Vydavatelství Právo (Novinky.cz) pracuje pro Petříčka

Jiri-Paroubek-1403-05
18.2.2021 17:45
Vydavatelství Právo se snaží dlouhodobě „usměrňovat“ vývoj v ČSSD.

Vzpomínám si na situaci, kdy se Právo ještě eufemisticky nazývalo „levicových deníkem“. Přitom patřilo k největším, a to velmi nesoudným kritikům politiky  sociální demokracie. Bylo to za časů předsednictví Miloše Zemana a za mého předsednictví. Tedy shodou okolností v dobách, kdy kulminovala podpora ČSSD ve společnosti. A možná, že právě proto. Za mého předsednictví, někdy od poloviny roku 2007, byl zahájen frontální útok Práva na mou osobu. Vedl ho jednak, dnes již téměř zapomenutý „expert“ na sociální demokracii Mitrofanov a také dnešní mluvčí prezidenta Ovčáček. Shodou okolností v polovině roku 2007 se přitom, podle výzkumných agentur po pěti letech dostaly volební preference sociální demokracie nad ODS. A sociální demokracie začala dosahovat skvělých volebních výsledků. Po oranžové tsunami v krajských a senátních volbách v roce 2008, kdy ČSSD zvítězila ve všech krajích a měla ve třinácti krajích své hejtmany a získala 23 nových senátorů, se Právo asi na týden uklidnilo. V zásadě tento skvělý výsledek ignorovalo, aby posléze obnovilo své politické útoky.

Mitrofanov i Ovčáček mně věnovali  desítky článků, jejichž společným jmenovatelem byla často podpásová a nepřátelská kritika činnosti strany a mé osoby. Strana tehdy přitom byla na svém vrcholu. Po skvělém výsledku ve sněmovních volbách v roce 2006 a výtečném výsledku v eurovolbách v roce 2009, kdy získala snových 7 mandátů (pět let předtím získala pouhé 2 mandáty a dnes nemá nic), zvítězila i ve sněmovních volbách v roce 2010. To hysterické psaní, které následovalo po tomto volebním úspěchu a poté, když jsem přes volební vítězství odešel z pozice šéfa ČSSD, stojí také za připomenutí.

Podle názoru mnohých stála za celou marketingovou kampaní proti mně vlivová agentura Bison & Rose. Ta měla svého „koníka“ Sobotku a dlouhodobě spolupracovala a asi ještě spolupracuje se známým zkrachovalým uhlobaronem Bakalou.

Dnešní marketingovou kampaň Petříčka už prý ale nedělá firma Bison & Rose, ale přímo alter ego Sobotky, Radek Pokorný. A tak vlastně jediný, kdo udržuje při životě hasnoucí šance Petříčka na kandidaturu v rámci ČSSD na jakoukoliv funkci, je  vydavatelství Právo.

Včera se na Novinkách.cz objevily na podporu jeho "akce" dva články, neboť Petříčkova zteč byla jeho loutkovodiči synchronizována pochopitelně také s Němečkovým zcela nevěrohodně osobním útokem na vedení ČSSD a na vládu. Z vedení ČSSD by podle Němečka měli být odstraněni všichni ti, kdo byli pro vstup do vládní koalice s hnutím ANO. A kdo by tedy pak ještě zbyl? No, samozřejmě, on sám, Sobotka a Chovanec… Takže to je obsah jednoho z těch článků.

Druhý článek Novinek.cz popisuje to, že Petříček ani ve svém mateřské pražské organizaci nezískal podporu, na kterou se třásl, aby mohl kandidovat na předsedu ČSSD, jako drobnou nehodu.

Ale ona to není drobná nehoda. To je fatální politická chyba. Jednak byl zcela neloajální ke svému předsedovi, kterému do očí neřekl, že bude proti němu kandidovat, i když třeba ve vládě se s ním vidí každou chvíli a ostatně máme všichni telefon… Dále, ukázat celému národu, že vlastně nemám podporu ani ve své mateřské organizaci, je fatální politický problém. V podstatě to Petříčka diskvalifikuje pro další výkon funkce ministra zahraničí. A stejně tak jej naprosto diskvalifikuje Schwarzenbergova veřejně vyslovená podpora.  

Politika se bez důvěry lidí prostě neobejde. To by měl chápat Petříček, Poche i Pokorný.

Ještě bych si dovolil pár poznámek k Petříčkovu náhlému obratu k ekologii. Prý se z něj  stal vegetarián. Za zamyšlení jeho spolustraníků a bohužel časem i voličů ovšem stojí jeho bezhlavé adorování některých neuskutečnitelných požadavků Zelených. Mám v první řadě na mysli ukončení těžby hnědého uhlí u nás, nikoliv v roce 2038, ale již dříve, třeba v roce 2033 anebo v roce 2030. To je politicky špatné rozhodnutí, jdoucí proti zájmům běžných voličů sociální demokracie. To nejsou lidé z měšťanských vrstev, o kterých Petříček a Poche zřejmě sní jako o možných voličích ČSSD, ale zaměstnanci a důchodci, kteří žijí buď ve svých anebo nájemních bytech a kteří jsou kromě jiného závislí také na dodávkách energií včetně tepla.

