Česká ekonomika stále solidně jede

šipka
7.6.2018 13:13
To ale neznamená, že v ní nejsou problémy. Průmyslová výroba vzrostla v dubnu meziročně o 5,5%, což se zdá být slušné číslo, ale při propočtu na vyšší počet pracovních dnů v letošním dubnu, vlastně produkce klesla meziročně o 0,2%. Také v předchozím měsíci ovšem průmyslová výroba klesla o 1,5%. Ne zrovna pozitivní vývoj dubnových čísel průmyslu byl způsoben především odstávkami v energetickém a rafinérském průmyslu.

Neměl by tedy představovat zlom celkově příznivého trendu průmyslové výroby, neboť ostatní významná odvětví průmyslu se rozvíjejí solidně. Je zvláštní, že analytici, kteří se ekonomikou dlouhodobě zabývají, jak v bankovním sektoru a finančních institucích tak i v médiích, nedokážou nazvat věci pravým jménem. Hovoří o nedostatku kvalifikovaných pracovníků, ale primárně celý problém spočívá nikoliv v nedostatku pracovníků v podnikové sféře, ale ve stále nízké produktivitě práce ve většině odvětví českého průmyslu, kam dosud dostatečně nepronikla ani technologická revoluce, robotizace a digitalizace. Doufejme jen, že v číslech růstu průmyslové výroby i v HDP v tomto roce, se přeci jen pozitivně projevují modernizační investice, které se budou promítat do růstu produktivity práce a uvolňování pracovníků z tohoto titulu do jiných odvětví v následujících letech. Automobilový průmysl, který byl tahounem průmyslové výroby, exportu i HDP v posledních letech zaznamenal v dubnu propad nových objednávek zhruba o osminu.

To není právě optimistická informace ve vztahu k budoucímu vývoji průmyslové výroby. Zdá se, že evropský trh s novými osobními automobily se po letech boomu nasytil. A Evropa nyní se zatajeným dechem očekává, zda americký prezident Trump zůstane jen u cel na ocel a hliník anebo zda zavede také cla na dovoz evropských automobilů do USA. To by samozřejmě citelně zasáhlo především německé automobilky a německou ekonomiku, s níž je ovšem česká ekonomika spjata tisícerými pouty.

V dubnu pokračoval pozitivní vývoj ve stavebnictví od počátku roku. Stavební produkce vzrostla v dubnu meziročně o 7,7%, čemuž napomohlo příznivé počasí i vyšší počet pracovních dní. Rostlo především (téměř o 11% meziročně) pozemní stavitelství. A to díky vyšší investiční aktivitě privátního sektoru a rostoucí bytové výstavbě. Inženýrské stavitelství se stále potýká s pomalým rozjezdem infrastrukturních projektů ve veřejném sektoru, tedy projektů státu i krajů.

Také přebytek zahraničního obchodu v květnu meziročně stoupl, a to na 16 mld. Kč. V dubnu se oživil, alespoň do jisté míry, obchod s dopravními prostředky a také obchod s ropou a plynem. Přes růst cen ropy a plynu, byl bilančně příznivější nežli v loňském roce. Uvidíme, do jaké míry se promítne na české obchodní bilanci ochranářská politika amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvalil cla na dovoz oceli a hliníku. České ocelářské výrobky vyvážené do Spojených států představovaly v předchozích letech mnohamiliardové hodnoty vývozu. Takže nějaký dopad na obchodní bilanci to mít prostě bude. A pokud budou zavedena již zmíněná cla na dovoz evropských automobilů, když ve většině německý automobilů je mnoho českých součástek, bude to mít vliv na obchodní bilanci státu rovněž. A to velmi rychle, vlastně bezprostředně.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Především mne článek Jiřího Paroubka donutil, abych si otevřel loňský kalendář. Je vždy ošidné srovnávat loňský duben nebo březen s letošním při rozdílném počtu pracovních dnů. Loni v dubnu bylo dohromady sobot, nedělí a svátků 12, letos jenom deset, pokud mám správné kalendáře. Ze stejných zdrojů, tedy kalendářů, jsem došel k součtu deseti volných dnů v letošním březnu a osmi v loňském březnu. Problém vidím v tom, že mnohé provozy jedou téměř bez přestávky a jiné pracují pravidelně nebo nárazově například o sobotách. Chtělo by to, alespoň kvalifikovaný odhad kolik procent HDP není volnými dny ovlivněno. Ten bych nežádal po J.Paroubkovi, ale placených statisticích.

Pravděpodobně zaostáváme za nejvyspělejšími zeměmi Evropy v míře automatizace a robotizace. Jako dnes už dvaašedesátiletý automatizační inženýr sháním od listopadu 2016 stálejší zaměstnání. Výsledkem mého úsilí byl jeden pracovní poměr na jeden měsíc, druhý na týden a třetí na tři měsíce a kousek. Na úřadu práce mi bylo naznačeno, že pokud si neseženu práci do 1.8., pak mne donutí vzít i nekvalifikovanou práci za mizernou mzdu. Zavádění automatizace je drahou věcí a také automatizované provozy potřebují mnoho kvalifikovaných lidí pro udržení v chodu. Pro mnoho podniků je prozatím výhodnější a jistější zaměstnávat levnou pracovní sílu od nás nebo z východu. Nejlépe inženýra za plat pomocného dělníka, který bokem zvládne  elektro a automatizační část.