Zbyněk Fiala: Poslední Zemanovo vítězství

zeman 18
27.1.2018 19:53
Volební výsledek nakonec dopadl podle předvolebních debat, ze kterých Jiří Drahoš vyšel jako ten jasně slabší. Neúspěšní kandidáti se nejspíš přesunou do senátních voleb a budou nás dále oblažovat úvahami o odvádění republiky na Východ či na Západ. Zůstanou i docela výrazné rozdíly v politické orientaci venkova a měst.

Miloš Zeman potvrdil svojí pověst prognostika, když očekával těsný výsledek a vyzýval občany, ať se dostaví k volbám v co největším počtu, protože každý hlas rozhoduje. To se vyplatilo. Dokud se sčítaly jen venkovské obvody, jeho náskok narůstal až ke 350 tisícům hlasů, ale čím víc do hry vstupovala Praha, tím víc se čerpalo z rezervy a rozdíl se smršťoval. Nakonec z něj zbyla polovina. Jistě, i ta stačí, aby bylo vymalováno. Miloš Zeman sám to označil za své poslední politické vítězství. Možná se však od něj bude chtít mnohem víc. Znovu se vrací výzva, aby zkusil účinně oslovit širší okruh občanů, než který odpovídá hluboce rozdělenému elektorátu.

Co nás dělí? Volební studia České televize i TV Nova opakovaně ukazovala, jak odlišný byl výsledek v krajských městech a jejich okolí. Také z předvolebního duelu v ČT zní v uších naléhavé otázky dvou voličů z jihočeské obce, jaké jinak v běžné vysílání často nezazněly. Lidé na venkově se cítí opuštěni, jsou zbavováni zbytků služeb, musí komplikovaně dojíždět za prací a výsledek jejích úsilí mizí někde daleko. Kde, to lze částečně vyčíst z toho, že lidé ve městech tyto starosti tak nepociťují.

Jenže všeho do času. Zatímco dnes ještě prožíváme nejvyšší zaměstnanost v historii (ale ve stejném duchu mluvil v Davosu i americký prezident Donald Trump), ze všech stran přicházejí zprávy o technologických průlomech na poli digitalizace a robotizace, která na podstatnou část toho, kvůli čemu dnes lidé chodí do práce, stačí sama. Za pět nebo deset let bude situace zcela jiná. Pracovní místa v tradičním průmyslu začnou mizet, lidé budou zbavováni životních jistot, a pokud zůstanou opuštěni, vzniknou společenské otřesy. To bude něco jiného než dnešní fiktivní hrozba uprchlíků. Začnou vznikat uprchlíci ve vlastní zemi.

Čeká nás období zásadních společenských změn a Miloš Zeman byl zvolen do nejvyšší ústavní funkce, která je tradičně zároveň jakýmsi základním společenským kompasem naší společnosti, právě na ta poslední léta, kdy se na to můžeme připravit. Zatím to vnímá spíše z té náběhové strany a poukazuje na rozpor mezi požadavky stále sofistikovanější výroby a nedostatečného zájmu mladých lidí o technické vzdělání. Měl by však možná přehodnotit svůj přezíravý postoj ke společenským vědám, protože ty budou taky potřeba.

Rozpadá se struktura ekonomiky zděděné z průmyslové revoluce, kdy základem byl velký podnik s armádou zaměstnanců. Když pomineme epizodu socialismu, dvě stě let proti sobě stáli vlastníci výrobních prostředků a lidé, kteří na nich byli závislí a museli se rvát o každý kousek svobody navíc. Z tohoto boje vznikla politická zbraň v podobě strany sociální demokracie, a ta sílila stejným tempem, jakým narůstala industrializace a urbanizace. Tahle etapa je u konce.

Na scénu vstupuje nový jev, kapitál ztratí hlavní slovo. Už dnes ty nejhodnotnější společnosti světa, například Facebook, Uber, Amazon, s jistou nadsázkou žádný kapitál nepotřebují. Facebook nemusí vytvářet vlastní obsah, Uber nemusí mít vlastní auta, Amazon nemusí mít vlastní zásoby knih. Stačí jim myšlenka, převedená do elektronické podoby, která slouží jako platforma pro zprostředkování kontaktu ve specifickém prostředí. Největší hodnotou těchto společností jsou počty uživatelů jejich platforem. Nejcennějším kapitálem je nápad, který uspěl jako první. Přirozeně, nápad spolu se schopností jej realizovat. Tohle prostředí nás obklopuje, a pokud se do něj nepřesuneme aktivně jako tvůrci, ovládne nás a staneme se obětí.

