Středoevropská německá oblast o prezidentské volbě

seemann
15.1.2018 09:44
Německy hovořící středoevropská oblast věnuje překvapivě značnou pozornost výsledkům prvního kola českých prezidentských voleb. Rakouský veřejno právní rozhlas ORF přináší podrobné výsledky a komentuje umístění jednotlivých kandidátů. Vítěze prvního kola 73letého Miloše Zemana charakterizuje jako odpůrce imigrantů udržujícího dobré kontakty vůči Moskvě a Pekingu. Pokud jde vztah vůči Evropské unii Zeman podle ORF se považuje za Euro federalistu, ale existují témata, které nenacházejí v Bruselu souhlas jako kritika sankcí vůči Rusku.

Jeho vyzyvatele 68letého Jiřího Drahoše hodnotí jako nestraníka, který zastupuje viditelně liberální proevropské pozice a členství v NATO, zasazující se pro silnou pozici Česka a pro zavedení Eura. Odmítá určování přijetí kvót uprchlíků, ale jako bývalému předsedovi Akademie věd mu jeho protivníci vytýkají málo politických zkušeností. Jeho příznivci se rekrutují zejména u městského obyvatelstva a u v zahraničí žijících Čechů. Oproti tomu Zeman získal veškeré oblasti kromě Prahy, konstatuje ORF .

Komentátor Der Standardu k tomu dodává, že prezidentské volby jsou do jisté míry referendem o Andreji Babišovi. Podle vídeňského listu druhý nejbohatší Čech je obviněn z podvodu na udělení subvencí z Evropské unie. Přesto jej Zeman jmenoval šéfem vlády, ale ten nemá však parlamentní podporu pro svou menšinovou vládu, kterou sestavil z politiků ANO a nestranických expertů.

Komentátor veřejnoprávního německého rozhlasu ARD poukazuje, že Miloš Zeman se ve volebním boji charakterizoval jako odpůrce přistěhovatelců a bojovník za nemajetné s dobrými kontakty vůči Rusku a Číně. Jeho hlavního vyzyvatele Jiří Drahoše jako kandidáta, který chce silněji orientovat Česko na Západ. Voliči oceňovali u Zemana jeho silnou osobnost a možnosti prosazovat politické cíle u Drahoše jeho čestnost a vzdělanost.

Der Spiegel kromě komentáře o výsledků prvního kola voleb přináší životopis jejich vítěze a fotografickou galerii všech kandidátu a jejich manželek. V životopise pak připomíná zžíravý Zemanův humor, který často rozděluje společnost. Vůči Německu připomíná jeho sarkastickou poznámku, že odsun Němců byl lepší než případný rozsudek smrti.

Mnichovská Süddeutsche Zeitung upozorňuje, že podle pozorovatelů bude druhé kolo prezidentských voleb napínavé. Věnuje přitom pozornost incidentu s ukrajinskou aktivistkou v době kdy Zeman odevzdával svůj hlas. Dává to do souvislostí s jeho listopadovou návštěvou kremelského šéfa v Soči, kdy se vyslovil pro ukončení sankcí vůči Rusku.

Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung píše že způsob vedení politiky Miloše Zemana připomíná Donalda Trumpa. Z toho odvozuje list, že rozděluje Čechy obdobně jako jeho protějšek Američany. Zatím co na venkově a u méně vzdělaných má tradičně věrné, tak u městských intelektuálů naráží na odmítání. Přední list tvrdí, že přes pozitivní výsledek v prvním kole v nastávajícím druhém bude Miloši Zemanovi úzko. Švýcarský veřejnoprávní rozhlas i televize věnoval průběhu voleb aktuální pozornost a okamžitě přinesl výsledky prvního kola. Ty odpovídají tomu, že Zeman podle jejich názoru se ve volbách projevoval jako zastánce početnějších nemajetných vrstev a pro celou veřejnost jako ochránce před uprchlickou vlnou.

Obdobného názoru je i Lichtenštejnský Vaterland. Pozornost tohoto ministátu o vývoj u nás není náhodná, protože jeho knížata přišla v Česku o velké majetky v důsledku poválečných dekretů. Po vlekoucích sporech však došlo k dorozumění a styky byly nejen znormalizovány, ale byla navázána spolupráce zejména v kulturní oblasti. Vedoucí tamní list si především všímá stanoviska Jiřího Drahoše v druhém kole se pokusit oslovit své protikandidátys cílem zlepšit politickou kulturu. Nejprve přemýšlím a teprve poté mluvím, upozorňuje na jeho zásadu list. K tomu dodává, že. zatím Zeman vítězí, protože se mu podařilo roztříštit frontu svých protikandidátů. Nyní když proti němu budou stát jednotně jeho odpůrci půjde v boji o prezidentskou funkci do tuhého.

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.