Jan Campbell: Davos, Si Ťin-pching a Trump

Největší delegaci mají USA (836 delegátů), dalšími jsou Švýcarsko (301), UK (238), SRN (136), Indie (107). Největší počet neznamená ještě prominenci. Prominentním hostem v tomto roce je čínský prezident Si Ťin-pching, jeho manželka Peng Liyuan a delegace. Protože poslední den WEF 2017 je dnem inaugurace amerického prezidenta, nabízí se vysvětlení, proč se za prezidentskou administraci přihlásil jenom Anthony Scaramucci, člen přechodného týmu prezidenta Trumpa. Prvním a posledním úřadujícím prezdentem USA, který se účastnil fóra, byl prezident Clinton v roce 2000. Kancléřka Merkel se v tomto roce fóra neúčastní. Byla tam již sedmkrát. Fóra jí nepomohla stát se vnímavější a zodpovědnější.

V roce 2000 došlo v Davosu ke kraválům. Byli zraněni dva policisté. Po vypracování tzv. Arbenz zprávy, mohou demonstranti, koordinovaní NGO, protestovat, jak dlouho chtějí, ale daleko od Davosu. Dnes je Davos uzavřeným místem, a ochráněn za cenu 9 mio CHF za čtyři dny. O ochranu přibližně 3 tisíc účastníků (755 CEO, 159 zakladatelů společností, 95 jako profesoři přihlášní akademici, apod.), z nichž 21 procent tvoří ženy, se stará přibližně 5.000 tisíc vojáků, neznámé číslo tajných policistů, 46 km dlouhý plot z ostnatého drátu a více než 100 limusin na místě, za pouhé 1.400 CHF za den. Fóra se mohou účastit pouze pozvaní hosté, schopni zaplatit tučné vtsupné ve výši několika desítek tisíc CHF, cca 1.200 CHF za transport z letiště. To je pro mnohé účastníky, vědící, že čas jsou peníze, málo, proto používají helikoptéru. Nejlevnější byt, ne v Davosu, ale v Klosters, nabízel Airbnb za 1.500 CHF za noc. Nevylučuji, že jeden večer účastníkům osladí zpěvačka Shakira. Ta obdrží Crystal Award za její přínos k lepšímu světu. Nevím, jak 22 předešlých nositelů Crystal Award zlepšili svět. Za to vím něco o přínosu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga pro náš lepší svět a pro WEF. V Davosu bude totiž nejvyšší člen KS Číny, Si Ťin-pching ,kterýspojil státní návštěvu Švýcarska, s WEF a OSN (v Ženevě), připomínat kapitalistům výhody globalizace, vysvětlovat, co je vnímavost a zodpovědnost vůdcovství, a v neposlední řadě, že polarizace společnosti je jasnou prohrou vůdců. Moises Naim z neziskové organizace Carnegie Endowment for International Peace tak dostane odpovědi na zjištění týkající se propasti v bohatství a hluboké deziluzi z globalizace: Existuje shoda, že se děje něco velkého…Neznáme ale důvody a ani jak se k tomu postavit. Věřím, že si přečte Le Figaro, (http://www.lefigaro.fr/vox/monde/2017/01/09/31002-20170109ARTFIG00276-sur-tous-les-continents-la-nostalgie-nationaliste-prospere.php), bude vnímavě naslouchat, a po té, zodpovědně jednat. Prezidenti velmocí totiž nenavštěvují často Švýcarsko a WEF.

Si Ťin-pching přiletěl v neděli na letiště Zürich-Kloten, byl přívítán s vojenskou poctou prezidentkou Doris Leuthard a curychským prezidentem Mario Fehr a odjel do Bernu. Tam se dnes, v pondělí, odehrávají oficiální jednání.

Předpokládám, že stojí za zmínku připomenout, že před rokem uzavřelo Švýcarsko s Čínou tzv. Innovative Strategische Partnerschaft, inovační strategické partnerství. Spolková prezidentka Leuthard hodnotí švýcarsko – čínské vztahy jako dynamické a těsné, jako nikdy předtím. Přeje si jejich další prohloubení spojené s pravidelnou výměnou informací a názorů na nejvyšší úrovni. Protože probíhají jednání, omezím pouze na sdělení oficiální agendy: světový obchod, finanční systém, klima, ochrana životního prostředí a situace v Sýrii a regionu. Bilaterální otázky se týkají hospodářské, vědecko-technické, kulturní a diplomatické spolupráce. Paralelně k oficiálním jednáním je organizován tzv. kulatý stůl s představiteli švýcarského průmyslu. Vedlejší scénu se snažili obsadit zástupci Tibetu, především Verein Tibeter Jugend in Europa (VTJE). Švýcaři se poučili ze zkušenosti roku 1999. Tenkrát, po skandálním chování demonstrantů, se rozhodl prezident Jiang Zemin dát lekci tehdejší prezidentce Ruth Dreifuss, když jí rozzlobeně řekl, že není schopna řídit svoji zemi (nicht in der Lage, ihr Land zu regieren). Tentokrát si musel tibetský umělec Loten Nambling rozložit svůj bílý koberec z toaletního papíru, který postříkal červenou barvou, daleko od cesty a před začátkem oficiální návštěvy. Proto stačilo policii zkontrolovat přibližně 30 protestantů.