Stejně tak ztrácí hlavní slovo nutnost koncentrace lidí blízko pracovní příležitosti. Vrátí se atraktivita čisté přírody, vodních zdrojů a úrodné půdy, která přijme masy lidí, bez kterých se průmysl obejde. Vrátí se zájem o život mimo města, ale musí se pro to vytvořit podmínky. V nepříliš vzdálené budoucnosti dostane venkov zcela jinou dynamiku, protože celý svět se stane díky všudypřítomným internetovým službám jednou velkou vesnicí. Kanadský mediální guru z 60. let minulého století Marshall McLuhan si to sliboval už od televize, když ty nejdůležitější osobnosti z celého světa začal denně potkávat ve svém pokoji. Teď se však tato příležitost obohacuje o nejrůznější formy aktivní spolupráce. A znovu, jde to i bez peněz - to, co v časech McLuhana neměla ani NASA, dnes kdekdo najde zadarmo někde v cloudu.

Prezident není vláda, nemá výkonné pravomoci, ale může přinejmenším dbát o to, aby aspoň v jeho dosahu našim přípravám na budoucnost nikdo nepřekážel. Měl by k sobě pozvednout lidi, kteří budou schopni otravovat ministerstva a inspirovat veřejnost. Jisté vnímání nastupujících problémů už v zemi je, proto ještě Sobotkova vláda přešla od úvah o Průmyslu 4.0 k úvahám o Společnosti 4.0. Ale s pouhým heslem dlouho nevystačíme.

Celá tato věc taky trochu souvisí s naším slavným přesouváním republiky na Východ. Zatímco to má Zeman denně na talíři, na jiném konci světa se naopak vytýká Číně, že svými investicemi a projekty jako Nová hedvábná stezka se příliš tlačí na Západ. Kdybychom to brali vážně, jsme v pěkném presu.

Měl jsem krátkou příležitost nahlédnout do onoho východního světa, do čínské provincie Če-ťiang, které je svěřeno těžiště strategického partnerství ČR s Čínou. Toto partnerství Zeman vyjednal za návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Je to partnerství s předním technologickým centrem oné východní země. Nejsme sami, kdo tam zamířil, partnera tam našel I Volkswagen, který tam chce vytvořit svoji čínskou základnu pro společnou výrobu elektrických a autonomních aut. Nedaleko odtud najdeme také čínské partnery pro český letecký průmysl. V Česku už se chytla společnost Dahua, která patří k nejsilnějším v oblasti umělé inteligence. Chang-čou, hlavní město této provincie, pokročilo v Číně nejdál v projektu inteligentního města. Tohle Zeman vybral dobře.

Na naší orientaci na Západ to nic nemění, přestože stále pokulhává naše dálniční spojení se západními sousedy, naše dráhy tam projíždějí jen s obtížemi, a náš průmysl dodává svým německým centrálám hlavně komponenty pro vývoz do Číny. Jít tam napřímo tedy není úplně od věci.

Není pochyb, že Miloši Zemanovi ubývá sil. Čím ho povzbudili ve finále boje o prezidentský úřad, nechci hádat, ale byl tu propastný rozdíl proti tomu, jak vypadal těsně před volbami u Soukupa ve studiu TV Barrandov. Měl by se konečně profilovat někdo mladší, ale pro amatéry to není, to jsme viděli. V tuto chvíli nás však zajímá hlavně kratší budoucnost. Vláda bude vedena Andrejem Babišem. Vyjednávání o podpoře této vlády přestane být pod časovým tlakem. Nový premiér dostane víc příležitostí ukázat, že to umí a získat na svoji stranu veřejnost. Poražené politické strany musí hledat nová vedení a nový přístup, kterými by zvrátily svůj neblahý osud už v blízkých senátních volbách.

Vracíme se do všedních dnů. Zaujalo mne, jak k tomu přistupoval nejen vítězný Miloš Zeman, ale i poražený kandidát Jiří Drahoš, když oba věří, že něco z té předvolební energie, kterou cítili při setkáních s občany, zůstane. Bylo by skvělé, kdyby se ta obnovená občanská energie orientovala ke skutečným problémům. A ty nebudou menší, když nás zastihnou rozhádané.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Nemám proti článku v podstatě žádné závažné připomínky.  Především pokud se týká ekonomického výhledu. A maximálně to zjednoduším. Říkám tomu "oholit to až na kost". Rozhodující kladný faktor: Zeman je zkušený ekonom (ano, má tendenci prosazovat ten kanál, ale ten opravdu nebude nikdy).

