Zbyněk Fiala: Divočina kolem Šumavy

Fiala Zbyněk
20.2.2017 01:06
Pletou si národní park a lunapark. V Senátě a na Hradě se vzedmula divoká vlna právního nihilismu, kdy nejvzácnější přírodu má vydat developerům zákon, který ji měl původně chránit.

 

Vládní návrh zákona o ochraně přírody a krajiny, který obsahuje i úpravu čtyři českých národních parků, byl během projednávání v Senátu tak zmrzačen a oškubán, že si protiřečí, žádá nemožné, je hlavně o Šumavě, přestože má platit pro všechny české národní parky, a nepomůže ani šumavským obcím, jejichž zájmy sleduje.

Tohle všechno lze vyčíst z rozboru právních expertů z katedry práva životního prostředí Právnické fakulty UK. Podle jejich názoru: „Senátní návrh neposkytuje lepší ochranu přírody ani NP Šumava. Ostatní národní parky pak jednoznačně ve svých důsledcích poškozuje. Jako takový by měl být Poslaneckou sněmovnou PČR jednoznačně odmítnut.“

http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2017/02/stanovisko_kpzp_k_novelizaci_zakona_c._114_1992sb._o_ochrane_prirody_a_krajiny.pdf

Ministr životního prostředí Richard Brabec se neudržel a označil senátní zásahy do vládní předlohy za ničivé. Jařmo ochrany přírody rve z krku nejhlasitěji šumavská Modrava, jedna z nejbohatších obcí v zemi. Bojují tam o hospodářské využití pozemků, které jsou mnoho kilometrů daleko a nikdo z místních je nevlastní. Proč to chce před hlasováním osobně podpořit v plné zbroji (bojovným projevem) i prezident Miloš Zeman, je záhada.

Teoreticky se není čeho bát, Poslanecká sněmovna na prezidenta republiky Miloše Zemana moc nedá. Není to ale poslední karta. Následovat bude prezidentské veto. To bývá ve sněmovně taky pravidelně přehlasováno, jenže čas letí, hraje se i o to, aby zákon spadl pod stůl. Jakékoliv demokratické škobrtnutí, které se u nás stává spíše pravidlem, může hlasování oddálit, a pak už přijdou volby a sněmovna to nestihne.

Obránci vládní verze, za kterými stojí podle průzkumů i drtivá většina veřejnosti, podepisují petice na https://www.zachranmenarodniparky.cz/ a svolávají na úterní dopoledne u sněmovny demonstraci. Odborníci z katedry práva životní ho prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy pak poukazují na zásadní právní nedostatky návrhu, který neprospěje ani těm, kdo ho prosazují.

Nejbizarnější je senátní pokus vykostit ze zákona dlouhodobé cíle národních parků a naopak do něj zavést jako jeden z účelů udržitelný rozvoj místních obcí. Jenže to není bez dalších zákonných úprav, jak v tomto zákoně, tak i v jiných právních předpisech, v praxi proveditelné, konstatují suše experti, pro které je právo chlebem.

Poukazují na to, že Správy národních parků nemají k naplňování tohoto cíle stanovenou pravomoc, působnost, ani nástroje. Nejsou územně samosprávnými celky ani jinými institucemi. Nejsou ani rozvojovými agenturami. Nemohou podnikat. Přitom trvale udržitelný rozvoj obcí zajišťuje již nyní stavební zákon prostřednictvím územního plánování. Zmateční senátní návrh přitom obce spíše znejisťuje, protože ruší 15 leté moratorium na změny zón ochrany přírody a bere tak vlastníkům jistotu dlouhodobější stability právních poměrů.

Železné hrábě, kterými v zákoně zasahoval Senát, sice definici dlouhodobého cíle národních praků vymetly, ale v dalším textu už nechaly pasáže, které na něj odkazují. Hezkou perličku našli právníci v paragrafu, který po senátní úpravě říká, že účelem národního parku má být též „využití území pro vzdělávání, turistiku a rekreaci, pokud to není v rozporu s účelem a dlouhodobým cílem.“ Co je účelem, nesmí být v rozporu s účelem, trvají na svém senátorští rozumbradové.