Samozřejmě, že jakékoliv topné médium, které bude použito namísto uhlí v teplárnách, bude dražší. Investiční výdaje, které to vyvolá na nezbytnou změnu technologií ve všech teplárnách na uhlí, mají dosáhnout částky až čtvrt bilionu korun. V nejbližších letech bude republika řešit restrukturalizaci svého hospodářství, jeho modernizaci, výstavbu potřebné infrastruktury, digitalizaci atd. a těžko si umím představit, že jakákoliv vláda bude chtít vynaložit tak ohromný balík peněz na urychlenou výměnu technologií v českých teplárnách během velmi krátké doby.

Rok 2038 je prostě pro dokončení dekarbonizace optimálním rokem, protože dává českým vládám, které přijdou, rozumný časový prostor k potřebným investicím v oblasti teplárenství. A pro obyvatelstvo je to také dobrá zpráva, neboť ceny tepla neporostou v krátké době skokem. Jejich růst se rozloží do delšího časového období.

Je sice chvályhodné vyjít možnému partnerovi v předvolební alianci, Zeleným, vstříc, ale najde se jistě celá elá řada jiných věcí, kde je možné hledat shodu. Ve věci, která by měla za následek další odliv voličů od ČSSD, bych byl velmi opatrný.

Stejně tak, jako k výzvám adresovaným ministerstvu průmyslu na vyloučení ruských a čínských firem z tendru na výstavbu jednoho bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. Jedná se přeci v první řadě o budoucí cenu elektrické energie u nás a až poté by mělo jít o zájmy amerického vojensko- průmyslového komplexu. Za dvacet let už samozřejmě Petříčka a spol. z toho hlava bolet nebude, ale neodpovědnost dnešních politiků zaplatí příští generace českých spotřebitelů. A zejména malých českých lidí.

 Kromě toho si myslím, že v případě dostavby Dukovan je prostor pro politickou odvahu a pro bližší spolupráci právě se Zelenými větší. Celá řada českých odborníků tvrdí, že dostavba jednoho bloku jaderné elektrárny je zbytečná a pro stát zbytečně drahá. Jak to dnes píše ve svém zajímavém článku v HN bývalý ministr životního prostředí Moldán, že podle „…velmi dobrých studií našich i zahraničních think-tanků, na které vláda vůbec nedbá, je potenciál OZE u nás podstatně vyšší než oficiální materiály uvádějí“. Dále píše a zcela se s ním shoduji, že, „chybí systémová podpora rozvoje OZE“. Vyhýbat se cestě, kterou se vydali oba dva naši hospodářsky vyspělejší partneři z EU  (Německo a Rakousko), je poněkud nesmyslná.

Dále bych se rád věnoval ještě politickým praktikám v pražské organizaci ČSSD, které Poche s Petříčkem do jisté míry přenesli na ministerstvo zahraničí (MZ). Na MZ je vyživováno z peněz státu deset až patnáct pražských sociálních demokratů. A to odmyslím-li si  poněkud diskutabilní fakt, že ministr zahraničí má devět náměstků. A jedním z těchto náměstků ministra je i M. Marksová – Tominová, která je údajně zaparkovaná  v této celkem slušně placené funkci, s poněkud mysteriózním obsahem činnosti, na výjezd na některou z ambasád do zahraničí. Je to hezké, že se pan Poche stará o své spolustraníky, kteří jej následně na oplátku podporují ve vnitrostranických otázkách.

Pokud bude trvat tento systém klientelismu a drobné korupce a nebude nahrazen alespoň částečnou ochotou členů a funkcionářů pracovat idealisticky, jak jsem to ve straně zažil počátkem 90. let, strana shoří. Systém klientelismu, „já na bráchu brácha na mě“, ve svých důsledcích za deset let zdeformoval v pražské městské organizaci systém výběru kádrů. Na kandidátky se dostávali čím dál problematičtější a nezajímavější lidé, což vyvrcholilo katastrofou v komunálních volbách v roce 2018. Strana v Praze pod vedením Pocheho a spol. zcela ztratila důvěryhodnost a nejen, že nedokázala proniknout do pražského zastupitelstva alespoň do opozice, ale nemá zastoupení ani v jednom z 57 zastupitelstev pražských městských částí.

 Samozřejmě, že i politika na úrovni celé sociální demokracie a očekávatelné volební výsledky budou hrou malých čísel. Ale předpokládám, že volební výsledek, pokud se strana vyhne excesům, které předvedli v tomto týdnu Petříček s Němečkem,  má šanci se dostat na nějakých 5 - 7%. Není to žádná hitparáda a je pro to potřeba mnohé udělat, ale není si možné dát do čela loutky manipulované loutkovodiči, lidi bez charismatu, bez hloubky, bez názorů a zejména bez výsledků. Bláboly o „moderním stylu“, které nejsou doprovázeny standardními programovými náměty, zůstávají jen bláboly. Nemůžou už nikoho oblafnout.

 

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

cernik

Současné mrazivé dny mj.  PROKÁZALY, že převod jádra na "větrníky a slunečníky" byl dost problematický. SRN musela nakupovat energii z oněch "špinavých" zdrojů jako uhlí od sousedů. A také je nutno připomenout, že ony PŘETOKY nás stály nemalé prozstředky při budování kompenzačních zařízení. A Rakousko je také trošku jiný model, tolik potencionální kapacity ve vodních zdrojích nemáme. Prostě energie z jádra se má utlumovat teprve  při zvládnutí jaderné fůze, čili někdy po r. 2035