Zbyněk Fiala: Řecko bez konce (světa)

obrazek
24.6.2015 11:24
Odchod Řecka z eurozóny se nekoná, alespoň ne teď. Na stole jsou návrhy, které přiblížily dohodu. Stojí za pokus vcítit se do toho, co Řeky čeká, a nadlouho.

Na pondělním summitu eurozóny měli hlavní slovo předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a německá kancléřka Angela Merkelová, tedy zastánci schůdného řešení řecké krize. Avšak detaily návrhu, který nakonec vláda Alexise Tsiprase předložila, budou projednávat ministři financí, z německé strany tedy mnohem neústupnější Wolfgang Schäuble. Ale linie už je nejspíš stanovena.

Bude to ještě drama. Na stole je podmínka, aby byly do pondělka všechny řecké reformní zákony skutečně schváleny parlamentem. Další bitva proběhne v Bundestagu, protože o pomoci budou jednat národní parlamenty eurozóny. A nakonec se objevil požadavek věřitelů, že reformy musí nejprve vstoupit v platnost, což má zabrat od tří do devíti měsíců. Horká fáze krize se tak protáhne, a s ní vzroste naděje některých věřitelů, že Tsiprasova vláda mezitím padne.  

Z toho, co bylo zveřejněno, jsou však patrné kompromisy. Řecko slibuje vyrovnaný důchodový účet, ale trvá na představě, že lepší je zvýšit zdanění vyšších příjmů než snižovat důchody nebo platy státních zaměstnanců. Uhájilo si také větší opatrnost při privatizací státního majetku za ceny poznamenané krizí. Posuzován bude celkový cíl řeckých návrhů, schopnost splácet. Řecko má po třech letech vyhradit v rozpočtu na splácení až 3,5 procenta HDP.

Zkusme se do řecké situace vcítit. Pro srovnání – podle právě zveřejněného Státního závěrečného účtu ČR za rok 2014, naše vláda použila na obsluhu státního dluhu 56 miliard korun, to je asi 1,5 procenta HDP, ale tato částka byla hrazena ze schodku státního rozpočtu ve výši 78 miliard korun (1,8 procenta HDP).

Řecko musí dluhy platit z daňových příjmů, nemůže je jenom oprášit a pokračovat s jejich zvyšováním. Znamená to, že splátky musí být zahrnuty do vyrovnaného rozpočtu. V českém případě by se musely najít nové rozpočtové příjmy nad 56 miliard korun, abychom vůbec mohli mluvit o primárním přebytku. A kdybychom měli splácet 3,5 procenta HDP ročně jako Řecko, potřebovali bychom ještě dalších sto miliard korun.

A je tu i nevyslovená podmínka – země si musí zachovat hospodářský růst. Řecko loni poprvé po dlouhých letech zaznamenalo přírůstek HDP o necelé procento, avšak letos to vypadá znovu zle. Předchozí reformy, které byly Řecku věřiteli vnuceny, dopadly zhoubně, souhrnným poklesem HDP na obyvatele o 25 procent proti roku 2010 a zvýšením míry zadluženosti ze 120 na 180 procent HDP. To jsou ta dvě čísla, se kterými Syriza vyhrála volby. Kdyby si nyní nechala vnutit pokračování stejného trendu, bude nejspíš svržena. A z průběhu vyjednávání je zřejmé, že pro část věřitelů je tento cíl tím hlavním. Ovšem ti, kdo si uchovali schopnost strategického uvažování, a k nim rozhodně patří Merkelová i Juncker, vidí, že džina této velikosti nelze pouštět z lahve, pokud nemá otřást budoucností celé EU.

