Nastává čas pro technologickou revoluci

Jiri-Paroubek-1403-02
7.9.2017 10:27
Průmyslová výroba v Česku sice zaznamenala v červenci zrychlení meziročního růstu na 3,3 % oproti červnovým 3 %, ale zůstává výrazně za svým potenciálem.

Stavební výroba vzrostla jen o 1,8 % a po červnových oslavách vysokého růstu stavební výroby je to další důvod k zamyšlení, proč se českému stavebnictví nedaří a jak mu ze strany vlády pomoci. Zahraniční obchod skončil v červenci dokonce schodkem 2,1 miliardy korun.

Výsledky průmyslové výroby tedy zůstaly za očekáváním trhu, ale nejsou vlastně špatné. Všechny ekonomické analýzy ovšem uvádějí, že za nízkou dynamikou růstu průmyslové výroby je nedostatek pracovních sil. Je to i není pravda. Český průmysl by potřeboval desetitisíce kvalifikovaných pracovníků, ale kde je vzít? Vnitřní zdroje pracovní síly sice nějaké jsou, ale jsou to lidé nezaměstnaní či dlouhodobě nezaměstnaní anebo lidé, kteří mají sice velkou chuť a motivaci pracovat, ale jsou již v důchodovém věku a tak se zaměstnavatelům vč. státu těžko může vyplatit jejich rekvalifikace.

Ale upřímně, v těchto třech pracovních kategoriích jsou statisíce potenciálních pracovních sil. Je ovšem otázka, kolik z těch dlouhodobě nezaměstnaných lidí má skutečnou chuť do práce. Tito lidé bez chuti do práce jsou v každé společnosti a odhaduje se, že jich bývá např. v sousedním Německu a Rakousku 3 - 4 % z celkového počtu práceschopného obyvatelstva. A ne jinak tomu bude i u nás.

Česká podnikatelská sféra by se měla především zaměřit na rozsáhlé investice do nových, supermoderních výrobních technologií a na robotizaci tam, kde to jde a kde je to možné. Jen tak bude možné uvolnit v průběhu času desítky tisíc, možná statisíce kvalifikovaných pracovníků pro jiná odvětví ekonomiky.

Řekněme si otevřeně, že produktivita práce je někde mezi 40 – 50 % té německé produktivity a po započtení umělého zkreslení kursu koruny a její relace k euru je produktivita v českých výrobních firmách nepochybně nižší než v těch německých firmách nejméně o třetinu. Z toho je potřeba vycházet, a pokud představitelé českého průmyslu či Hospodářské komory hovoří o potřebě dovozu levných pracovních sil z východní Evropy, měli by se trochu držet zpátky.

Česká republika, pokud chce patřit v těch příštích 10 – 15 letech k okruhu nejvyspělejších ekonomik Evropy a tedy i světa, se rozsáhlé modernizaci svých výrobních kapacit nevyhne. Stejně jako se nevyhne tomu, aby dosáhla zreálnění kurzu české koruny k hlavním světovým měnám.

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.