Jiří Paroubek: V české ekonomice je na místě pesimismus?

burza
25.6.2019 14:26
Když pročítám články českých ekonomických novinářů a beletristů, kteří komentují současný vývoj a zabývají se také budoucností, musím říci, že jsou až příliš pesimističtí. To, že recese českého hospodářství jednou přijde, o tom není žádných pochyb. Je jen otázka, kdy přijde a zda u nás v té době bude taková vláda, která bude mít odvahu udělat opatření ke zmírnění krizové situace.

Česká ekonomika je relativně malá, a to i v kontextu Evropy, a proto státní ingerence do hospodářství nemohou mít nějaký obrovský dopad. Do určité míry (nebo spíše do značné míry) můžeme počítat jako s konstantou, že Evropská centrální banka (ECB), pokud i po podzimní změně v jejím vedení budou v jejím čele sedět kvalifikovaní bankéři, může pomoci udržet evropské hospodářství v chodu. Anebo alespoň jeho jádro, tzn. země Evropské měnové unie (EMU).Tedy, pokud bude ECB pumpovat peníze do evropské ekonomiky, je šance udržet hospodářský růst ještě nějakou dobu.

Německý index podnikatelského klimatu, Ifo, se v červnu dostal na 97,4 bodu, tedy v zásadě do souladu s tržním očekáváním. To je sice úroveň nejnižší od listopadu 2014, ale je jen o 0,5 bodu nižší než v předchozím měsíci. Žádné drama se tedy nekoná. Je ale zřejmé, že německý průmysl brzdí a pokud se projeví dopad cel, Trumpem uvalených na čínskou ekonomiku v jistém útlumu čínského hospodářství, bude to mít z evropských států největší dopad právě na německý export. Objemy německého exportu do Číny jsou obrovské a v nich je zhodnocována mj. také práce českých subdodavatelů. Tedy zejména výrobky českých filiálek německých a dalších zahraničních firem, ale také firem s ryze českým kapitálem, které dodávají k finalizaci své výrobky do západní Evropy a zejména do Německa.

Německá ekonomika se tedy blíží ke stagnaci. To je zřejmé, ale zatím nejrenomovanější německé hospodářské instituce předpovídají na tento rok ještě mírný růst. Česká ekonomika zatím očekává růst kolem 2,5% HDP. Je to nižší procento, nežli v několika předchozích letech, ale je to stále ještě slušný růst. Ten se opírá o růst spotřebitelské poptávky, což je důsledek vládní politiky růstu důchodů a platů veřejných zaměstnanců. Také vysoká poptávka po kvalifikovaných i méně kvalifikovaných pracovních silách na trhu práce zvyšuje cenu práce.

Vláda zatím velmi správně odolává tlaku velké části podnikatelských kruhů, které si přejí dovážet levnější pracovníky ze zahraničí. Především z Ukrajiny. Přitom je zřejmé, že problém tkví v nižší produktivitě práce českých výrobních podniků, což je dáno jejich zatím nedostatečným vybavením nejmodernějšími technologiemi, umožňujícími úspory pracovních sil a tedy také růst produktivity práce. Jisté části podnikatelů jde o to, pustit na trh práce levnější pracovníky ze zemí východní Evropy, kteří by rozředili současný tlak na mzdy ze strany zaměstnanců. Tento zájem z hlediska zájmů státu neshledávám jako žádoucí. Vláda by se o to více měla zabývat těmi programy, které můžou pozitivním směrem podnítit hospodářské aktivity a zajistit zakázky pro stavební i další firmy. Mám na mysli zejména programy formulované státem na pomoc bytové výstavbě, tedy přesněji výstavbě komunálních, sociálních s družstevních bytů.

Vláda by také měla rychle provést revizi čerpání peněz z evropských fondů tak, aby urychlila toto čerpání, aby stát nemusel v budoucnu nějaké finanční prostředky vracet v důsledku nepřipravenosti vhodných projektů.

Je jistě v zájmu té opravdu české části českého průmyslu, která zajišťuje tradičně i vlastní výzkum a vývoj tak, aby se poté dostávala s hotovými výrobky zejména na východní trhy. Mám na mysli především ruský trh. V zájmu země je zrušení hospodářských sankcí uplatňovaných vůči Rusku. České podniky, které zajišťují zejména v oblasti strojírenské výroby výrobu, včetně výzkumu a vývoje až do finální části včetně exportu, nemají za ruský trh adekvátní náhradu. Je to určitý potenciál, který je v českém hospodářství nevyužit.

Stejně tak můžeme hovořit o potenciálu obchodních vztahů s Čínou, když se zatím nepodařilo najít pro čínský trh vhodné exportní komodity českého zboží. Ministerstvo průmyslu by se, pod vedením nového schopného ministra, mělo pokusit vytvořit rámec pro podporu vývozů určitých technologií a strojů a dalšího zboží do Číny (čističky odpadních vod, vodárny, pivovary, rodinné pivovary a další, zejména unikátní technologie).

Česká vláda nemůže sice všechno, ale může v oblasti hospodářství ovlivnit alespoň něco a udržet hospodářský růst české ekonomiky i v případě poklesu či stagnace ekonomiky německé.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Vláda a zejména ministr Havlíček vůbec neměli v úmyslu tlaku na přísun nízkokvalifikované pracovní síly z Ukrajiny odolávat. Kvóta byla zvýšena na 40tisíc, což pochopitelně snižuje cenu práce našich lidí. Automatizace je drahá, její zavádění náročné a pomalé. Největší růst, pro příštích deset měsíců, se očekává ve stavebnictví, také díky investicím do infrastruktury a sociálního bydlení.