Zdanění církevních restitucí ve hře

Jiri-Paroubek-1403-05
14.12.2018 14:35
Na včerejším jednání poslanecké sněmovny se poslanci utkali v otázce zdanění restitučních náhrad. Strany pravice, které kdysi prosazovaly toto pojetí církevních restitucí (ODS + TOP 09 a už zaniklé Věci veřejné; lidovci byli tehdy mimo sněmovnu), dnes zoufale brání tuto špatnou zákonnou normu. Připomeňme si, že prošla sněmovnou opakovaně jen a pouze díky hlasu pravomocně odsouzeného poslance ODS. Je zajímavé, že tento aspekt vůbec nevzrušuje ani strany pravice ani církve, především pak katolickou církev, které zákon prosadily.
Je dobře, že se nyní vytvořila, vedle tradičních parlamentních odpůrců tohoto zákona – komunistů a sociálních demokratů – nová parlamentní většina, která kritizuje obsah zákona o církevních restitucích a je ochotna hlasovat pro zdanění finančních náhrad církvím. Ty důvody pro takové rozhodnutí lze shrnout zhruba takto:
 
1) celková amorálnost tohoto zákona plynoucí z toho, že někdejší nejvyšší představitel římskokatolické církve v zemi kardinál arcibiskup F.Tomášek již v roce 1991, při obrovském převodu někdejšího církevního majetku prováděného podle výčtového zákona ze státu na církve (především na katolickou církev), sdělil národu, že toto je poslední požadavek, který katolická církev v majetkové oblasti vznesla.
Kromě toho, přijetí zákona o restitucích církevního majetku bylo uskutečněno, jak už jsem výše uvedl, rozhodujícím hlasem poslance ODS, který byl pravomocně odsouzen
 
2) pro výpočet finanční náhrady církvím byly použity výrazně vyšší odhadní ceny za m2 zabavené půdy, nežli tomu bylo v jiných restitučních okruzích. A tak v katolickém Polsku stálo vyrovnání s církvemi jednoho občana 1000 Kč. V Maďarsku to bylo 1500 Kč na občana a v České republice, která je nejvíce ateistickou zemí v Evropě platí občan za vyrovnání s církvemi více než 10 000 Kč.
 
3) především katolická církev a její církevní řády podaly zhruba dva tisíce pětset žalob na stát, kterými se domáhají vydání sporného majetku. A církve neplní ani další závazek, podle kterého měly zveřejňovat své výroční zprávy. Výroční zprávy církve pochopitelně nezveřejňují, zřejmě proto, aby nebylo příliš vidět to jejich hospodaření.
 
Zvláštní kapitolu v odporu pravice vůči návrhu komunistů na zdanění finančních náhrad církvím tvoří pirátská strana. Ta se domáhá jakési analýzy, tedy finančního rozboru toho, že se jedná, pokud jde o přehnanost odhadů hodnoty komunisty zabaveného majetku pro účely stanovení výše náhrad, opravdu o přehnanou výši odhadu. Cílem tohoto pirátského návrhu je celý problém, respektive jeho řešení, oddálit a hledat nějakou únikovou možnost. Zdá se však, že pro komunistickou předlohu zákona ke zdanění finančních církevních náhrad je připraveno hlasovat až 130 poslanců ze čtyř politických klubů: z hnutí ANO, ze sociální demokracie, z řad komunistů i z Okamurovy SPD. Všechny tyto politické strany často až zdrcujícím způsobem kritizovaly platné znění zákona o církevních restitucích, který podle mnoha průzkumů veřejného mínění je trnem v oku více než 70% českých občanů.
 
Jiří Paroubek
jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

    I když z určitého pohledu se zdá být úsilí o částečnou novelizaci zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a tím i zákona o daních z příjmu, jako pozdní honění bycha, když druhá naše symbolická Bílá hora, národů českých, nastala jednak v listopadu až prosinci 1989, v druhé fázi pak 8. 11. 2012, z poněkud odlišných úhlů pohledu lze, tuto i když poněkud pozdní snahu, považovat za přínosnou pro současnou přílišným konzumerismem vysloveně zdegenerovávající společnost, čehož jsme například svědky při periodickém zneuctívání svátku zimního slunovratu u pohanů,  jakož oslavami údajného narození více méně vybájeného Ježíše Krista u křesťanů,  až hrůzným předvánočním nákupním třeštěním většiny našich občanů. Jde především o zachování alespoň elementárních zákonů daňové slušnosti, kdy obyčejní občané jsou denodenně daňově až šikanování, zdaňovaním již předtím x - krát zdaněného, zatímco církevním stále nenažranějším  prelátům, se dává, či snad dával, ze strany nám vládnoucích tříd byla vydána vplen egoisticky chamtivým predátorům. 

antoninsebek

 

 

ZKUSME SKUTEČNÁ FAKTA:

- Fakt první

 

Pl.ÚS 9/07 ze dne 01.07.2010

242/2010 Sb.

N 132/58 SbNU 3

K restitucím církevního majetku - "blokační" ustanovení § 29 zákona o půdě

 

…………….

Ustanovení § 29 zákona o půdě nelze samo o sobě považovat za protiústavní. Protiústavní je však legislativní libovůle spočívající v dlouhodobém nepřijetí přislíbeného zákonného řešení církevních restitucí. Tento stav je v rozporu nejen s principy demokratického právního státu, ale představuje také zásah do majetkových práv chráněných čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě a rovněž zásah do svobody náboženského vyznání, do práva svobodně projevovat své náboženství nebo víru a práva církví a náboženských společností spravovat své záležitosti dle čl. 15 a 16 Listiny.

………………………

 

 

 Fakt druhý:

 

II.ÚS 2326/07 ze dne 31. 3. 2011

N 58/60 SbNU 745

K restitucím církevního majetku - "blokační" ustanovení § 29 zákona o půdě

 

 

Česká republika

NÁLEZ

Ústavního soudu
Jménem republiky

 

 

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké - ze dne 31. března 2011 sp. zn. II. ÚS 2326/07 ve věci ústavní stížnosti Katedrální kapituly při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. června 2007 č. j. 28 Cdo 1953/2007-143, výroku III a IV rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. prosince 2006 č. j. 20 Co 354/2006-124 a výroku I a III rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. února 2006 č. j. 5 C 237/2005-77, jimiž byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba na určení vlastnictví k nemovitostem, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Náchodě jako účastníků řízení a Stavební geologie, akciové společnosti v likvidaci, jako vedlejšího účastníka řízení.

 

Výrok

 

Ústavní stížnost se zamítá.

 

Odůvodnění ………………

 

  Není problém si nalézt na internetu oba dokumenty - stačí uivést záhlaví téhoto komentáře.

  Stačí?