Je A. Babiš opravdu mistrem přes daně?

Jak se vyvíjely daňové příjmy státu, které se na příjmech státu podílejí rozhodující měrou?

No, žádná sláva. U většiny velkých daňových výnosů dochází k meziročnímu poklesu. A v souhrnu meziroční daňové příjmy klesly o 5,55 miliardy korun, respektive o 1,5 %. A jak se na tom podílely nejvýraznější daňové výnosy?

Inkaso DPH ve výši 89,8 miliardy korun je meziročně o 7,2 miliardy nižší. Ministerstvo financí (MF) to zdůvodňuje tím, že loni ve stejném období roku zahájilo tvrdší postup vůči plátcům DPH, jinak řečeno, že stát zadržoval plátcům část DPH, kterou měl vracet. Finanční úřady pak většinou postupovaly pomalu a laxně, a dostaly tak řadu menších firem do problémů s likviditou. Jsem ale přesvědčen, že část loni zdaněné DPH není firmám vrácena až dosud.

Kromě toho byla k 1. lednu zavedena snížená 10% sazba DPH u léků, knih a dětské stravy, což za pět měsíců tohoto roku mohlo znamenat snížení inkasa nejméně o 1 miliardu korun. MF však přesto zůstává, pokud jde o letošní výběr DPH, optimistické. Je ovšem otázkou, nakolik je to optimismus povinný.

Inkaso spotřebních daní dosáhlo 54 milionů korun, což je o 7,1 miliard korun, respektive o 7,4 % méně než v prvních pěti měsících roku 2014. Největší podíl na tom má údajně (tento vliv vyčíslen částkou 7,8 miliard) vysoký výběr této daně v roce 2014 související se zvýšením daňových sazeb tabákových výrobků.

Lépe nežli se očekávalo – v důsledku znovuzavedení tzv. zelené nafty – si stát vede při inkasu spotřební daně z minerálních olejů (inkaso dosáhlo 28,8 miliard korun, a to je o 0,8 miliard korun více než v roce 2014; přitom roční rozpočet počítá s meziročním poklesem).

Inkaso daně z příjmu zaměstnanců dosáhlo 33,8 miliard korun, což představuje meziroční nárůst pouhopouhých 0,1 miliardy korun, a nesvědčí o nějaké velké meziroční dynamice vývoje mezd.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání je zatím v záporné hodnotě, a to vyšší než loni. Stát byl totiž nálezem Ústavního soudnu donucen k uplatnění slevy na dani pro pracující důchodce, kterou nyní za léta 2013 a 2014 povinně vrací.

Inkaso korporátní daně jako jediné z významných daňových titulů vzrostlo za pět měsíců meziročně o 1,5 miliardy korun, respektive o 7,1 %. To je jednoznačně pozitivní odraz hospodářského růstu.

Slušného růstu dosáhly také příjmy z pojistného na sociální zabezpečení (meziročně o 5,3 %) a dosáhly výše 164,8 miliardy korun. Ovšem nebýt transferů z EU, které dosáhly 90,3 miliardy korun a byly tak meziročně o 17,2 miliardy korun vyšší, byl by výsledek v oblasti příjmů státního rozpočtu ještě slabší (!).

Je to paradox, ale za vysoký meziroční růst v této položce – a za záchranu své tváře – může A. Babiš poděkovat velké neschopnosti zejména Nečasovy vlády čerpat včas a rovnoměrně peníze z evropské finanční perspektivy let 2007 – 2013. Letos se proto proplácí evropské peníze rukama nohama.

V loňském roce realizovaný prodej kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE s výnosem 8,5 miliardy korun se již nebude opakovat, nicméně zatěžuje srovnávací základnu. Operace související s užitečným působením „Státní pokladny“ byly meziročně o 0,1 miliard vyšší než ve stejném období loni. A finance státu jednorázově plánovitě posílil o objem 1,7 miliard korun Stání úřad pro kontrolu léčiv.

Souhrnně lze říci, že příjmy státu za pět měsíců roku 2015 nejsou žádná sláva. Meziročně klesají a jsou zachraňovány v podstatě jednorázovými příjmy typu transferů peněz z EU. Kdyby nebylo tohoto transferu (17,2 miliardy meziroční růst), dosahoval by vývoj příjmů státu meziročně přímo tragických hodnot.

Na poli výběru daní a příjmů státu se tedy A. Babišovi zatím moc nedaří…

Tento článek vyšel také na deníku Referendum