Ostudná žaloba senátní pravice a Dienstbiera

Jiri-Paroubek-1403-02
14.6.2019 14:11
Jakýmsi trvalým programovým a politickým východiskem české pravice je hledání vnějšího a vnitřího nepřítele. Jako vnější nepřítel slouží české pravici již dlouhá léta Rusko. Nověji pak Čína, proti jejíž vládě čeští pravičáci vedou tak trochu zpozdilý, zato však nesmiřitelný protikomunistický boj. Jedno i druhé je zbytečné. Putinovo Rusko, pokud nebude drážděno vnějšími podněty, bude řešit své vlastní problémy. Naopak, pokud budou přicházet podněty typu: vstup Ukrajiny do NATO či stálá americká základna v Polsku, budou ruští vůdci, vedení poliitickou tradicí své země a jejího politického myšlení, vždy přeceňovat význam nebezpečí za svými hranicemi. A budou na ně více nebo méně nepřiměřeně reagovat.

Pokud jde o Čínu, té jde o byznys a ne o expanzi. Pokud se jí podaří vybudovat rychlostní železniční spojení mezi severozápadem Číny přes střední Asii a Rusko až do Evropy, mohou si Spojené státy svou flotilu operující v Indickém oceánu naložit. Trasy byznysu z Číny do Asie a Evropy pak budou v zásadě nezasažitelné.

Co se týče vnitřních nepřátel české pravice a pravičáků, mohl bych o tom sám vyprávět dlouhé hodiny. Byl jsem po pět let, kdy jsem řídil českou sociální demokracii a vytvořil jsem z ní postupně nejsilnější stranu v zemi, pronásledován velmi důslednou nenávistí. Prakticky typově stejných lidí jací dnes útočí na Babiše a Zemana.

A. Babiš má tu obrovskou výhodu, že má díky akvizici vydavatelství Mladá fronta alespoň významnou část médií na své straně anebo neutralizovanou. Pokud by to neudělal, byl by dnes již politicky zničen.

Pokud jde o prezidenta Zemana, ten pije krev české pravici, tedy její podstatné části, jaksi kontinuálně. Dovolil si zvítězit v prezidentské volbě nad Schwarzenbergem a potom i o pět let později nad jiným kandidátem české pravice. To, že M. Zeman tak trošku napíná či natahuje a někdy i ohýbá českou Ústavu, je zřejmé. To ovšem vyplývá především z politického oslabení pozice skutečného šéfa exekutivy v zemi, A. Babiše. Babišova pozice je nesporně oslabena a premiér nutně potřebuje alespoň jednoho silného politického spojence na politické šachovnici. Kdyby nebylo premiérova problému s Čapím hnízdem a případným trestním stíháním, těžko by měl M. Zeman takové eldorádo. Nicméně, ať je to jak chce, prezident nekoná protiústavně, maximálně se chová neústavně. A co je neústavní, to může být předmětem diskuse, ale jen těžko žaloby na prezidenta. Senátor Láska, který impeachment prezidenta chce vyvolat, chápe, že je to plácnutí do vody. Láska dokonce říká, že nejde o odvolání prezidenta (to se mi ulevilo), ale o jeho napravení....

V zásadě jde jen o to, aby chlapci a děvčata z české senátní pravice i od jinud mohli projevit veřejně svou animozitu k prezidentovi a tak nějak se zviditelnit. Přístup těchto lidí se dlouhodobě nemnění. Oni nejsou schopni programově, nejsou schopni přinést nějakou bytelnou vizi této zemi, nikdy se od nich nedozvíte, kam by tento stát měl směřovat. Za to projevují nenávist vůči politikům, kteří jsou na opačné straně politického spektra. Vlastně mají tito pánové a dámy pravičáci podobný přístup k veřejnému dění a ke svým „nepřátelům“, jako měli normalizační komunisté. Nejraději by je hodili do ohně pekelného.

Zvláštním případem je ovšem senátor za ČSSD Dienstbier. Tam, kde měl možnost se politicky projevit, ať už jako ministr Sobotkovy vlády anebo místopředseda ČSSD, tam zklamal. Ke svým politickým odpůrcům projevuje stejnou nenávistnost, jako předáci pravice. To, že se s ním Zeman před svou první prezidentskou volbou nemazlil, je zřejmé, ale to by nemělo být důvodem pro věčnou revanš. Sociální demokracie se dnes potácí, i díky neumětelům typu Dienstbiera někde na hranici volitelnosti, tedy kolem 5%.

M. Zemanovi se podařilo dát v prezidentské volbě dohromady většinu převážně levicových voličů. Útočit proto na prezidenta z pozice sociální demokracie, kterou dnes volí prakticky jen Zemanovi voliči (vlastně jen jejich malá část) je politicky sebevražedné. Je to podobné, jako nedávné vyjádření tří senátorů ČSSD, de facto, na podporu církevních restitucí. Dienstbier si ničí svoji voličskou bázi ve svém volebním obvodě. Možná, že už svůj volební souboj za rok a půl o další senátorský mandát již vzdal. Aspoň tak to vypadá. Zkrátka sociální demokracie není dnes v situaci bohaté nevěsty, jako byla za mého předsednictví a musí přemýšlet nad dopadem každého svého kroku na svou potenciální a hlavně zužující se voličskou základnu.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

novotny

Zajímavé, že vnějším nepřítelem pro pravici není Ukrajina.
Přitom většina vojáků a velitelů při okupaci ČSSR byla odtud...

jiri-paroubek

Pane Černíku, plácate úplné nesmysly. Převzal jsem sociální demokracii ne vybudovanou Zemanem, Špidlou, Sobotkou a dalšími, ale na 10 % volebních preferencích v dubnu 2005. Za 13 měsíců poté  měla ČSSD  ve volbách do sněmovny 33 %. Udělal jsem z ČSSD během pár let nejsilnější stranu v zemi.

Stranu jsem předal v nejlepším stavu, v jakém kdy byla. Silnou v parlamentu, v krajích,v komunální politice... Co chtěli hoši víc? Léta žili z podstaty a dopadlo to, jak to muselo dopadnout.Ta 4 %  ve volbách do EP nejsou výjimka,ale norma...

A Foldyna je mamlas, který Ústecký kraj dostal z pozice nejsilnějšího volebního kraje ČSSD v Čechách, kterým byl v mé  éře, do trapné pozice. Kolik tam teď ve volbách do EP měli? Tuším 2,8 % nebo tak nějak.

Nehledejte chybu ve mně. Ti, kdo převzali stranu po mně, byli jen kolosálně neschopní. Dostali po tatínkovi krásné dědictví a nějak ho hoši všechno promrhali.

 

cernik

Drobné upřesnění.
J. Paroubek dokázal s českou ČSSD, bohužel nikoliv však tolik, aby na to šlo stavět 
v dobách, které jsou pro socdem stále složitější.
Mohl navázat na Zemanovo dědictvíma také navázal.
Nedokázal se např. propojit a domluvit s př. Foldynou, 
nikoliv na bázi stranické podřízenosti, ale partnerství.
Nedokázal překročit svůj stín a odstraňovat bohumínismy, 
které nemalým způsobem zhoršily postavení ČSSD vůči pravici.
Ano, slšel jsem v této době, že za Paroubka bylo v ČSSD od dost líp, 
ano bylo. 
Ovšem pro dnešní dobu by již musel J. Paroubek vystupovat jinak, např. odložit své antýctví.