Žalostná bilance J. Dienstbiera

david rath 2
19.11.2016 19:59
Ministr Dienstbier odchází a uzavírá truchlivý zástup ministrů pro lidská práva v našich vládách. Podobně jako Džamila Stehlíková působil jako člověk, který netuší, co lidská práva jsou. Hovořil vstřícně o přijímání uprchlíků, nebo trávil čas nesmyslným příběhem vepřínu v Letech.

Zdiskreditovaná práva

Je tragedií, že ti, co veřejně hájí lidská práva, to dělají tak strašně, že postupně popuzují většinu lidí proti této agendě. Přitom lidská práva jsou zásadní a základní obranou proti zvůli státní moci. Každá moc má tendenci růst a uzurpovat poddané. Proti šikaně státního aparátu je budována bariéra lidských práv.

Srozumitelné zákony

Lidským právem je, že stát se k vám chová přesně podle zákonů, které máte šanci znát a rozumíte jim. To už u nás dávno neplatí. Džungli zákonů nerozumí takřka nikdo. Jak jinak si vysvětlit, že obchodní spor o Lidový dům se řeší čtvrt století a tak, že poškozený zemřel dřív, než se dočkal nápravy. Takových případů jsou tisíce, kdy lidé marně čekají na rozsouzení jejich sporu. Co s tím dělal J.Dienstbier? Nic. Navíc měl v popisu práce kontrolovat kvalitu zákonů předkládaných ministry. Jak tato kontrola dopadá, vidíme každý den v praxi.

Dozor velkého bratra

Základním lidským právem taky je, že vás někdo neustále nesleduje. Realita je, že počty odposlechů a sledování rok od roku rostou. Stáváme se čím dál tím profízlovanější zemí. Co s tím dělal ministr pro lidská práva? Nic. Nezájem. Že vás represivní aparát státu sleduje, pak to pustí do médií, nebo třeba prodá vyděračům, je přeci také nezajímavý problém. Zbourání prasečáku je důležitější, to ví každý.

Boj se, přichází úřad

Lidským právem je, že vás úřady nešikanují. Podívejte se, kolik nejrůznějších kontrol může dnes přijít na jednoho živnostníka. Živnostenský úřad, finanční úřad, hygiena, veterinární správa, stavební úřad, bezpečnost práce, hasiči... Když si vás úřední moloch vytipuje, pak nemáte obranu. Zničí vás. Případů jsou opět tisíce, ale bez zájmu ministra.

Věznění nevinných

Základním lidským právem je, že vás nezavřou bez skutečně pádného důvodu. Realita je taková, že věznice jsou plné lidí, co následně nejsou odsouzeni, nebo jsou odsouzeni za málo nebezpečnou činnost. Vazba je používána jako donucovací prostředek. Jde ročně o stovky případů neoprávněně stíhaných lidí. Za všechny vzpomenu jen komisařku Jourovou, nebo doktora Uzunoglu. Kde jsou už deset let slibované hlídací náramky naplňující podstatu kontroly bez ponižování? Pro ministra s agendou lidských práv to nestálo za řeč.

Ponižování

Vězení jsou v hrozném stavu. Mýt se třeba můžete jen dvakrát týdně. S blízkými se smíte vidět minimálně a mnohdy v nevhodném prostředí. Systém často neumožňuje práci, a když se najde, tak je placená menší než minimální mzdou. Zavřený by neměl sloužit jako otrok, i když si vězení zaslouží. Podle zákona je trestaný tím, že přišel o svobodu a galeje se v civilizovaném světě už nepovolují. Tato problematika byla samozřejmě pod rozlišovací schopnosti ministra pro lidská práva.

Muslimové vítejte

Ze svého života a ve svém okolí jistě každý zná řadu dalších případů, kdy státní mašinerie někoho dusí. Bohužel to lidskoprávní aktivisty, ale co hůř ani lidskoprávní ministry nezajímá. Pro ně je klíčové, aby arabští hoši, co sem přijdou v rámci svého evropského výletu, dostali finanční dávky a mohli si tu trochu vyrazit z kopýtka.

Nezbývá než doufat, že se jednou najde konečně ministr, který bude hájit práva občanů naší země proti zvůli státního aparátu.


david-rath
Lékař, bývalý poslanec a exministr zdravotnictví. Od listopadu 2008 do května 2012 také hejtman Středočeského kraje.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Václav Semerád

Doplním: Odebírání dětí rodičům začíná i u nás dosahovat úrovně Norska. Zatím ne rozsahem (nejsou to desetitisíce případů, "jen" desítky), ale absurditou. Michaláková přišla v Norsku o děti kvůli absurdním a vylhaným důvodům, ale totéž se děje už i u nás. Za laskavého nezájmu ombudsmanky, ministrů pro lidská práva, asociálních věcí a dokonce s otevřenou podporou zkorumpovaného úřadu pro mezinárodní ochranu dětí (Norské fondy nikomu nesmrdí), jehož šéf tvrdí, že těm ukradeným dětem Michalákovým bude jistě lépe než u maminky.

Zapamatujme si ta jména:

Zdeněk Kapitán, Anna Šabatová, Jiří Dienstbier a Michaela Marxová-Engelsová.

schlimbach

Aby to, co pan Rath předkládá jako nutné k řešení, bylo skutečně reálné, by musel existovat samostatný na vládě nezávislý úřad. Jinak je to utopie. Úřad ombudsmana, obsazený šílenou a nekompetentní osobou je zrovna tak kontraproduktivní :-(