Ale zas taková legrace to není. Všechny čtyři české národní parky jsou bilaterální, upozorňují právní experti z Univerzity Karlovy. Stejné přírodní ekosystémy existují na obou stranách hranice, ale zatímco v národních parcích v Sasku, Bavorsku, Polsku i Dolním Rakousku by byly zásady a nástroje ochrany přírody pro národní parky uplatňovány, na našem území v případě schválení senátní novely nikoliv. Mohlo by jít o rozpor s právem EU, neboť mnohdy jde o lokality evropské soustavy Natura 2000. Jestliže budou správy národních parků zbaveny možnosti udržovat potřebný stav, koledujeme si o žaloby.

Jde o lidi, buší do vzrušené hrudi senátoři. Co je víc – chrobák, nebo člověk?

Ale který člověk?

Podívejme se napřed, jak to vidí návštěvníci. Není pravda, že by je současná pravidla Národního parku Šumava odrazovala. Je tomu naopak, v minulém roce byla návštěva rekordní, vzrostla o pětinu a přiblížila se třem stům tisíc turistů. Na nejatraktivnějších místech, jako jsou prameny Vltavy nebo Bučina, vzrostla do září skoro o třetinu.

Z nových pozorovatelen či návštěvnických center lze zahlédnout jeleny, ale při troše štěstí taky vlky a rysy. Přitahuje kvalifikovaná turistika malých skupin s průvodcem, které procházejí nejcennější oblasti. Řada z nich míří i přes hranice a porovnává postup českého a bavorského národního parku.

Výlet do Bavorska je obzvlášť zajímavý, protože také tam vznikl tím, že příroda dostala volný prostor v původně hospodářském lese, který se nacházel v nevhodných pěstebních podmínkách a zákonitě padl za oběť kůrovci. Národní park je výsledkem rozhodnutí, že hospodářský les už tam nemá smysl obnovovat. Kdyby se mrtvý les plošně vykácel, aby udělal prostor nové výsadbě, stráně by se otevřely erozi a časem by tam nemuselo růst vůbec nic. A kde není na horách les, není ani voda.

Teď už tam mají nový les z náletu. Je zcela jiný než byly smrkové plantáže minulosti. Prosadil se v něm přirozený výběr, vyrostly semenáčky nejzdravějších a nejodolnějších jedinců. Vznikající nový prales je také druhově pestřejší a nemá všechny stromy stejně staré, takže lépe odolá škůdcům a nelehne společně při extrémním vývoji počasí.

No dobře, návštěvníci přišli za zábavou, ale místní lidi potřebují práci. O tom není pochyb. Jenže dosavadní vývoj naivního prodávání majetku pražským finančníkům a advokátům ukázal, do jaké pasti to lezou. Nové hotely a penziony si přivádějí vlastní personál, své barmany a šéfkuchaře. V lese se před lety mluvilo mongolsky, nevím, jestli se to změnilo.

Zajímavá ekonomická data ze života šumavských obcí sestavil entomolog Pavel Kindlmann, který věnoval celý odborný život ochraně šumavské přírody. Stojí u všech peticí proti developerům, a tak se snaží být detailně v obraze.

Vybírám z jeho příspěvku na Ekolistu.cz:

http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-kindlmann-nemeli-by-bohati-starostove-modravy-a-kvildy-podporovat-umirajici-deti-na-ostravsku

Na začátku je otázka: Jsou šumavské obce skutečně tak chudé a uškodí jim rozšíření oblastí ponechaných samovolnému vývoji?

Pouze šest šumavských obcí má intravilán (chalupy, náves s kachňákem) uvnitř národního parku. Patří k nim i Modrava se 62 stálými obyvateli, jejíž starosta Schubert je nejaktivnějším bojovníkem proti stávající právní úpravě chráněné přírody.

„Starosta obce je „uvolněný“, tj. pobírá plný plat. Obec mu v roce 2016 zakoupila novou služební Škodu Octavia kombi 2.0 TDI Scout 4x4 110 kW za 626 tisíc Kč (předtím měl také čtyřkolku téže značky), k dispozici obdržel pro rok 2017 na „činnost místní správy“ částku 4 miliony Kč. Obec Modrava postavila svému starostovi ve Filipově Huti rodinný dům s hospodářskou budovou. Stavbu za 6,7 milionu korun dostal do pronájmu za šest tisíc korun měsíčně. Kdyby touto částkou splácel na dům hypotéku, splácel by ji více než 100 let,“ informuje Kindlmann.

