Vandalské gesto neznámého blbce je vlastně dobrá zpráva

ivan david 2
11.5.2018 09:15
Můžete být obecně oblíbeni a přesto (možná právě proto) vás někdo zastřelí na ulici. Činy některých jedinců nelze předvídat, neboť se vymykají obecné představě, "jak člověk uvažuje". Nelze prostě zabránit činu psychopata s myšlenkami a motivy obecně pokládanými za zvrácené, vyloučit že neléčený psychotik někoho probodne a zfanatizovaný blb někam hodí zápalnou láhev. To jsou činy z hlediska všeobecného proudu lidského konání výjimečné. Jejich vykonavatelé jsou také výjimeční - statisticky i funkčně.

Zfanatizovaný blb polil sochu maršála růžovou barvou v noci, anonymně, a pravděpodobně úplně sám. Kde jsou ty doby, kdy organizovaná tlupa natírala růžovou barvou tank číslo 23. Tehdy to bylo neméně "kontroverzní", ale symbol triumfu přenášela televize a zprávu přinášely noviny. Mediální šplhouni a slouhové dělali novou kariéru v nové době. A nikdo ani nepíp. Skoro nikdo.

Přes pocity frustrace se své cti dbalý občan chová kulturně. Také ze strachu, že by byl většinou občanů odsouzen a ostrakizován. Proměna postojů veřejnosti je pomalá, hodně pomalá, ale je cítit. ( Některé chyby, jsou už chybami, některé ještě zásluhami. Miroslav Holub )

I tam, kde by převažující veřejné mínění souznělo, má přece jen většina lidí vnitřní brzdu. ( Vím, byla by to chyba plivat na pomníky, nám zbývá naděje, my byli jsme a budem... Karel Kryl )

Různé doby a různé sociální skupiny mají své symboly. Byl jsem se v Německu a Rakousku podívat na místa, kdy bylo prováděno systematické vraždění duševně nemocných (Euthanasie - T4). Po desítkách let, kdy se o tom v Německu nesmělo mluvit, se v roce 1983 našel novinář, který si dovolil o tom psát. Z budov, kolem kterých se chodilo po špičkách se staly "památníky nacistické Euthanasie", nejdříve v bývalé Spolkové republice Německo, po roce 1989 i v bývalé NDR. Tam byly památky po nacismu zahlazeny. Není co vystavovat. Byl jsem se podívat na místo, kde v Brandenburgu stávala věznice, kde bylo vyvražďování zahájeno. Na jejím místě je dnes nákupní centrum. Za ním stojí sovětský tank. Na jeho podstavci je psáno "Z vděčnosti k osvoboditelům", přímo naproti přes ulici stojí pomník "Obětem komunismu". Jen zavražděné duševně nemocné na místě nepřipomínalo vůbec nic.

Osvobození je osvobozením bez ohledu na Únor, Leden, Srpen a zpětnou vlnu po Listopadu. Je osvobozením z hlediska osvobozených a hrdinstvím vojáků symbolizovaným maršály.

Je doba, kdy je portrét císaře lépe dát na půdu, nejenom proto, že by na něj mohly srát mouchy, spíše se hospodští obávají, že by se jejich lokálu většinově smýšlející lidé vyhýbali. Breschniedrové (ZDE) těžko nacházejí uplatnění. A když ho najdou, nejsou zdrojem strachu, ale opovržení a posměchu - jako pornoherec Janda.

Památníky se budovaly a bouraly, sochy a pamětní desky se odstraňovaly a jiné instalovaly, ale velké postavy Vítězného Listopadu své sochy mít zřejmě nebudou (Ilona Švihlíková: Jak jsme se stali kolonií ZDE ). Stačili pojmenovat náměstíčko v Praze před Domem odborových svazů a Vysokou školou ekonomickou Churchillovo náměstí. Uprostřed zahalena stromovím stojí socha jednoho ze strůjců vítězství nad Hitlerem, který později usiloval o třetí světovou válku a Indy nazýval opicemi. Zůstává letiště Václava Havla a přibylo jeho náměstíčko a lavičky jako politicko-komerční projekt. Ale hlavně byl konzervativec (když odešel z Labour party). Kdysi byly Stalinovy závody, Nová huť Klementa Gotwalda a most Antonína Zápotockého. Ulice Říčanská byla přejmenována na Černokostelecká, pak Jungmannova (buditel, jazykovědec), dále Fochova (po maršálovi spřátelené Francie), za váky Schwerinova (po pruském maršálovi), pak Stalinova (generalisimus), snad vydrží jako Vinohradská. Na sjezdu spisovatelů v roce 1968 Pavel Kohout navrhoval užívat trvanlivější názvy jako "Ulice chodců", "Most neplavců".

To, že nějaký fanatický blb polil sochu maršála Koněva barvou v noci, anonymně a zřejmě úplně sám, je vlastně dobrá zpráva.

 

 

ivan david
Ivan David je lékařem s odborností psychiatr. Levicový politik a aktivista. V minulosti byl ředitelem psychiatrické léčebny v Bohnicích. V letech 1998 – 1999 ministr zdravotnictví. V roce 1999 ve vládě nepodpořil souhlas s agresí NATO proti Jugoslávii. Byl poslancem Parlamentu ČR za ČSSD. Je autorem projektu Nová republika a provozovatelem stejnojmenných stránek.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

   Čistě teoreticky. Co by se asi udál za humbuk kdyby došlo ke zneuctění lavičky kultovního Václava H. ?