Finanční mravenci v kredenci

Fiala Zbyněk
29.7.2019 11:28
Elektronické bankovnictví, alespoň v Číně, je jako ti mravenci, vlezou vám všude. Proto se také prvního takového systému ujala společnost Ant Financial.

Plně elektronická Mybank půjčila za čtyři roky 16 milionům čínských malých společností v přepočtu 290 miliard dolarů. Má na to systém, který sleduje přes tři tisíce proměnných, informuje Bloomberg. Zájemci se spojí s bankou prostřednictvím aplikace v mobilním telefonu, a pokud je žádost vyřízena kladně, dostanou peníze prakticky okamžitě. Celý proces trvá asi tři minuty a je ďábelsky úspěšný, úvěrové selhání postihne jen jedno procento případů. Celkově půjčená částka pak naznačuje, že těch kladně vyřízených případů bude opravdu hodně.

https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-07-28/jack-ma-s-290-billion-loan-machine-is-changing-chinese-banking

MYbank patří do skupiny Ant Financials, finančních mravenců, kteří tvoří součást systému největšího čínského internetového obchodníka Alibaby. Ant Financials se věnují hlavně platebnímu systému, neboť v domovské provincii Če-ťiang, ale i v dalších částech Číny, se platí zásadně mobilní telefonem. Hotovost mají v rukou pouze turisté.

Ant Financials vznikali vedle Alibaby, ale řadu let už jsou kapitálově propojeni a věnují se obsluze nejcennější části trhu, malým a středním podnikům. To dá rozum, velké podniky mají vlastní systémy a vlastní finanční partnerství, tvrdě vyjednávají a kladou si podmínky. Malé a střední podniky jsou pro velké banky nezajímavé, ale pro čínskou ekonomiku ano, dokonce mimořádně, protože jsou zdrojem 60 procent hospodářského růstu ČLR.

O mikroúvěrování jsem slyšel přímo od zástupců Ant Financial při dubnové návštěvě centra Alibaby. Sídlí v Chang-čou, v jednom z nejkrásnějších čínských měst plném zeleně, o kterém se mezi lidmi mluví jako o čínském ráji. Je to však hlavně ráj špičkových technologií a IT. Celá provincie Če-ťiang, ve které je Chang-čou hlavním městem, je spolu se sousední Šanghají považována nejpodnikavější oblast v Číně. Byla kdysi vybrána za hlavního partnera České republiky pro spolupráci v rámci smlouvy o strategickém partnerství, podepsané v Praze prezidenty Si Ťin-pchingem a Milošem Zemanem.

V Číně o té spolupráci uslyšíte častěji než u nás. Naše ideologické brýle, které nám tuto možnost zatemňují, jsou však hlavně milosrdným závojem. Pomáhá nevidět, jak nám partner technologicky utekl někam, kam už za ním opravdu nemůžeme. Tak si je na chvíli sundejme a podívejme se, jak to dělá.

Bloomberg připomíná, že malé a střední čínské firmy vedle nadprůměrného příspěvku k růstu zaměstnávají také největší část pracující populace, asi 80 procent. To poslední číslo se objevuje i v jiné části statistik. Když se menší firma obrátí na velkou banku, uspěje jen v jednom z pěti případů, 80 procent žádostí je tedy zamítnuto. Každé takové vyhodnocení úvěrové žádosti velké bance o úvěr zatíží náklady banky 2 tisíci yüanů. Potom uplyne 30 dní, než se žadatel dozví výsledek. Ale MYbank, jak už jsme uvedli, to vyřídí prakticky ihned a stojí ji to jen 3 yüany. S tím se nedá závodit.

Žadatel o úvěr musí ovšem vyjádřit souhlas s přístupem ke svým datům. Základem je platební historie, ve které umělá inteligence vyhledává nejrůznější výkyvy, a pak je prověřuje z hlediska platebního rizika. Do hry dále vstupují údaje ze sociálních sítí, a nakonec ještě čínský centrální systém sledování občanské kázně. Tam se objeví i jízdy načerno nebo – jak Bloomberg uvádí ve svém příspěvku – nevrácení půjčeného deštníku. Můžeme to považovat za planou buzeraci, ale podíl úvěrů v selhání na úrovni pouhého jednoho procenta taky něco vypovídá o smyslu tohoto systému.

Finanční mravenci s MYbank jsou průkopníky, kteří pochopitelně přilákali následovníky. Je příznačné, že jde i o technologické společnosti, jako Tencent Holdings, nejen o ty finanční, jako pojišťovací  Ping An Insurance Group nebo druhá největší čínská banka China Construction Bank Corp. Ta poslední zavedla systém, který vám půjčí až 5 milionů yüanů (skoro 17 milionů korun) do dvou minut. To bance pomohlo zvýšit půjčky menším firmám o 51 procent, tedy dvakrát rychleji, než je čínský průměr, informuje Bloomberg. Dozvídáme se zároveň, že tato stavební banka má průměrnou sazbu 5,3 procenta u půjček na jeden rok. Je tak o necelý procentní bod nad základní sazbou čínské centrální banky. To je jako kdyby u nás banky masově půjčovaly se sazbami pod 3,5 procenta.

„Je to výhodné,“ říká o tom Čang Keng-šeng, pekingský viceprezident Construction Bank. „Dříve jsme měli velké ztráty v důsledku vysokého podílu úvěrů v selhání, který dosahoval 8 procent. Teď už je to v pořádku.“ A musí to být v pořádku. Čínská ekonomika zpomaluje a přesouvá těžiště k domácí spotřebě, banky to musí podpořit.

V únoru čínský regulátor vyzval banky ke zvýšení úvěrování malých společností o 30 procent. Připomíná to Čubovy Slušovice, kde se nižší tempa růstu v nějakém klíčovém segmentu netrpěla. Ale kde jsou dneska Slušovice, a kde je Čína!

 

 

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.