Česká průmyslová výroba v červnu poklesla

pokles
7.8.2019 14:51
Ještě pomalu nedozněl vítězný pokřik některých tzv. ekonomických analytiků po skončení května, kdy naopak produkce českého průmyslu meziročně vzrostla a německá produkce poklesla. Někteří komentátoři hned poté povýšili svá přání nad realitu s tím, že snad česká ekonomika může být imunní proti případnému poklesu ekonomiky německé, jejímž je česká ekonomika svého druhu subdodavatelem. Přitom objem obchodu mezi Českem a Německem představuje objemově kolem třetiny celého českého zahraničního obchodu.

Ale podívejme se na konkrétní čísla. Průmyslová výroba v červnu po očištění o dopad vlivu počtu pracovních dnů poklesla meziročně o 3,8%. Pokud jde o podstatu tohoto poklesu, nejvíce k němu přispělo odvětví výroby elektřiny (pokles o 6,5%) a automobilového průmyslu (pokles o 3,9%). Automobilový průmysl byl v posledních letech vždy naopak tahounem průmyslového a hospodářského růstu české ekonomiky. Ovšem v případě recese v Evropě a ve světě může automobilový průmysl očekávat pokles poptávky, a to ve všech segmentech v Česku vyráběných aut, protože by v důsledku poklesu ekonomiky byly zasaženy v podstatě všechny vrstvy české společnosti.

A co může tento pokles vyvolat? Tím prvním důvodem může být další eskalace konfliktu mezi USA a Čínou v obchodní oblasti. Pokud Číňané sníží svůj hospodářský růst v důsledku poklesu odbytu svého zboží do USA a nepodaří se jim nalézt za ztracený americký trh nové trhy, dojde nutně k poklesu příjmů a tedy i koupěschopnosti čínského obyvatelstva. To dopadne také na evropský zahraniční obchod. Pokud se sníží možnosti odbytu na obřím čínském trhu, bude to znamenat pokles především ve zpracovatelské ekonomice, jakou je ekonomika Německa. A jak již bylo výše uvedeno, s německou ekonomikou je česká ekonomika spjata více méně pupeční šňůrou...

Dalším rizikovým faktorem je pochopitelně brexit a to zejména pokud bude neřízený, neboť především velké evropské ekonomiky, jako je Německo a Francie, jsou s tou britskou ekonomikou velmi silně spjaté. Rovněž pro českou ekonomiku je Británie jedním z největších zahraničních partnerů.

Co vidím ovšem jako momentalně vážnější, je to, že byl zaznamenán pokles hodnoty nových zakázek, který meziročně znamená v zásadě snížení poptávky po českých produktech o desetinu. Podstatnější propad proběhl zejména u zahraničních zakázek.

Většina ekonomů vidí vývoj české ekonomiky i nadále pozitivně. Bylo by příjemné, pokud by tomu tak bylo. Obávám se ale, že to není úplně realistické očekávání. Pokud začne klesat průmyslová výroba, bude mít ekonomika ještě jistou zálohu, pokud jde o působení prorůstových faktorů, v růstu reálných příjmů obyvatelstva. V měsíci červnu přes všechny problémy, které firmy zřejmě mají, byl zaznamenán růst průměrné hrubé nominální měsíční mzdy o 4,7%. A pokud jde o hospodářský růst, je možné očekávat v tomto roce růst HDP převyšující 2,5% meziročně.

Stát by se v každém případě měl již v této chvíli, kdy se ještě dá hovořit o příznivém vývoji české ekonomiky, připravit na horší scénář. Již mnohokrát jsem napsal, že existují možnosti, jak výrazně stimulovat výstavbu komunálních, družstevních a sociálních bytů. Přístup státu k této oblasti je u nás zatím nedostatečný. Sobotkova vláda vlastně promarnila v této oblasti čtyři roky a nevypracovala žádné použitelné plány – programy na podporu výstavby nových bytů. Představa A. Babiše o řešení výstavby bytů přes dotační titul SFDI s omezenými finančními prostředky ze státního rozpočtu, žádnou velkou díru do světa neudělá. Česko by mělo každoročně postavit alespoň deset tisíc komunálních nájemních bytů. Je škoda, že se to příliš nedaří rozjet ani současné levostředově zaměřené vládní koalici. Stojí ovšem za připomenutí, že pravicové vlády, zejména v letech 2007 – 2013 v oblasti bytové politiky za sebou nezanechaly vůbec žádnou pozitivní stopu. A například v podmínkách hl. m. Prahy, kde vládne na pražské radnici pravicově, liberálně zaměřená koalice, zatím kromě velkých slov o výstavbě bytů tato městská rada neudělala vůbec nic.

V červnu zaznamenalo stavebnictví nikoliv grandiózní, ale přeci jen meziroční růst. Pokud by se podařilo během několika let rozjet výstavbu bytů na jiném než vlastnickém základě bez využití hypotéčního financování, pomohlo by to urychlit růst také v řadě odvětví českého průmyslu (ve výrobě stavebních hmot, v nábytkářství, ve sklářském průmyslu, v keramickém průmyslu atd).

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Za poklesem červnové průmyslové výroby je velice jednoduchá skutečnost. A tou je pět letošních červnových víkendů.