Nečinnost končící i budoucí vlády

lenost
16.11.2021 20:49
Každým dnem se zvyšují čísla nemocných na covid-19. Včera (v pondělí) přibylo 11 514 případů této nemoci, což je o 2249 případů více než, kolik bylo nemocných minulý týden. V nemocnicích je s covidem už téměř 4300 lidí a ve vážném stavu 637 pacientů.

Většina těch vážně nemocných, jež zaměstnávají oddělení JIP a ARO nemocnic, jsou lidé, kteří nepodstoupili očkování. Ba můžeme říci, že jsou to lidé, kteří se vyhýbají očkovaní vakcínami proti covid-19. Přitom vakcíny, kromě respirátoru, jsou vlastně tím nejefektivnějším opatřením, které může zabránit rozšiřování této nemoci.

Když jsem včera večer viděl na tiskové konferenci po zasedání vlády premiéra Babiše, který říká, že vláda nerozhodla o způsobu řešení narůstajících počtů onemocnění na koronavirus, a že rozhodne o tom, jak bude postupovat, až ve čtvrtek, připadalo mi to velmi podivné.

Stejně tak podivné mi ovšem připadalo, když jsem v neděli v TV Příma slyšel budoucího ministra Fialovy vlády, M. Baxu (naštěstí ne budoucího ministra zdravotnictví), jak uvažuje nahlas o tom, co by se mělo dělat se zvyšujícími se počty nemocných na covid-19. Vůbec přitom nevypadal vzrušeně. Situace se mu zřejmě nezdá být dramatická. A tak žvanil o tom, jak je potřeba vlastně zachovat individuální svobody lidí a tedy, že se to tak nějak vyřeší samo.

Chápu adepta na ministra kultury, že nemusí být zrovna odborníkem na pandemie, ale něco v tomto směru už by snad za téměř dva roky měl o průběhu pandemického onemocnění vědět. V podobné situaci jako dnes jsme totiž byli někdy na přelomu srpna a září minulého roku, kdy náhle a jakoby z ničeho nic začínaly růst počty nemocných, ale co bylo znepokojivé, byly predikce nemocných v příštích týdnech a měsících, pokud se neudělají vůči pandemii tvrdá opatření. Tehdy to bylo selhání především A. Babiše, který nechtěl několik týdnů před krajskými a senátními volbami jitřit veřejnost. Ta podlehla uspokojení, že vlastně s úspěchem zdolala jarní, první vlnu pandemie. Ale s pandemiemi se to má tak, že se tak úplně nikdy neví, kdy skončí. Podobné to ostatně bylo s epidemiemi moru či černých neštovic ve středověku.

Tak, jak vidím současný stav vládnutí v zemi právě v této otázce, musím říct, že je to velmi znepokojivé. Babišova vláda nechce činit nepopulární opatření a budoucí vláda v čele s presumptivním premiérem Fialou, dělá jako by nic. Jako by se jí to netýkalo. Jako by se dívala na problém, který reálně existuje, z výšky pátého patra a on se jí zatím moc netýkal. Ale on se jí týká.

Zažil jsem jako premiér předávání vlády jinému vládnímu týmu. Je to vždy složité a psychicky náročné pro všechny aktéry. Protože výsledky příštích voleb se vlastně začínají psát již v okamžiku, kdy se v těch minulých volbách uzavřou volební místnosti. A. Babiš a jeho tým nechtějí dělat zbytečné chyby a tak nevstupují do řešení tohoto problému s veškerou razancí. Bylo by dobré, kdyby někdo např. z lékařských autorit, kdo má přístup k číslům, která anticipují budoucí vývoj této (snad páté) vlny pandemie covidu-19, aby řekl, co nás čeká. Jestli vláda nezačne konat, jsem přesvědčen, že zde zanedlouho budeme mít 20 tisíc, 25 tisíc anebo 30 tisíc denně nově vykázaných nemocných. A pak se zachvěje celá kapacita JIP v českých nemocnicích.

