Jiří Paroubek: ČNB o přijetí eura

obrazek
23.12.2019 11:34
Administrativa České národní banky (ČNB) zpracovává tradičně velmi kvalifikované ekonomické analýzy. Samozřejmě v těchto zprávách si ČNB nikdy nekálí do vlastního hnízda, ale kdo jiný to dělá. A tak těžko můžeme očekávat, že se v nějaké vlastní analýze ČNB objeví zcela objektivní zhodnocení důsledků rozhodnutí Singerova vedení ČNB z listopadu 2013, kterým byl na několik let "zmražen" kurz české koruny ve vztahu k euru v poměru 27:1 (tedy jinak řečeno 27 korun za jedno euro).

A to vše v situaci, kdy předtím již koruna ve vztahu k euru zpevnila pod úroveň 1:25. Bylo to nepochybně zcela ekonomický i politicky chybné rozhodnutí, které za více než tři roky, kdy bylo realizováno ve svých důsledcích znamenalo vytištění dvou bilionů korun, za které ČNB nakupovala na finančních trzích eura, aby udržela nesmyslně slabý kurz koruny.

Kdo na tom vydělal? Nepochybně vývozci. Tedy "čistí" vývozci, ti, kteří se zabývají jen vývozem hotových výrobků. Ty firmy, které dovážejí suroviny a polotovary ze zahraničí a současně vyvážejí hotové výrobky, již na tom byly jinak.

A kdo na tom prodělal? Čeští občané, kteří jezdili na dražší dovolené a nakupovali dražší zboží z dovozu, nežli by bylo zboží, které by bylo dováženo například v kurzu 1 euro ku 23 až 24 korunám. Samozřejmě prodělal také celý český průmysl a české národní hospodářství, a to proto, že jsme byli nuceni nejmodernější světové technologie a zařízení nezbytné pro modernizaci české ekonomiky dovážet možná o 10 až 15% dráž, nežli by to bylo nutné. Tedy, pokud by nedošlo k onomu špatnému rozhodnutí vedení ČNB v listopadu 2013. Dá se říci, že tento krok Singerova vedení ČNB způsobil neochotu mnoha a mnoha českých firem modernizovat své výrobní prostředky. A tedy přispěl k jisté retardaci českého průmyslu. Je dobré si také připomenout, kdo tehdy v listopadu 2013 tento krok vedení ČNB kritizoval.

ČNB udělala své rozhodnutí ve chvíli určitého interregna, tedy bezvládí nebo spíše mezivládí, kdy po volbách do sněmovny sice ještě existovala úřednická Rusnokova vláda, ale byla zcela bez mandátu a tak jediný, kdo z aktivních politiků postup ČNB kritizoval, byl Miloš Zeman. A z politiků mimo aktivní službu jsem to byl prakticky jen já. Vzpomínám si, jak jsem tehdy vzal k budově ČNB tři desítky demonstrantů a s mikrofonem v ruce jsem ostře krok ČNB, který ještě čeští daňoví poplatníci v budoucnu pěkně zaplatí, ostře kritizoval. Dokonce tak hlasitě, že z budovy ČNB vyběhl guvernér Singer a pokusil se se mnou přetahovat o mikrofon. Samozřejmě, že jsem mu mikrofon nepředal. Ale to tak byly všechny protesty, které se odehrály...

Mimochodem, začátkem roku 2014 jmenovaný předseda vlády Sobotka, někdy v roce 2016 dokonce zajel do budovy ČNB a vedení ČNB, jistě na základě rad svých dobrých kamarádů a poradců (nevím jen, jestli to byli Bisoni anebo Pokorný) nesmyslný krok ČNB podpořil. Přitom by to měla být především sociální demokracie, která měla tento ekonomicky nesmyslný a protilidový krok vedení ČNB odsoudit. V analýze ČNB se nyní objevuje, že „přijetí eura brání rozdíl v ekonomické úrovni ČNB a eurozóny“. To je i není pravda.

V eurozóně jsou přeci země (Slovensko, Řecko, Portugalsko, Itálie, Španělsko), které jsou dnes pod hospodářskou úrovní ČR anebo jsou s úrovní české ekonomiky srovnatelné. Mimochodem, pokud by nebylo zásahu vedení ČNB v listopadu 2013, dnešní kurz eura a české koruny by byl v poměru nejspíše někde mezi 22 – 23 korunami za 1 euro. Z toho vyplývá, že i onen často užívaný propočet výše HDP Česka na jednoho obyvatele podle parity kupní sily, by se pohyboval někde kolem průměru celé Evropské unie (dnes je na úrovni 91% průměru a to je setsakra rozdíl).

Je správné, že ČNB ani vláda nestaví žádné nerealistické termíny, pokud jde o přijetí eura. Myslím, že každá odpovědná vláda musí vyčkat s přijetím eura až na situaci, kdy bude dosaženo reálné relace mezi eurem a korunou, která je někde na úrovni 1 euro za 18 – 20 korun. Pokud by to tak nějaká budoucí česká vláda neudělala, znamenalo by to znehodnocení úspor obyvatelstva a také snížení jeho kupní síly. A tedy levný výprodej českého národního bohatství do zahraničí.

