Pobídky prý už nepůjdou montovnám

lego
12.10.2017 14:34
Vzpomínám si na do značné míry plané a zpolitizované diskuse v letech 2005–2006, kdy Česká republika získala možnost velké zahraniční investice koncernu Hyundai v Nošovicích.

Tehdy se spustil ohromný povyk ze strany zejména české pravice, že prý vláda podporuje investičními pobídkami pouze výstavbu montoven. Samozřejmě, že málo kdo z těch, kdo tehdy v souvislosti s nošovickou automobilkou hovořil o montovnách, si umí představit, jak vlastně automobilka pracuje. Má zřejmě stále před očima grotesku s Charlie Chaplinem, kde se ukazuje, jak se ve 20. letech ve Spojených státech vyráběly automobily. Dnešní výroba automobilů je ovšem zcela jiná.

Auta se vyrábí za použití nejmodernějších technologií, včetně robotů, přičemž podíl lidské práce stále klesá. Nicméně nošovická automobilka vytváří dle kvalifikovaných odhadů ročně přes 2 % HDP země a v roce 2016 vyprodukovala přes 358 tisíc automobilů, které jsou významným vývozním artiklem země.

Vzpomínám si, jak jsem byl tehdy v argumentaci osamocen, pokud jde o obhajobu pobídek pro nošovickou automobilku. Proto jsem se obrátil na tehdy už bývalého německého kancléře Schrödera o radu. Ptal jsem se ho, jak se na takovouto investici dívá. A on se mě zeptal, zda mám jinou možnost. A já sem mu po pravdě řekl, že jiní investoři, nežli Hyundai se do České republiky nehrnou.A že v Moravskoslezském kraji je extrémně vysoká nezaměstnanost. Dnes je situace poněkud jiná, a ačkoli si myslím, že bagatelizovat význam výrobních závodů typu Hyundai na montovnu, je trochu hloupé, ale budiž, jeví již o Českou republiku zájem i jiní investoři nežli jen výrobci automobilů.

Nový systém pobídek, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, má posunout ČR do poněkud jiného módu.

Jestliže dnes tvoří více než 90 % žádostí pobídky z výrobní oblasti, nová koncepce má podporu orientovat na vznik či rozšíření technologických center a strategických služeb. Tedy do oblastí, které se vyznačují vysokým podílem vzdělané pracovní síly a u nichž je možné předpokládat, že přidaná hodnota bude realizována především v naší zemi.

Je správné, že ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje jako vstupní podmínku udělení podpory rovněž zavedení minimální výše zaměstnaneckých mezd. Tato mez by měla být odvozena od průměrné mzdy v kraji.

Důležitou změnou je také to, že podpora má nově směřovat malým a středním firmám, takže se do hry mohou více dostat progresivní české firmy.

Podnikatelská sféra dnes naříká nad nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. To, že chybí pracovní sila, je do jisté míry pravda, neboť v republice evidenčně zaznamenáváme nejnižší míru nezaměstnanosti (3,8 %) za posledních 20 let, nikdo však nemá odvahu, snad kormě autora tohoto článku, říci, že problém je především v tom, že česká ekonomika zatím neprožívá technologickou revoluci, kterou zažívá například sousední Německo či vzdálená jižní Korea a že robotizace průmyslu s tím související je v České republice prostě pomalá.

A už vůbec nikdo nemá odvahu říci, že k tomu přispěla také politika slabé koruny, kterou ČNB prosadila v listopadu 2013 a ze které se směnný kurz koruny a eura jen velmi pozvolna dostává.

Byl samozřejmě problém kupovat moderní technologie zbytečně draho za kurz 27 korun za euro, ve vidině kurzu 23 či 24 korun za euro, kde by asi koruna dnes byla, kdyby v listopadu 2013 nenastalo hloupé opatření ČNB.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Ten, kdo zažil takovou montovnu, například v průmyslové zóně blízko Boru u Tachova, tak ten by mluvil jinak. Většina zaěstnanců tam provádí zhruba 250x za směnu stejnou pracovní činnost. V pátek, v poledne ještě nevíte, zda nebudete muset do práce v sobotu. České svátky se vás netýkají, protože jste dodavatelem německé automobilky. Pokud vykonáváte práci podpory údržby, jakou jsem zastával já, pak máte výhodu nomezené pracovní doby. Jeden den se dostanete domů kolem půlnoci a druhý den  v 5:00 už jste zase na místě. Po roce vás vykopnou z práce a hledejte si v šedesáti letech nové zaměstnání, všude na vás čekají s otevřenou náručí.

cernik

S řadou věcí,které J. Paroubek uvádí lze souhlasit, 
např. s kritikou politiky slabé koruny.
Ale, jak již jsem několikrát řekl zajímavější bývají věci, které se neuvádí.
Např. proč jiný investor, než Hyundai něchtěl přijít a proč přišel právě on?
J. P. uvádí, že ona evidenční nezaměstanost je nízká, ale nedodává jaká je nezaměstnaost celková, 
tj. ti neevidovaní, vyřazení z evidence bez nástupu do zaměstnání, 
ti polozaměstnaní.
J.P. by pak jistě jako já došel k číslu 6-8% a to je třeba pak přepočíst na procento rodin/domácností s nezaměstnaným uvnitř.
A dále ona nezaměstnanost souvisí i s nízkými a přiliš kratkou dobu poskytovanými dávkami, ty totiž stimulují vzník tzv. prekarizovaných pracovních míst, kdy se pracovník potácí mezi polozaměstnaností a nezaměstnaností, kolik jich je? 10 - 20%?

A konečně proč se J.P. neptá, proč u oné automobilky nestojí výzkumný ústav fy Hyundai, 
jaká je úrověň závodního stravování, závodní rekreace, zda existují závodní školky?
A jak a zda vůbec pracuje v podniku volená rada pracujících, která se podílí na řízení podniku.

Ale to asi bude řešit další článek, který již J.P. připravuje.