Je dobře, že se pan prezident, jak se zdá, rychle zotavuje. Neměl by s akceptací nové vlády dlouho otálet. Měl by asi rychle říci budoucímu premiérovi Fialovi, která jména jsou pro něj těžko pochopitelná anebo dokonce těžko přijatelná. Některá z těchto jmen se rýsují každému, kdo ovládá trochu kritické uvažování. Je to slabounký čajíček Lipavský, coby možný ministr zahraničních věcí. Je to také věrná stranice TOP 09 Langšádlová, která v sobě objevila, jako budoucí ministryně pro vědu, výzkum, etc., zatím netušené vlohy. Neví sice o problému nic. Nikdy nic neřídila, kromě poměrně malého obecního úřadu. A teď by se od ní očekávalo, že bude řídit (spíše statovat u řízení) celou širokou oblast vědy a výzkumu. To je dost otřesné. Stejně tak budoucí ministr školství Gazdík, který byl znám spíše jako Hurvínek české politiky a nyní tento venkovský učitel má řešit problematiku nejen základního, ale také středního a vysokého školství v zemi. Kromě toho, že je politický bafuňář, nemá k tomu žádnou jinou věcnou kvalifikaci.

A bohužel bych takto mohl pokračovat u několika dalších exemplářů mezi členy nastupující vlády. Ať je to jak chce, nová vláda by měla zatím komunikovat alespoň v těch nejproblémovějších oblastech, které zdědí (razantní nárůst cen energií a rychle rostoucí počty nemocných s covidem-19), s tou současnou vládou. A přejít podle možnosti ke společným akcím. Na řešení této problematiky by nemělo být mnoho politického. Ale pokud proti covidu-19 nová vláda nezakročí a pokud se aspoň nepokusí zkrotit ceny plynu a elektrické energie a také řešit problémy, které zůstaly po spekulantech, kteří přeprodávali elektrickou energii, bude to nakonec její debakl. Nepochybuji o tom, že i v posledním roce svého čtyřletého mandátu (pokud se k němu tato vláda vůbec dopracuje), bude své problémy a vlastními silami vyrobené problémy, svádět na Babiše a spol.

Není dobře, že jsme dnes v jakémsi interregnu, kdy vlastně nevládne nikdo. Lépe řečeno, nikdo nechce řešit vážné problémy týkající se covidu-19, ani růstem cen energií. Poradit např. konzervativní koalici SPOLU, že by řešením (samozřejmě přechodným), pokud jde o ceny elektrické energie a plynu bylo, stanovit cenová maxima u těchto komodit, tak by se pánům a dámám z této koalice udělalo špatně. Určitě těm ministrům, kteří budou zastupovat konzervativně liberální strany ODS a TOP 09.

Problém chudoby není jen statistická veličina, kterou bychom se měli nechat omámit, že necelých 10% našich spoluobčanů je pod hranicí chudoby. Ale faktický stav je horší. Finanční rezervy v rozsahu výdajů své domácnosti na jeden až dva měsíce, můžou mít až dvě třetiny domácností.

Prostě problémy rychle rostoucích cen energií v řádech desítek či dokonce stovek procent (u těch našich spoluobčanů, kteří přišli o dodavatele energií a musí tak přejít k jinému dodavateli), to je šílená situace.

Vláda sice odstranila u těchto dvou komodit v závěru roku sazbu DPH ve výši 21%, ale čeká se, co udělá a s čím přijde nová vláda. Členové nové vlády však tajuplně mlčí. Pokud mají koncept řešení a neříkají ho, pak je to sice nekolegiální vůči odcházející vládě, ale lepší, než kdyby nevěděli nic.

Pevně doufám, že od prvního dne, kdy se Fialův tým ujme vlády v Česku, budou okamžitě a účinně schopni řešit problémy vyplývající z rychle se rozšiřující se nemoci covid-19 a problémy rostoucích cen energií.

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře