Zbyněk Fiala: Kabaret u Čapího hnízda

babiš kanál
24.3.2016 02:58
Ve sněmovně bylo veselo. Poslanci se nazývali zloději a lháři, což vyznělo jako plichta. Rozdíl byl snad jen v tom, že dotace na farmu, kolem které se to všechno točilo, byla mnohatisíckrát menší než zmizelé a prošustrované peníze z veřejných zdrojů těmi, kdo Babiše nejpilněji grilovali.

Nejdůležitější informace mimořádné schůze sněmovny k případu Čapího hnízda zní, že dnes to opravdu vlastní Agrofert, ale v době žádosti o dotaci to měly jeho děti a bratr partnerky prostřednictvím anonymních akcií. Dotace se nevztahovala na soukromou vilu, kterou užívá rodina místopředsedy vlády Andreje Babiše, ale jen na veřejné kongresové centrum, hotel a další zařízení cestovního ruchu.

Agrofert zpočátku plnil jen roli strategického partnera Čapího hnízda, který zprostředkoval dlouhodobý pronájem kongresového centra, hotelu a pozemků prostřednictvím firmy Imoba ze své skupiny a sám ručil za úvěry na výstavbu. Avšak přišla krize, návštěvníci nepřicházeli, a všechny plány byly vedle. Proto Agrofertu nezbylo než dluhy uhradit sám a farmu převzít. Teď už by měla být hospodářsky z nejhoršího.

Babiš svůj případ vykládal dost na přeskáčku a zprvu nebylo snadné se v něm vyznat. Dál v textu proto nabídnu jeho uspořádání podle časové osy. Avšak dominovaly jiné věci, možná po inspiraci prezidentem Milošem Zemanem, který říká, že práh pozornosti začíná u miliardy. A tak Babiš vytáhl případy stovek miliard korun z veřejných zdrojů, které byly v minulosti rozkradeny a prošustrovány a celkem oprávněně se ptal, proč jeho usmolených padesát milionů sněmovna protřepává, ale tisícinásobně větší částky za to nikomu nestály. A divil bych se, kdyby to veřejnost vnímala jinak.

Legitimní také byla otázka, proč má být politika vyhrazena jen lidem, kteří nemají žádnou praktickou zkušenost, zatímco v Americe míří k prezidentské funkci realitní magnát Donald Trump a naděje se soustřeďovaly na majitele zpravodajské televize Michaela Bloomberga, že snad ohlásí svoji vlastní kandidaturu a dokáže tak Trumpa zastavit.

A jestli je otevřené podnikání politika skutečně horší než skryté podnikání politiků, které tušíme mezi solárními barony nebo nevysvětlitelnými spory o trasy dálnic, vedení pražského okruhu nebo polohy brněnského nádraží, což jsou projekty, na kterých je nejcennější zázračné zhodnocení pozemků nám neznámých majitelů.

Televizní přenos z jednání nabídl více záběrů než obvyklé statické kamery užívané internetem, a tak jsme občas zahlédli Kalouskův úsměv při odchodu z řečniště. Měl důvod, vtipy se mu dařily, byl to skvělý kabaret. Jen na konci byl Kalousek trochu podrážděný, protože se nepodařil původní záměr rozbít koalici, a okleštěnou vládu pak domestikovat jako menšinovou, závislou na hlasech pravicové opozice.

A teď tedy nabízím chronologický vývoj případu Čapího hnízda, aby bylo jasné, o co vlastně šlo.

Nápad vybudovat rodinnou farmu se zvířaty prý vznikl roku 2005, když tehdy pouhého miliardáře Andreje Babiše omrzela fronta, kterou musel vystát s dětmi v pražské zoo na krmení koz. Farmu měla postavit společnost Imoba ze skupiny Agrofert a pronajímat ji. A tak16. 2. 2006 Imoba koupila zdevastovanou zemědělskou usedlost o rozloze 80 hektarů za 10,431 mil. Kč. Brzy se však ukázalo, že takový podnikatelský záměr nevychází ekonomicky. Následně zvažovala Imoba ještě kongresové centrum pro skupinu Agrofert, ale čísla nevycházela ani tam.

Řešení nabídla až specialistka na evropské fondy. Ekonomicky návratné to může být v případě, že farma Čapí hnízdo bude otevřená pro veřejnost a bude se kvalifikovat pro evropskou dotaci. Nad úvahou vzniká projekt multifunkčního kongresového areálu sloužícího veřejnosti i dalšími službami cestovního ruchu.

Jenže Babiš říká, že tohle zase nechtěl on, protože projekt se netýkal byznysu Agrofertu. Nechtěl se pouště do něčeho, co ani Imoba, ani Agrofert nikdy nedělaly.

