Osvobozený trolejbus

trolejbus
5.2.2016 19:11
Brno zkouší elektrobusy, které se budou dobíjet cestou z trolejové sítě

Trolejbusy nesmrdí, ale snadno uváznou, jak jsou uvázány k troleji jako psík na vodítku. To je důvod, proč byly před časem hromadně opouštěny. Myšlenka bezkolejové elektromobility s vnějším napájením však dostává nový život v podobě elektrobusu s trolejovým dobíjením. Zkouší se v Brně a informoval o něm náměstek primátora Martin Ander.

Troleje naštěstí na sloupech zůstaly a elektrobus jich může využít na části trati, aby dobil baterky za provozu. Pak se od nich vzdálí, a může si toho dost dovolit díky samostatnému dojezdu kolem 50 kilometrů. Brno tak následuje příklad Vídně, která s podobnými pokusy začala dříve.

Pokud nás zajímá jen snižování emisí z dopravy, levnější metodou je přechod na stlačený zemní plyn CNG. To by se mohlo týkat až třetiny brněnského autobusového parku. Ale pochopitelně, že vůbec nejlepším řešením je takové využití dopravy. Lze si představit lepší organizaci nákladů, která jí sníží na polovinu. Lidé také potřebují nabídku bezpečných cyklistických a pěších tras, a pak snáze změní své dopravní zvyky.

Náměstek primátora Ander vystoupil na semináři Klimatické koalice, platformy českých nevládek, které spojuje zájem o ochranu klimatu, rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc. Seminář se odehrál v pražském informačním centru OSN a byl věnován hledání konkrétních příležitostí pro realizaci toho, co se dohodlo na COP21 v Paříži. Nejde jen o opatření v environmentální rovině, ale také jejich ekonomické, energetické a sociální přínosy.

Projekt Brno Smart City usiluje o to, aby byly dosaženy se stejnými nebo nižšími nároky na energii stejné nebo vyšší přínosy pro kvalitu života. Klíčové je snižování energetické náročnosti budov. Pokud jde o ty veřejné, v Brně už začala rekonstrukce 27 škol a 2 nemocnic. Dalších 12 projektů je v přípravě. Od roku 2007 bylo jen v této oblasti investováno 360 milionů korun.

Jen ve veřejných budovách tak má vzniknout úspora 44 tisíc GJ ročně, to je teplo, se kterým by vystačila městská část se 6 – 7 tisíci obyvatel. V penězích jde o 23 milionů korun.

Vedle toho se energeticky rekonstruují i obytné budovy. Nejdál je Brno Nový Lískovec, stavěné v 80. – 90. letech. Ve čtvrti probíhá komplexní zateplování paneláků. Dostaly se na hodnotu nízkoenergetického domu, ale na něco takového nestačí obalit budovu polystyrénem. Když roku 2009 proběhla kompletní energetická renovace základní školy, řešilo se zateplení, do oken trojskla, rekuperace vzduchu, modernizace vytápění, solární ohřev vody. Stálo to 30 milionů korun. Nyní činí roční úspory 1,26 milionu korun. V první zimě po zateplení škola dosáhla úspory 60 – 65 procenta tepla.

V dopravě se hledají bezpečné cyklistické trasy, ale musí řešit problém velice kopcovitého terénu. Podobně je na tom Stuttgart a Zurich, poznamenal Ander. Zjišťují proto, jak řeší trasy tam. Zároveň se chystá program bikesharingu, jaký má i Praha. Třeba studenti rádi použijí kola pro přesuny mezi jednotlivými fakultami – na startu si jej půjčí, přejedou, zanechají je v cíli.

Zrychlení veřejné dopravy je další úkol, protože jenom tak ji lidé začnou využívat více. Auta nemusí městu vládnout, ale chce to trochu odvahy od vedení města. Příkladem je Moravské náměstí, kdysi jedno velké parkoviště, které se změnilo na civilní, pobytový prostor, a úbytek parkovacích míst se nijak neprojevil, konstatoval Ander.

Zbyněk Fiala

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.