Řekněme, že plat a auto potřebuje, je tam centrum obrovského návštěvnického zájmu. Ale ani ostatní obyvatelé obce si nežijí špatně.

Program sociální stabilizace obce Modrava zaručuje, že na každé školou povinné dítě mohou jeho rodiče obdržet celkem 14 tisíc Kč ročně (na prvňáčka 17 tisíc Kč). Porodné je zde určeno ve výši 60 tisíc Kč. Program demografické stabilizace obce Modrava plánuje výstavbu 12 nových bytových jednotek v období 2008-2012 a výstavbu multifunkčního objektu, kde prý „realizuje chybějící infrastrukturu obce“ – podotýkám – se 62 obyvateli (!): sál pro zájmovou činnost, kongresový sál pro 130 osob pro přednášky, výstavy a galerie, plus 3 nové moderní byty. Obec prodává své pozemky za cenu 3500 Kč/m2. Ekologický program obce Modrava pak zaručuje poskytnutí každé domácnosti zadarmo 22 kubíků dřeva na otop. Rozpočet obce pro rok 2017 plánuje 5 milionů na „bytové hospodářství“ a 11 milionů na „komunální služby a územní rozvoj“.

„Obce ležící uvnitř nebo na okraji NP dostávají v soutěžích o dotace benefiční body za tuto svou polohu. Díky tomu třeba obdržela obec Modrava v rámci Operačního programu pro životní prostředí jen v letech 2012-2014 částku 33,4 milionu Kč.“

Popravdě – chválím je. Dělají dobré věci. Ale proč řvou?

„Starosta této obce je největším křiklounem brojícím proti zvětšení plochy věnované samovolným přírodním procesům. Tyto plochy se budou téměř výhradně vyskytovat ve vzdálenosti alespoň několika km od obce. Sama obec, ani žádný z jejích obyvatel nevlastní ani píď těchto pozemků.“

Nejde jen o Modravu. Obecně obce profitují z toho, že leží uvnitř nebo na okraji NP. Z 10 nejbohatších obcí (z více než 6000 obcí v ČR – bráno podle příjmu obce na 1 obyvatele, nejnovější dostupný údaj je z r. 2013) je 5 obcí uvnitř nebo na okraji nějakého NP: Modrava, Stožec, Srní (vše NPŠ), Pec pod Sněžkou (NP Krkonoše), Hřensko (NP České Švýcarsko). Divočina tedy zřejmě způsobuje bohatství obcí. Zničí-li si obce divočinu, kterou mají poblíž, ztratí i příjmy.“

„Starostové mnoha šumavských obcí si to už začínají uvědomovat a staví se na podporu divočiny,“ píše Kindlmann. „Kromě již zmíněného modravského starosty Schuberta tak zbývá na straně „obránců developerů“ již jen Kvildský starosta Vostradovský, jenž zde má též své osobní zájmy: jeho tchyně Helena Loutchanová je majitelkou velké louky u Kvildy, kde byl plánován obří sportovní areál. Cestičku k tomu měl kdysi vydláždit tzv. senátní zákon o Šumavě, který však neprošel sněmovnou.“

Zkuste se podívat na tu petici, určitě na ni ještě dojde.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Mojmír Hájek

Kdo je to kůrovec, Vám vysvětlí Martin Bursík, přítel kůrovce. Prohlásil, že kůrovec pozná v lese mezi stromy slabé jedince. V době, kdy aktivisté na Šumavě blokovali kácení stomů napadených kůrovcem, byl nemocen a velmi litoval, že této blokace se nemůže osobně zúčastnit.

petrocenasek

Jak to dělali komunisté, že Šumavu předali v perfektním stav?  Smrky,které jeden muž neobjal pro jeho mohutnost.Říkali jim houslařské smrky. Tak ty už tam nejsou. Tetřev tam také tokal. A kůrovec? Co to bylo? A dnes? Hrůza a děs!