A když si vzpomněl na události na Náměstí nebeského klidu v Číně, tak si při své dobré paměti zafixoval dvě souvislosti: 1/Hned po těch událostech nastalo ohromné embargo na Čínu.  2/Po několika letech to vyšumělo, USA si v Číně vypůjčily nepředstavitelné peníze a za to umožnily  svému Velkému Věřiteli vstup na své území a bohužel potažmo i do Evropské unie. A německý premiér se chlubil, jak velké kontrakty v Číně uzavřel na NĚMECKÉ výrobky.

Takhle to bude i s Ruskem. Je to nejen otázka času, ale také toho, zda budeme na rozvoj ekonomických vztahů s Ruskem připraveni. Nejen technologicky, ale i vztahově.  Proto pan prezident Zeman obě velmoci navštěvoval se stovkami podnikatelů.

A o něčem takovém se Náš Milovaný AntiZeman, řečený Drahoušek ani nezmínil.

Dona

Musím upresniť jednu svoju myšlienku v predchádzajúcom komentári . A to túto : "Tí, ktorí vidia svet čierno - biely a nezbavili sa stereotypov myslenia z roku 1989, prípadne zastavili svoj vývoj v roku 1989 - tí volili tú druhú variantu prezidenta. "

V roku 1989 vyhrali tí, ktorí vystupovali proti komunistom a proti všetkému, čo predstavovali. Títo ľudia dodnes žijú v týchto myšlienkach a s týmito myšlienkami bez toho, aby reflektovali zmeny, aby čo i len pripustili, že zmeny môžu prísť aj z Východu. V roku 1989 si zakúpili jednosmerný cestovný lístok smerom na Západ. Všetko pozitívne je na Západe, všetko negatívne  prichádza z Ruska, Číny, KĽDR... skrátka čierno - biele videnie sveta. Tento typ videnia a chápanie sveta je typické pre PRAVICU politickej scény ( ĽAVICA má iné nedostatky, ktoré nie sú predmetom tohto textu ). A práve túto skupinu hodnotím tak, že zastavili svoj vývoj v roku 1989 a nezbavili sa stereotypov myslenia.

Niektorí čitatelia by si mohli pod touto skupinou predstaviť komunistov. A práve komunisti reflektovali a reflektujú zmeny, kráčajú s dobou, prinášajú pokrok - napríklad v Číne.....

Paradoxom dneška je, že tí zlí komunisti, ktorí  by podľa všetkých " zákonov prírody " mali byť zaostalí, zničení a neexistovať, tí prinášajú najväčší a najrýchlejší pokrok, ktorý otriasa západným svetom " dokonalosti " . 

Druhé upresnenie : Ku pojmu ĽAVICA som do zátvorky vložila meno prezidenta Zemana, no nemyslela som tým, že Miloš Zeman je ľavičiar, ľavicovo zmýšľajúci a konajúci politik. Myslela som tým  M. Zemana na  poste predsedu ČSSD a to, že časť ČSSD + KSČM podporovala ho v kandidatúre na prezidenta ( prítomnosť M. Chovaneca za chrbtom prezidenta ako dôkaz). 

M. Zeman v zásade nikdy nekonal a nemyslel ako klasický ľavičiar. Vedel len šikovne využiť politickú scénu vo svoj prospech s jediným cieľom - byť u moci.

Takže vo voľbách voliči ľavice stáli proti voličom pravice. Kandidáti boli obaja pravičiari.

 

Dona

Sledujem českú politickú i hospodársku scénu možno viac, ako slovenskú. Je po voľbách, preto si dovolím svojím spôsobom sa k dianiu vyjadriť.

