Progresivistické vlády v EU postupně padají…

Evropská unie, které jsem i já dal kdysi svůj hlas, byla tolerantní a skutečnou jednotou v rozmanitosti. Byl v ní slyšet jak hlas svérázného, ale na italské vládní poměry velmi úspěšného premiéra Berlusconiho, jinak stále pevného přítele Vladimíra Putina a jeho Ruska, ale i pragmatického následovníka generála de Gaulla, prezidenta Emanuela Macrona, stejně jako skvělého kancléře za SPD Gerharda Schrödera a jeho kolegu francouzského presidenta Jacquese Chiraca, kteří se oba postavili proti válce USA a Velké Británii. Ani Merkelová, na kterou dnes každý hlupák nadává nedělala takové fatální chyby a když, tak je dovedla napravit. Migrační vlnu v roce 2 005 jistě vyvolala, ale následně se uměla dohodnout s prezidentem Erdoganem na jejím úspěšném zastavení. To dnes nikdo neumí a migrantů z arabského světa je dnes více než tehdy a bude jich více

Posledním velkým politikem s průzračným viděním byl Sebastián Kurz, který však následně udělal chybu, že se spojil se super progresivistickými rakouskými Zelenými, ti ho, jakmile to bylo možné zradili, a dnes Rakousko je jen další mainstreamovou vadou bez šťávy a fantazie…

Válka na Ukrajině a přijaté zběsilé sankce, zejména v oblasti embarga na fosilní zdroje energií proti Rusku rozkomíhala celý svět, ale v každém případě EU.

100 x dnes mohou Pekarová, Ursula von der Leyen a tisíce dalších omílat, že za vše může Putin, ale kdo je soudný, ví věci jsou jinak.

Válka na Ukrajině by nikdy nevypukla, kdyby prezident Biden i ostatní západní progresivističtí politici neodmítli uzavřít jednoduchou dohodu s Ruskem, že Ukrajina nebude součástí NATO a že minské dohody ohledně autonomie Doněcka a Luhanska musí být naplněny. Tečka.

Pokud někdo vytýká Putinovi, že Rusko porušilo mezinárodní právo, tak suše konstatujme, že Putin jen v malém zopakoval desítky let známé nezákonné metody USA a NATO, kterých jsme byli svědky mnoho let. A jestli by měl být Putin stíhán jako válečný zločinec, tak ještě dřív by měli být stíháni Bush jr., Clinton či Obama.

Kupodivu neslyšel jsem od našich bojovníků za spravedlnost podobný návrh. Každý totiž ví, že o něm rozhoduje Rada bezpečnosti, ve které jsou USA i Rusko nejdůležitějším členy.

Když se dnes hovoří o zvěrstvech na Ukrajině, pak jen jediná válka v Iráku stála život půl miliónu lidí a trvala 8 let a byla následována dalšími 6tmi lety hrůzné občanské války, která vynesla do života Islámský stát, který svou zálibou ve veřejném sekání hlav a upalování protivníků spojené s propagandistickým filmováním těchto zrůdností byla tisíckrát horší než to, co se děje na Ukrajině…

Pomsta Putina je ovšem sladká. Ale komické i tragické zároveň je, že ji si ji připravil sám Západ svými sankcemi, které vyvolaly a prohloubily ve světě vysokou inflaci, nedostatek energií a pád životní úrovně lidí a nastupující recesi..

A tak přicházejí první plody této politiky.

Nejenom v tom, že se lidé v Česku i jinde bouří, ale zejména, že začínají postupně padat sankce chtějící evropské vlády, a logicky ty nejvíce protiruské.

Ve Švédsku zvítězila ostře protievropská protimigrační strana Švédští demokraté, kteří jsou rovněž ostře protiameričtí a silně vlastenecké.

Podhoubí této situace způsobila vítací politika předchozích vlád sociálnědemokratické strany odlišných díky které se Švédsko přeměnilo ze země, kde byla kdysi takřka nulová kriminalita v zemi zemí pouličních gangů vražd i jiného násilí.V každém případě se Švédsko, co do vztahu k EU a i NATO stane rozhodně velkým oříškem pro evropské elity. A to nemluvme o tom, že je vůbec sporné, zda přijetí do NA TO se dokončí, protože Turecko několikrát avizovalo, že nezaručuje, že v jeho parlamentu návrh dohody projde.

V Itálii v zemi se třetí největší ekonomikou EU se po progresivistickém předsedovi vlády, milovníku euroatlantické pevné spolupráce Mário Draghim očekává drtivé vítězství pravicové koalice vedené Bratry Itálie na čele se zářicí Giorgiou Meloni. Ta by se stala první ženou v historii coby italské šéfky vlády. Odmítá módní progressivistické kulturní vzory genderismu, podporu homosexuálních rodičovství.A přestože Meloniová sama podporuje válku Západu proti Rusku, její potencionální koaliční partneři Berlusconi ze Vzhůru Itálie i Salvini z Ligy jsou osobními přáteli Vladimíra Putina. Nevím, co budou dělat naši euroatlantičtí jestřábi, ale dodejme, že Meloni sama obdivuje Viktora Orbána a v europarlamentě poslanci její strany hlasovali proti zprávě Komise o údajném porušování právního státu v Maďarsku. Parlamentní volby se konají 25. září a pro progresivistický Brusel to může být černý den.

Konečně poslední změna možná čeká EU v Bulharsku, kde nedávno padnul ostrý euroatlantický premiér Kiryl Petkov, který odmítl platit za plyn rubly a divil se, že mu tradičně rozdělení Bulhaři, kteří jsou zčásti proruští, vyslovili nedůvěru. Kupodivu nepochopili jeho skvělé úmysly. Nové volby se konají za další týden, tj. 2.10. Kdo zvítězí není jasné. Ale hvězda Kiryla Petkova silně pohasla.

Současný politický svět se dělí na progresivisty nejrůznější provenience, kteří jsou zároveň silně protiruští, což tvoří rozhodující západní mainstream a rebely – označované jako populisti, což jsou zkrátka ti kteří odmítají taktovku mainstreamu, někdy levicoví – komunisté, strana kolem Melanchona, zelení jindy pravicový Orbán a spol., Marine le Pen, dnes Švédští demokraté a jistě pravicové uskupení kolem Meloni, které téměř jistě vyhraje za týden italské volby a od nás SPD.

Změna je život. Evropská unie ustrnula v byrokratickém sevření. Radikálové levicoví či pravicoví jistě nemusí mít pravdu, ale zároveň značná část obyčejných lidí v Česku nemá pocit, že by řešení EU byla vždy nejlepší.

A lidé chtějí dýchat. Tak se nadechněme…

,