Co je tedy na stole:

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2943195/hlavni-body-navrhu-ktery-rekove-predlozili-svym-veritelum.html

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/dc12711c-19ab-11e5-a130-2e7db721f996.html?siteedition=intl#axzz3doDkYurI

Tsiprasova vláda přistoupila na požadavek primárního přebytku 1 procenta HDP letos (zatím je ve schodku!), 2 procenta v příštím roce, 3 procenta roku 2017 a 3,5 procenta od roku 2018. Nabízí však vlastní postupy, jak se k tomu dostat. Chce zvednout daňové příjmy o 1,5 procenta HDP letos a o 2,9 procenta HDP příští rok, tedy hodně, a k tomu uspořit 0,9 procenta HDP letos a 1,3 procenta HDP napřesrok, tedy méně.

Penzijní reforma by měla omezit předčasné odchody do důchodu, oblíbený nástroj vlád, které si nevědí rady s nezaměstnaností a nahrazují tak aktivní opatření. V Řecku jsou některé věkové kategorie postiženy až 40 procentní nezaměstnaností a důchod člena rodiny může být jediným příjmem celé domácnosti. Věřitelé požadují vyrovnaný důchodový účet. Řecká vláda toho chce dosáhnout zvýšením pojistného, ale výši důchodů chce zachovat. Zvýší i zdravotní pojistné. Do ulic asi lidi vyžene plán zvýšit věk odchodu do důchodu na 67 let (naštěstí až za 20 let). Ale u osob předdůchodového věku v Řecku je nezaměstnanost mírně nižší než u ostatních věkových kategorií, což může být odrazem jižního přístupu k roli „živitele“ domácnosti.

Mimochodem, stabilitu českého důchodového systému ohrožují předčasné odchody do důchodu také. Po roce 2008 se potýká se schodky kolem 50 miliard korun, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Také u nás předčasné důchody nahrazují aktivní politiku práce, neboť pro nezaměstnané v předdůchodovém věku je to nejvýhodnější řešení.

V roce 2013 byla čtvrtina českých starobních důchodů krácených (v důsledku předčasného odchodu do důchodu). Nová Pojistně matematická zpráva o důchodovém pojištění 2014, kterou najdeme na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, uvádí jednoznačně: „Odchod do starobního důchodu je pro osoby, které jsou v danou chvíli neaktivní, výrazně výhodnější před dosažením důchodového věku. Naopak u osob, jež jsou v době odchodu do starobního důchodu zaměstnané, je efektivnější odchod do důchodu cílit ke statutárnímu důchodovému věku nebo i za tento důchodový věk.“ Jinými slovy, kdo má práci, raději nasluhuje.

Také v oblasti daní Tsipras zatím uhájil jeden z klíčových sociálních prvků, nižší sazbu DPH pro elektřinu. Věřitelé ji chtěli přesunout do základní sazby 23 procent, ale nakonec snad bude zdaněna jen 13 procenty, tedy střední sazbou po zvýšení o 2 procentní body. Vedle toho Řekové chtějí sazbu 6 procent pro léky a knihy. Vyšší příjmy má zajistit zrušení osvobození od DPH, které platilo na ostrovech a patřilo k lákadlům pro turisty.

Rychlé peníze by mělo nabídnout jednorázové zdanění zisku nad milion euro, zvýšení korporátní daně o 3 procentní body na 29 procent, zvýšení daně z vyšších příjmů a daň z luxusu jako jsou bazény nebo jachty nad deset metrů. Spor bude o veřejností odmítané majetkové daně, které zavedla minulá vláda. Tsipras je chtěl měnit, ale nakonec navrhuje, že je ponechá další rok beze změny.

Privatizace bude mít zatím skromnější rozměr. Mluví se o regionálních letištích. Na webu Patrie jsem našel, že Řecko nebude privatizovat provozovatele přenosové sítě ADMIE ani řeckou státní energetickou společnost PPC, jak požadovali věřitelé. Celkem mají privatizace vynést 22 miliard euro do roku 2022.

Je to reálné? O tom bude debata večer. Ale vedle splátek se nepochybně musí mluvit i o velkých infrastrukturních investicích za účasti Evropské investiční banky. Řekněme, o tunelech se světlem na konci.  

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.