Radim Valenčík: Předsjezdové omyly v ČSSD

cssd logo
30.1.2018 02:00
"Je těžké sednout na koně tak, že ho držíme, za ocas, koukáme mu pod něj a chceme dohnat ztrátu na dostizích." (Můj vlastní citát inspirovaný současnou situací v ČSSD, ale má širší platnost.)

Blíží se sjezd ČSSD a já jako člen dostávám autoprezentace uchazečů o různé posty. Je to zajímavé počtení. Bohužel výhonků toho, z čeho by mohla vyrůst budoucnost této strany, a to ani v takto krizové situaci, zatím příliš nenacházím. Uvedu několik typických a poučných omylů, se kterými se setkávám a které svědčí o nepochopení toho, o co jde. Bez uvedení autorů těchto "myšlenek mimo mísu":

První omyl:

"Hlavní problém ČSSD je v nejednotě strany."

Ne, hlavní problém je v nesjednocování strany. Rozdíl mezi nejednotou a nesjednocováním je zásadní – nesjednocování začíná hluchotou.

Druhý omyl:

"Teď je potřeba nejdříve zvolit nové vedení a pak teprve začít analyzovat problémy."

Je to jako zapřáhnout vůz před koně. Při tomto postupu se zcela jistě jako "nové vedení" prosadí to staré vedení.

Třetí omyl:

"Strana by si vše měla vyříkat v soukromí a nechodit se svými spory na veřejnost."

To říkají ti, kteří chtějí, aby se vše zase upytlíkovalo pod pokličkou a vše staré přežilo. Veřejnost tím nezískáme. Tu lze získat jedině tím, že důvěryhodně zvítězí to, co přesvědčivě a pod veřejnou kontrolou překoná staré silou poctivých argumentů a oporou v pochopené perspektivě.

Čtvrtý omyl:

"Musíme lépe definovat priority ČSSD, být přesvědčivě a výrazněji levicovou stranou."

Ne. Uvažování ve stereotypu priorit (rozuměj portfoliu nevážně míněných slibů) je typický starý přístup, který nemá perspektivu. Je to to, co nazývám chvostismem současnosti. V situaci, kdy se veřejné vědomí a sebevědomí probudilo a rychle dozrává, je potřeba úplně jiný program. Program, který bude v konkrétních situacích říkat, v čem lidem strana pomůže, aby se efektivně bránili a zajistili nápravu stavu.

Podrobněji ke čtvrtému omylu:

Někteří stále nedovedou pochopit, o čem nové programové myšlení je. Zůstávají stále pod vlivem stereotypu slibů. To mimo jiné svědčí o tom, že nemají představu o příčinách současných problémů, cestě jejich řešení a perspektivní realizovatelné vizi, na které se lze sjednotit.

Vezměme si třeba volby prezidenta, které právě skončily. Vedení ČSSD se v nich zachovalo naprosto ostudně. Teď nejde o osobu Zemana, která je pochopitelně komplikovaná a má spoustu chyb. Ale vedení ČSSD se vůbec nenamáhalo analýzou toho, o co v těchto volbách jde, jaká hra se hraje . Na rozdíl od normálních lidí, mezi kterými je i velké množství členů ČSSD, kteří ve volbách obětavě pomáhali. S mnohými z nich jsem se sešel při vyvrcholení voleb v Jazzové sekci.

Jak vedení ČSSD pomohlo normálním lidem bránit se proti nebývalé mediální manipulaci ze strany (zvětša námi placeného) mediálního mainstreamu? Jak čelilo urážkám hlavy státu, které v dějinách naší země nemají obdoby. Jak se vyjádřilo k oprávněným zájmům naší země, pokud jde o ekonomickou politiku (včetně té monetární), kterou podporuje Zeman? (Mj. právě politika ekonomické nezávislosti, kterou realizuje, je jednou z hlavních příčin útoků proti němu.)

Širší reprezentace si rozehrává svoje hrátky a přehlíží, jaké základní střety se odehrávají v naší zemi. Místo, aby lidem, kteří začínají stále více chápat, že problémy nikdo za ně nevyřeší, pomáhala, je na chvostu dění. Drží ocas a s nadějí hledí pod něj. Co tam asi uvidí?!

Čeká nás ještě mnoho turbulencí a střetů. Budeme mít hodně příležitostí se sjednocovat a hrát aktivní roli při sjednocování normálních lidí naší země.

Není možné se dovolávat toho, že ČSSD je stranou slavných tradic, že je stranou sociální a solidární, že ctí férovou demokracii, že je oporou normálních lidí, a přitom vůbec, ani náznakem, ani náznakem náznaku se nevyjádřit k podstatě střetů, které u nás probíhají.

Jinými slovy – budoucnost má jen taková sociální demokracie, která bude na čele procesu zrání veřejného vědomí a sebevědomí, a to právě na základě toho, že bude vycházet z pochopení toho, o co jde a co dělat v současném globálním světě v našich lokálních podmínkách.

K dílčí, ale zajímavé otázce:

Na sjezdu ČSSD už za pár dní, tj. 18. února, vystoupí Zeman v roli nejen opětovně zvoleného prezidenta, ale ve své době i obnovitele moderní ČSSD. Jsem zvědav, zda přispěje k prezentování a podpoře výhonků nové politiky na nynější neúrodné půdě ČSSD. Znám ho dost dobře, abych předpověděl a očekával, že budu dost zklamán. Ale záleží na těch, kteří chtějí být něčím víc, než odumírající a usychající větví vyrůstající z historických tradic boje za spravedlivou a fungující společnost.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/5408-predsjezdove-omyly-v-cssd.html

Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita http://radimvalencik.pise.cz/

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

cernik

Nutno doříci:
ČSSD není ředitelem levice, a to ani v ČR.
Ani Fico ve SR nebyl ředitelem levice a to ani když měl 51%!
Na 51% může socdem. levice zapomenout i ve ve Švédsku.
ČSSD nikdy, s výjimkou krajských koalic s KSČM nesplnila svůj program.
Lidovci nedovolí ČSSD plnit její program a ANO  ČSSD nezvládne.

 

Jiří Volný st.

Nejsem ani člen ČSSD, ani v odborech, které mají na ČSSD silnou vazbu, přestože to mnozí nechtějí otevřeně přiznat. Tudíž můj názor nemá příliš velkou váhu, ale mám odstup a mohu vidět věci z trochu jiného úhlu. Byl jsem zaměstnán v mnoha firmách a ani jednou, ani na dole Lazy jsem nenarazil na odborového předáka, který by se alespoň snažil strhnout zaměstnance k debatám a nátlaku na vedení za vyšší mzdy a zlepšení pracovních podmínek. V jedné velké nejmenované elektronické montovně mi předsedkyně odborů připomínala paní Colombovou, za tři roky jsem ji ani jednou neviděl. Podobné je to s funkcionáři ČSSD, samí právnici, samí salonní mluvkové, ale ani jeden, který by vedl lidi na barikády. Jsme v roce 2018 a převážně máme osm a půl hodinovou pracovní dobu. Co takhle bojovat za sedmihodinovou nebo za čtyřdenní pracovní týden ?? To ale nejde, to by nám možná pokleslo HDP a zbořil by se svět.