bude říkat něco jiného. Zkrátka komentátoři a političtí analytici by už měli svou pozornost zaměřit na někoho jiného než na sociální demokracii. Těch několik nespokojenců, kteří se více méně z osobních důvodů dožadují odchodu ČSSD z vládní koalice, by mělo na veřejnosti zmlknout a mlčet až do voleb. To ale neznamená, že by se měla v rámci ČSSD vzdát na toto téma vnitrostranické diskuse. Právě naopak.

Myslím, že do horší situace se v důsledku Babišova politického postupu teď dostala ODS. Když předseda Fiala hovoří o tom, že existují zdroje na pokrytí výpadku, který bude způsoben v příjmech státního rozpočtu snížením daně z příjmu FO, dodává, že zdroje jsou, protože prostě jsou... Vlastně nic nezdůvodňuje. Jen velmi vágně mluví o tom, že je možné masivně snižovat výdaje státu, neboť stát je rozmařilý.

Měl by takový seznam výdajů, které je možné úplně eliminovat nebo zredukovat ve státním rozpočtu, rychle předložit. Aby se k němu mohli vyjádřit nejen političtí odpůrci, ale také jeho nejbližší političtí spojenci (TOP 09 a lidovci). Zejména lidovci se  do takového „boje“ o virtuální snižování výdajů státu jen těžko nechají zatáhnout. Jsou na to příliš realističtí a mají i sociální ohledy.

Je dobře, že vedení ODS již ztrácí trpělivost se svým starostou z Řeporyjí. Ten je čím dál vulgárnější, ale na druhé straně tentokrát s ním musím trochu souhlasit, pokud jde o jeho názor na chybnost snížení daně z příjmů FO. Toto myslím iritovalo vedoucí činitele ODS více, nežli jeho standardní sprosťárny.

Na závěr ještě dvě další perly z dílny Jaroslava Haška. Primátoři dvou velkých českých měst, Brna a Ostravy, jsou z politických stran, které právě prohlasovaly změnu zákona o dani z příjmu FO ve sněmovně. De facto tak zkrátily rozpočtové příjmy obcí a krajů řádově o desítky miliard korun. Obce a kraje se logicky dožadují kompenzace těchto ztrát od státu. Ale primátor Ostravy za hnutí ANO a primátorka Brna za ODS nemají morální právo na to, aby toto žádali. Oni jsou ale rozpočtově velmi „praktičtí“. Ať si prý stát převezme financování Národního divadla moravskoslezského, respektive Národního divadla v Brně a bude to. Obě města ušetří peníze a pojede se dál močálem kalným. Děsivé.

A. Babiš a ODS, kteří provedli tuto rozpočtovou změnu (SPD je jen vedlejší viník), by měli chápat, pokud jde o státní rozpočet, že když se v něm změní A, tak změna dolehne i na B a důsledky nejspíš pocítí také C a D. O této provázanosti veřejných rozpočtů pánové Babiš a Fiala vědí jen málo.

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.