Česká i slovenská scéna je podobná - my máme málo obľúbeného a médiami prenasledovaného  premiéra, Česko prezidenta a teraz aj premiéra. No najviac spločnosť rozdeľujú politické strany - čo je logické, lebo ich je okolo 30 na obidvoch stranách rieky Moravy. Tento fakt obchádzajú tak politici, ako aj tlačené a audiovizuálne médiá, politológovia, analytici... Pri sledovaní povolebných diskuzií na ČT24 som nechápala posadnutosť politikov i komentátorov myšlienkou zjednotenia národa otázkami - kto rozdelil národ, kto ho zjednotí, ako a čím ho zjednotí...Chápala som to ako pokračovanie útokov na znovuzvoleného prezidenta, ktorý rozdelil spoločnosť. Ani jedna veta nesmerovala k p. Drahošovi a ďalších 6 spolukandidátov, ktorý rozdeľovali spoločnosť viac, lebo sa 6 kandidátov spojilo unisono proti M. Zemanovi. Týchto 6 kandidátov masírovalo spoločnosť proti jednému skutočne agresívnym spôsobom. Takže ak to spočítame tak stav by mal byť 1 : 1 nielen v kampani, ale aj vo voľbách oboch kôl. To znamená, že voliči sa museli rozdeliť do dvoch táborov, ak chceli uplatniť svoje volebné právo. Tretí tábor nevolil. Údiv vyvolávali aj komentáre predsedov parlamentných strán, ktorí volali po zjednotení spoločnosti ! Akoby oni sa vôbec nepričinili o rozdeľovanie spoločnosti nie do dvoch, ale do 30 táborov - ale iba prezident Zeman. Pritom v parlamente je 9 strán s odlišnou voličskou základňou, odlišným volebných programom - a k parlamentným voľbám prišli takmer tí istí voliči, ako k prezidentským. Ak čísla zjednodušíme, tak 60% voličov je rozdelených do 9 skupín, nie do dvoch. Tretia, resp. desiata skupina sú nevoliči . Skôr by som prijala v uvedených voľbách rozdelenie spoločnosti na ĽAVICU ( M. Zeman ) a PRAVICU ( Drahoš + ostatní ), teda klasické rozdelenie spoločnosti od nepamäti. Toto rozdelenie sa ukázalo v parlamentných aj v prezidentských voľbách. Z toho vyplýva otázka : môže sa ĽAVICA spojiť s PRAVICOU do jednotného národa, do jednotnej spoločnosti, keď sú diametrálne odlišné? To je nemožné. Preto by odborníci, médiá i občania mali prijať rozdelenie spoločnosti ako niečo normálne - a nie nasilu zjednocovať niečo, čo sa nedá - pokiaľ to nechceme použiť ako " klacek " . Obe strany môžu len spolupracovať na témach, ktoré ich dokážu spojiť po vzájomných kompromisoch. Aj preto  chápem rozdelenie spoločnosti podľa názorov, viery a ideológie. Na druhej strane mnohí voliči v Česku, ale aj inde vo svete, volia podľa osobných sympatií, či animozít, riadia sa emóciami - a program, či schopnosti nerozhodujú. Určite v každých volbách je to značné percento voličov.

Takto som sa dostala k meritu veci. Oceňujem M. Zemana (a jeho voličov) za to, že ako jeden z mála európskych politikov smeruje  politiku podľa viacerých azimutov ( čo robil aj Charles de Gaulle ) a chápe, že mier a biznis môžu byť na jednej lodi. Naviac, má odvahu to nahlas povedať na rôznych fórach a stáť za svojím názorom. Tí voliči, ktorí tušia úlohu Číny či RF, iste volili M. Zemana. Tí, ktorí vidia svet čierno - biely a nezbavili sa stereotypov myslenia z roku 1989, prípadne zastavili svoj vývoj v roku 1989 - tí volili tú druhú variantu prezidenta. Jedných aj druhých je príliš veľa nato, aby spoločnosť prijala Industry 4.0 a spoločnosť 4.0, ktoré prídu z rôznych svetových strán - s pochopením.

zbynek-fiala

Krása, díky!

cernik

Tak Twitrované kádrují až to sviští:
https://pbs.twimg.com/media/DUkc9miXkAExqH0.jpg

 

zbynek-fiala

Vystihl jste to přesně. Podle konečných výsledků to bylo 152 tisíc hlasů, ale i tak je to velice těsné. 

Jiří Volný st.

Rozhodlo zhruba 77tisíc voličů. Pokud by se tito voliči na hranici rozhodování rozhodli opačně, mohl být výsledek velmi smutný. Stačilo, aby voliči v zahraničí mohli volit korespondenčně nebo elektronicky. Stačilo, aby Jiří Drahoš neprozíravě nepředváděl svůj dervišský tanec, který byl tak umně zpracován na sociálních sítích. Stačilo, aby se pan Drahoš nevymezoval tak důrazně proti Andreji Babišovi.