Nastává klíčový moment celého příběhu, který Babiš popisuje slovy: „Rozhodl jsem se proto, že dám rodině prostředky, aby si firmu koupila a projekt zrealizovala.“

On sám tedy ne, avšak rodina ano, konkrétně dvě dospělé Babišovy děti a bratr jeho partnerky.

Společnost Čapí hnízdo vznikla odkoupením a přejmenováním ZZN Agro Pelhřimov s akciemi na majitele. Koupily je uvedené tři osoby za 2,38 mil. Kč.

Majetkově to bylo následovně:

Farmu Čapí hnízdo vlastnily v rozhodné době mé dvě dospělé děti a bratr mojí partnerky, který držel podíl odpovídající podílu mých dvou nezletilých dětí a mé partnerky.“ Z toho bych vyčetl, že kdyby šlo o šest akcií, dospělé Babišovy děti mají po jedné a bratr partnerky čtyři, ale drží je i pro nedospělé Babišovy děti a partnerku.

Agrofert se stal strategickým partnerem farmy. 25. února 2008 podepisuje dohodu, že v budoucnu bude využívat část kapacity farmy. A dva dny poté také Imoba podepisuje s Farmou Čapí hnízdo smlouvu, kterou si pronajímá nemovitosti, tj. pozemky a budovy na 22 let, do 31. 12. 2030.

V následujících dnech (29. 2. 2008) žádá farma Čapí hnízdo o dotaci na tento projekt z evropských fondů. Dotace měla projekt slovy Babiše ekonomicky stabilizovat.

V červnu 2008 se Agrofert zaručil Čapímu hnízdu za stavební úvěr 350 milionů korun. A v srpnubyla schválena dotace projektu Čapí hnízdo výborem Regionální rady soudržnosti Střední Čechy. Všichni hlasovali pro.

22. 10. 2008 byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace hejtmanem za ODS Bendlem. Přílohou této smlouvy byl rovněž finanční plán projektu s plánovanými výdaji a příjmy. Celkové plánované výdaje projektu byly 436 588 tisíc, ale to je částka, která zahrnuje i náklady na soukromou vilu, na kterou se dotace nevztahovala. Plánované způsobilé výdaje činily 203 milionů korun. Přidělená dotace činila 50 milionů korun a skládala se z vlastní evropské dotace ve výši 43 milionů korun, dále skoro 4 milionů korun investiční dotace Středočeského kraje a dalších skoro 4 milionů ze státního rozpočtu.

(Babiš nabídl přesná čísla: Přidělená dotace byla ve výši 49 997 443,29 korun, z toho evropských peněz 42 578 135,80, dále investiční dotace kraje 3 749 808,25 korun a investiční dotace státního rozpočtu 3 749 808,24.)

Jenže finanční krize zhatila původní investiční záměr, nepodařilo se získat dostatek zakázek a individuální turistika nedokázala pokrýt placení úvěru.

Epizoda rodinného vlastnictví tak skončila. Díru ve splátkách uhradil Agrofert, který za úvěr ručil. Musel proto koncem roku 2013 projekt převzít.

Za tu dobu už farma Čapí hnízdo vykazovala celkovou ztrátu 29 milionů korun a měla v mínusu i vlastní kapitál. Dluh farmy ke konci roku 2012 činil 615 milionů korun.

Ztráty Čapího hnízda pokračovaly i po převzetí Agrofertem - roku 2014 to bylo 41 milionů korun, v následujícím roce 48 milionů korun a letos je předpokládána ztráta 52 milionů korun.

Hodnota majetku farmy Čapí hnízdo mezitím dosáhla 738 milionů korun, a když k tomu přičtemeplánované investice 156 milionů korun, dosáhne na konci roku hodnoty 889 milionů korun.

Bude se stavět pavilon exotických zvířat, proběhne kompletní rekonstrukce kuchyně, plynofikace areálu, výstavba nové trafostanice, výstavba venkovních bazénů, výstavba nového centra spa wellnes, rekonstrukce čistírny odpadních vod a k tomu ještě u tenisových kurtů vyroste nafukovací hala.

V hospodaření už nastává obrat, protože v závěru Babiš tvrdil, že „projekt je dnes ziskový“, ale nejspíš měl na mysli, že ziskový brzy bude. Řekl:

„Věřím, že po dokončení investic si farma vydělá na svůj provoz, takže opakuji, že projekt je dnes ziskový, slouží veřejnosti a znovu zdůrazňuji, není to luxusní sídlo mojí rodiny.“

Prý se máme přijít podívat.

 

Karikatura z produkce ateo.cz.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.