Česká ekonomika oslabuje…

obrazek
4.4.2019 13:45
… a vláda by jí měla dát nové impulzy k růstu hospodářství. Nejasnosti kolem Brexitu, ale také třeba obchodní spor dvou největších ekonomik světa, USA a Číny, působí negativně na německou ekonomiku. A s německou ekonomikou je ta česká spjata tisícerými vazbami. Český hrubý domácí produkt (HDP) silně závisí na exportu. A největším exportním odvětvím Česka je průmysl. Automobily, elektrotechnika, ale také subdodávky do Německa ad.. Třetina českého zahraničního obchodu je s Německem.

V Německu se projevuje pokles zakázek průmyslu. Je to nejvíce za dva roky: v únoru zakázky německého průmyslu meziročně poklesly o 4,2%. Němci přehodnotili již v úvodu roku svůj letošní očekávaný hospodářský růst z 1,9% na 0,8%. A řekněme si otevřeně, že to nemusí ještě být konečné číslo a jen těžko lze očekávat jeho přehodnocení směrem nahoru.

Také meziroční růst české ekonomiky bude podle odhadů jednotlivých institucí nižší, nežli se očekávalo původně. Očekává se růst někde mezi 2,5 – 3%. Osobně si myslím, že ta dolní hranice, tedy 2,5% meziročního růstu, může být ještě dále snižována. Přitom v loňském roce jsme dosáhli meziročního růstu téměř 3% a na tomto růstu se velice silně podílely soukromé investice do technologií. Prostě český průmysl, respektive společnosti, které jej tvoří, došly k názoru, že rezervoár pracovních sil na trhu je v zásadě vyčerpán. A že jediná cesta k růstu výroby jsou nové technologie, které zajistí růst produktivity práce a snižování potřeby pracovníků. To je veskrze pozitivní proces, pokud se český průmysl vydal touto cestou. Škoda jen chybného strategického rozhodnutí vedení České centrální banky (ČNB) v listopadu 2013, kdy centrální banka rozhodla o umělém oslabení české koruny. Zajistila na několik let kurz české koruny vůči euru v poměru 27:1 a emitovala pro tento účel za 2 biliony korun, které směnila za eura. Nebýt této operace ČNB, dnes by se kurz koruny k euru pohyboval podle mého odhadu v rozmezí mezi 20 až 22 korunami za jedno euro. A samozřejmě, že české průmyslové podniky by své modernizační investice mohly provádět za mnohem výhodnějších podmínek, protože by stroje a technologie na zahraničních trzích nakupovaly podstatně levněji. Ale zaplať Pán bůh, že k nám již dorazila technologická revoluce, neboť investice do nových technologií byly loni rekordní. Stejně tak rekordní byly příjmy domácností: ty vzrostly v reálu (reálné příjmy) meziročně o 4,1%, tedy nejrychleji od vstupu do EU. Stojí za to připomenout, že průměr růstu reálných příjmů od roku 2003 je 1,9%.

Pokud jde o českou ekonomiku, index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) se zhoršuje, v březnu se dostal na šestileté minimum. Prostě české podniky stejně jako ty německé mají problém se zakázkami. Především těmi ze zahraničí. To je vážný signál pro celou českou ekonomiku.

Za tři měsíce roku vykázaly státní finance deficit 9,3 mld. Kč. To je v porovnání s předchozími lety významné zhoršení a to vše za situace, že se dokonce navýšil výběr daní o 14 mld. Kč. To bylo ovšem dáno především růstem příjmů ze sociálního pojištění, kde se projevuje vysoká zaměstnanost a také růst zaměstnaneckých příjmů. Nižší dynamiku však zaznamenal výběr DPH.

Prostě česká ekonomika má jisté problémy, které se budou působením zahraničních vlivů nejspíše prohlubovat. Ekonomika by se měla připravit na co nejméně bolestivé přistání na zemi.

Vláda ovšem může udělat mnohé v oblasti veřejných investic, ale také třeba v podpoře bytové výstavby. Ale zákony například na podporu výstavby nájemních a sociálních bytů a případná aktualizace zákona o financování družstevního bydlení, přinesou růstový efekt až v následujících letech. Pokud s tím vláda vůbec něco udělá, nepříznivý vývoj se urychlí. Vláda by se také měla zabývat tím, jak dosáhnout, při své neschopnosti dojít k dohodě o zavedení druhé sazby daně z příjmů právnických osob nebo sektorové daně, stimulace zahraniční vlastníků reinvestovat významnější část dividend, které získávají ze svých majetkových účastí u nás, v České republice. Za loňský rok odchází, po dokončení účetních a daňových závěrek z České republiky na účty zahraničních vlastníků téměř 300 mld. Kč. Prostě vláda by neměla opustit tento cíl. Ideální by bylo kombinovat tento plán na podporu reinvestic se zavedením vyšší daňové sazby pro banky, které v loňském roce dosáhly zisk v souhrnu ve výši 82 mld. Kč, při meziročním nárůstu tohoto čísla o 9%.

Česká vláda by se také měla zabývat otázkou čerpání evropských peněz. V příštím roce končí sedmiletá finanční perspektiva a jde o to, aby již v tomto roce byla vyčerpána významná část zbývajících, nedočerpaných finančních prostředků. To by mohlo také napomoci k oživení utlumujícího se HDP v tomto roce a zejména v tom roce příštím.

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.