Význam návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga ve Švýcarsku je potřeba vidět i ve spojení s minulostí. Již 1949 Švýcarsko přiznalo ČLR, jako jeden z prvních západních států. Již koncem 70 let založila švýcarská společnost Schindler první zahraniční JV s čínským státním podnikem, CSE China Schindler Elevators. Od roku 1991 vede Švýcarsko s Čínou diskrétní dialog o lidských právech. 2013 podepsalo Švýcarsko s Čínou, jako druhý evropský stát (po Islandu) Smlouvu o volném obchodování. Po podpisu smlouvy mohla China Construction Bank začít obchodovat ve Švýcarsku v Renminbi. A Švýcarsko ve vší tichosti mohlo vstoupit do Čínou založené Asian Infrastructure Investment Bank (AIIB). Bilaterální smlouvu o volném obchodování nemůže podepsát žádný člen EU. Švýcarsko se tak stalo testovním polem pro případnou smlouvu EU s Čínou, třetím nejdůležitějším obchodním partnerem Švýcarska (největší parnter je EU, následuje USA). Může být proto příkladem pro ČR.

Samozřejmě mají Švýcaři problémy s čínskými celníky a úřady. I s turisty, kteří dostali strach z koupě statusových symbolů (kvůli boji s korupcí), a samozřejmě i ze snížení počtu turistů, způsobené teroristickými útoky v Evropě. Švýcaři jsou ale spokojeni s pragmatismem Číňanů. Ten dokumentuje mimo jiné již od roku 1921 trvající činnost společnosti, dnes známé pod zkratkou DKSH. V Číně má společnost 16 kanceláří v 64 lokalitátch, a zaměstnává tisíce místních občanů. Ale i současná státní návštěva. Nehledě, že Švýcarsko je pro Čínu zahraničně politicky nevýznamné, a skandál roku z návštěvy v 1999, nechává Čína svoji historickou pamě´t odpočívat. Proč? Švýcarské vysoké školy, inovační schopnosti průmyslu a kvalita mají společně s konfuciusovou myšlenkou umírněného blahobytu Číně pomoci realizovat strategický plán rozvoje, zvaný Made in China 2025. K roku 2049 chce Čína patřit mezi vyspělé průmyslové země. Bude proto zajímavé sledovat postoj prezidenta Trumpa k rozovji Číny.

Trump v posledních dnech nabídl Evropanům lekci hned v několka směrech. Novináři a také nové instituty pravdy si mohou provést srovnání kontextu interview s Trumpem v německém Bildzeitung a anglickém London Times a sděilt české veřejnosti, kde a co je pravda. Bohatí Rusové se mohou těšit na lepší časy: na inauguraci prezidenta USA dorazila delegace ruských podnikatelů, ve které se nachází Boris Jurevič Titov (1960), absolvent MGIMO, předseda politické strany, podnikatel a prezidentův komisař pro podnikatelská práva. Na domácí frontě se ozval ruský privatizátor Čubajs s doporučením uzavřít nerentabilní elektrárny, aby mohl začít budovat nové, které budou potřeba za 10 let. Tak by se mohl pan Čubajs po celou dobu účastnit korupce, nebo boje státu s korupcí. Těšit by se mohli i Angličané a hvězdy show businessu. Nedávná svatba vnučky spoluvlastníka letiště Domodedovo se obešla v londýnském luxushotelu The Landmark, na několik desítek 10 mio GBP. Vnuček mají ruští oligarchové víc než dost. Takže, radujte se, veselte se, přátelé. Protože nikdo neví, jak dlouho to bude možné. Neví to ani sám prezident Trump.

Ten chce podle zmíněného interview zůstat nevypočitatelným (unberechenbar), hodnotí smlouvu s Iránem jako desaster, chce se koncentrovat na boj s IS (společně s Ruskem) a nechá svého synovce, Jareda Kushnera, vyjednat Izraelskou dohodu. Tu prý nikdo jiný, než Jared nemůže uzavřít. Je to talent od přírody, řekl pan Trump. A dodal radu BMW: při exportu aut do USA z Mexika, kde BMW plánuje otevřít fabriku, se to neobejde bez 35 % cla. Vedle šéfa VW je v americkém vězení ještě místo pro další, kdo podvádí. Věřím Trumpovi, protože také řekl: mám rád pořádek a sílu. Tím indikoval původ svých (německých) rodičů a dodal: dávám si pozor na malé (peníze), protože se věnuji velkým malým (penězům). To byl mimo jiné vzkaz NATO. V něm budou hrát roli velké malé. Protože je NATO zastaralé, a sliby jsou chyby. Odpovídá to plně nastupující nové době, a platí to i pro EU. Proto nevylučuji rychlejší růst krize na Balkáně (Srbsko, Kosovo) a uvnitř NATO. To musí obhájit svoji existenci, přiznat si hlavní nepřítele (terorismus, drogy, nelegální migrace) a uvědomit si, co znamená obsah článku 5, smlouvy NATO.

Rusko se nebude angažovat na Balkáně již kvůli staré pravdě tvrdící, že Balkán nestojí ani za jeden život ruského vojáka. Bulhaři vždy zradili Rusko a angažmá na Balkáně by posílilo protiruskou propagandu. Na druhé straně: část 600 tisícové turecké armády nebude velení NATO schopné poslat na Balkán. Nikdo jiný z NATO tam nepůjde bojovat na zemi. Bombardovat tam není co. Kromě toho jsou americké tanky v Polsku na špatné adrese. K tomu všemu zůstane EU po brexitu jenom jedna atomová velmoc: Francie. Tam se podle dosavadního vývoje dostane k moci François Fillon, nebo Marie le Pen. Bojeschopná Evropská armáda se proto neobjeví na žádném bojišti v dohledné době, a SRN se začne sama vyzbrojovat. Čekat na EU konsensus, znamená v době kardinálních změn ztrátu času a příležitosti. Trump a Si Ťin-pching budou učit mnohé v EU, co znamená slavný výrok Teng Siao-pchinga : nezáleží na tom, jakou barvu má kočka, černou nebo bílou. Dobrá je ta kočka, která chytá myši. Souhlasu netřeba.