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

duchodce

Ono se na intervence dá nahlížet i z druhé strany, a to vůbec není špatný pohled. Spokojeni tak mohou být majitelé intervenčních Kč, zahraniční matky "našich" bank, zaměstnavatelé atd.  

Vojtech Kulvait

Vím, že dlouhodobě jste vystupoval proti intervencím. Já si myslím, že bylo potřeba v dané situaci nějakého stimulu. Také se domnívám, že udržování kurzu pomocí intervencí byla jen jedna z možností a podle mě asi ta nejhorší, kterou už zkusilo jen Švýcarsko a doplatilo na to. Bankéři si nechtěli připustit, že by mohli zavést negativní sazby nebo spustit program kvantitativního uvolňování. Přitom kvantitativní uvolňování by znamenalo tištění korun a nákup státních dluhopisů a mohlo podpořit levnou vládní spotřebu. Dogmatici z ČNB, vychovaní především VŠE asi mínili, že vládní spotřeba je zlo a vytištěné peníze dokážou lépe využít spekulanti na trhu. Negativní úrokové sazby by  způsobily, že nově vytištěné peníze skončí u českých firem, které mají zájem tu investovat. A aby naše firmy zůstaly nezkažené tím, že by vracely méně než si půjčí bylo lépe takto zkazit spekulanty. Co opravdu vyčítám vedení a panu Rusnokovi je ukončení intervencí, kdy několikrát prodloužil termín a dětinsky na něm trval. A tak se za poslední tři měsíce vytisknul asi bilion korun v době, kdy už bylo možné to zabalit po vzoru Švýcarska. Takže polovina účtu intervencí jde na vrub posledních tří měsíců, za které nebylo potřeba intervenovat, slovo chlapa za bilion korun! 

schlimbach

Stran přijetí eura - nahradit vlastní měnu cizí měnou, ovládanou někým jiným může chtít jen debil a vlastizrádce, bohužel :-(

Naším cílem by měla být stále vyšší a vyšší suverenita naší země a tím i naší vlastní měny, kterou je třeba postupně vyvázat z pařátů globální finanční mafie. Podmínky k tomu jsou dnes velmi dobré a stále se zlepšují. Je třeba jen osobní statečnost a dobrého vůdce do čela národa, který má dlouhodobou vizi rozboje společnosti atd.

duchodce

Čekání na euro za 18 Kč  nás v konečném součtu vyjde mnohem dráž, než  přijetí eura s podhodnoceným kurzem. Otázkou totiž  je, kdy se kurz pod 20 Kč dá očekávat.  Sám za sebe bych si tipnul, že "nikdy", tedy pokud se ty  dva biliony intervenčních Kč někam nevypaří.  

luis

    Analýza pana Paroubka vystihuje velmi dobře dopady na naši ekonomiku. Je dobré vědět i zpětně, jak jeden z mnoha učebnicových zásahu "nezávislé" centrální banky funguje v praxi, v poměrně přehledných podmínkách. Souhlasím ale s panem Volným, že reálné dopady pociťujeme v praxi každý jinak a to je často podstatnější. Negativní dopady do kapes občanů či firem v důsledku přechodu na euro lze oddalováním tohoto přechodu snížit.

    Koneckonců, třeba, nevšiml jsem si, že by do doby intervence ČNB bylo zavádění inovací výrazně překotnější, když tomu kurs koruny nebránil. Patrně působily jiné faktory, jejichž hlubší analýza by byla užitečná.

   V pozadí však tuším jiné dopady, významnější a méně zřetelné. Zajímalo by mne, jaká je třeba dosavadní i předpokládaná (po výraznějším zpevnění koruny) reálná ztráta české ekonomiky (mám na mysli přesun "reálných"peněz, které budou chybět v ekonomice do kapes spekulantů).

Jiří Volný st.

Postup ČNB, který na dlouhou dobu podhodnotil českou korunu, však dlouhodobě chrání naše pracovní místa. Nízká nezaměstnanost a související sociální smír jsou důležitější než nižší ceny dovolených a spotřebního zboží. Ostatně ani ceny těchto produktů nejsou, v důsledku velké konkurence, nikterak drastické. Nízká úroveň investic má několik příčin. Například nedostatek pracovních sil, nejasnosti ohledně přezbrojování automobilového průmyslu a vysoké náklady a pracnost procesu automatizace. Západní výrobci automatizačních komponent uplatňují nebo uplatňovali systém dvojích cen. Naše podniky platily zhruba o čtvrtinu vyšší ceny než německá konkurence. Kdybychom stejný postup zvolili my, tak by  byl v Bruselu oheň na střeše. Zkusme například zavést pro cizí dopravce dvojnásobné mýto, myslíte, že by nám to prošlo?