Velký problém pro českou demokracii

prázdný sál
12.4.2019 13:20
V posledních dnech byla zveřejněna čísla o počtu členů jednotlivých parlamentních stran. Je to tristní čtení, hra malých čísel. Pokud má jakákoliv strana, která aspiruje na celostátní záběr své politiky, jen několik tisíc členů, je to žalostné.

V takové straně se nedá hovořit o plně rozvinuté vnitrostranické demokracii. To už není ani strana výběrová, ale přímo honorační. A stranická honorace v zásadě ani členskou základnu nepotřebuje. K vzájemnému nominování se do stranických a veřejných funkcí na úrovni místních zastupitelstev, krajských zastupitelstev a Parlamentu či dokonce vlády, žádné členy stranická honorace nepotřebuje. Pokud jde o hnutí ANO, tam už není tím, kdo rozhoduje ani stranická honorace, ale přímo vůdce strany.

K tomu, aby strany byly schopny zajistit přirozený výběr kvalitních lidí do nejrůznějších veřejných funkcí na různých stupních veřejné správy a samosprávy, potřebují mít celostátně něco mezi 30 – 40 tisíci členy. Nejlépe tedy 40 tisíc členů v celé zemi. A to nikoli balastních členů, ale plnohodnotných členů, kteří mají zájem se podílet a uplatnit při správě věcí veřejných. V takové straně pak může přestat stranická oligarchie mít rozhodující manipulativní vliv. Stranická oligarchie totiž nezávislé uvažující členy vlastně nepotřebuje. K tomu, aby se chlapci a děvčata, kteří spolu mluví, dohodli o rozdělení zajímavých funkcí, nepotřebují mnoho členů.

Vzpomínám, když jsem převzal v dubnu 2005 odpovědnost jako nově jmenovaný předseda české vlády za sociální demokracii, měla něco kolem 16 tisíc členů. Když jsem za pět let končil, měla kolem 25 tisíc členů. Po Sobotkově řádění v letech 2010-17 se tedy vrátily počty členů zhruba na předchozí úroveň. A pokud by se měli spočítat jen „živí členové“, bylo by to asi podstatně nižší číslo. Musím říci, že ani v době mého předsednického působení v ČSSD nebylo vůbec jednoduché přimět stranické funkcionáře v okresech ke zvyšování stavu členské základny. Někde to šlo a někde to vůbec nešlo. A někde to šlo dokonce skvěle. Pokud to někde šlo skvěle, tak někteří další, kteří si hlídali numerus klausus, tedy v zásadě uzavřeli svou stranickou organizaci a členy nepřijímali, rádi hovořili o těch aktivních lidech, funkcionářích, kterým se to dařilo, jako o velrybářích. I aktivity směřující ke zvyšování počtů členů v rámci ČSSD tedy mohly být jistou částí funkcionářů, kteří měli zájem na nehybnosti strany, ostrakizovány.

Trend směřující k ubývání členů politických stran je ovšem společný všem demokratickým zemím. Ale takový „výprodej“ členské základny politických stran, k jakému dochází u nás, nemá srovnání. Strany při výběru kádrů s nehorázně nízkými počty členů nemohou provádět přirozený výběr kádrů. A skutečný výběr kádrů má v rukou stranická oligarchie, která provádí ve většině případů jakýsi antivýběr. Tedy vybírají se jen kámošové kámošů.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Na Novinkách jsem četl článek o počtech členů politických stran a jeho poklesu. ČSSD zaznamenala za poslední tři roky pokles o šest tisíc na 15624. KDU-ČSL za devět let o 12tis. na 22000. KSČM měla v roce 2004 100tis.členů a dnes 34622. ODS byla šanována, údaje dodá později a členů má kolem 14000. Top-09 2761. ANO 3150, SPD 4453. Piráti se ještě nedostali na svů asi strategický cíl 1024, což je dvě na desátou a je jich 900. Ohromil mne počet členů STANu, domnívám se. že Věci veřejné i Úsvit blednou závistí. 160členů, tak to je jedinečné. Navíc dva roky čekací lhůta, například pro starosty, kteří mají za sebou několik funkčních období. Co z těchto čísel vyplývá? Především, že ani některé okresní organizace dřívějších hegemonů, tedy ODS a ČSSD nemusí mít ani sto členů. Uvážíme-li zastupitelská místa ve velkých obcích, na kraji, případně poslanecké mandáty, tak závěr zní, co člen to funkcionář. Další závažný fakt je ten, že přes polovinu mandátů, tedy za ANO, Piráty a STAN mají zájmové kluby v souhrnném počtu 3150+900+160=4210členů. 

Pochopitelně by mne zajímalo také věkové, profesní a třídní složení. No, to bych asi chtěl po Novinkách moc. I když si to mohu odvodit sám. Pár procent právníků, manažerů a lékařů, ostatní - placení funkcionáři strany, obce nebo státu.