Nízká produktivita a nízká nezaměstnanost

Jiri-Paroubek-1403-02
13.7.2017 12:26
Čeští ekonomičtí beletristé rádi vedou moudré řeči o tom, kterak nízká nezaměstnanost (aktuálně za červen 4 procenta) vytváří v ekonomice nezdravou situaci. Prý není možné, aby české podniky plnily své zakázky, neboť jim vlastně chybí pracovníci. Pochopitelně nikdo z českých ekonomických analytiků nemluví o statisícové armádě dlouhodobě nezaměstnaných a těch lidí, kteří jsou již v důchodovém věku, rádi by pracovali, ale nenachází se pro ně pracovní místa.

Může to být odhadem až 300 – 400 tisíc lidí všech evidenčně nezaměstnaných je ovšem 300 tisíc. Takže nejméně ještě jednou tolik nezaměstnaných je potenciál těch, kteří by rádi pracovali, ale nemohou. Nejsou pro ně pracovní místa, nebo nemají potřebnou kvalifikaci a na straně úřadů neexistuje žádný zájem tyto lidi rekvalifikovat, nezdá se to být efektivní. Tuto situaci na trhu práce ovšem kromě malé efektivnosti Úřadů práce ve vztahu k dlouhodobě nezaměstnaným a také k práci ochotným důchodcům zavinila svou měnovou politikou zejména ČNB.

Ta od listopadu 2013 tři a půl roku uměle oslabovala českou korunu. Čeští výrobci, kteří jsou často i samotnými vývozci, nic nenutilo k tomu, aby zvyšovali svou produktivitu práce. Díky levné koruně si udržovali solidní postavení na zahraničních trzích. Na druhé straně slabá koruna způsobovala, že nejmodernější zahraniční technologická zařízení z dovozu byla o 15 až 15 procent dražší, než by tomu bylo v situaci plovoucího kurzu koruny. Prostě byl rozdíl dovážet nejmodernějších stroje, zařízení, technologie či roboty v kurzu 1 euro za 27 korun podle měnových opatření a nebo v kurzu 1 euro ku 24 korunám, na němž dnes euro nejspíš mohlo být.

Technologická revoluce a robotizace se v Česku zatím nekonala, jak by bylo žádoucí, aby se skokem zvýšila produktivita práce a uvolnilo to desítky tisíc pracovních sil a samozřejmě vytvořilo podmínky pro rychlý růst mezd a efektivity českých průmyslových podniků. Čeští průmyslníci a ekonomičtí beletristé hledají klíč k řešení ne v technologické revoluci a robotizaci, ale v dovozu levných pracovních sil ze zahraničí, které by srazily cenu práce na pracovním trhu.

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Dnes jsem v TV viděl vrchol naší průmyslové revoluce 4.0. Vývojové centrum ČVUT za pouhou miliardu Kč a kolejničku, po které se proháněl nějaký účkový profil. Korunu tomu nasadil pan profesor, který nám objasnil vznešený cíl celé náročné investice. Tím cílem je ukázat studentům, jak to vypadá v našich podnicích. Co se týče nezaměstnanosti, tak mne výroky podnikatelských špiček o nutnosti dovozu pracantů z východu nadzvedávají z obstarožního křesla. Sám, v jednašedesáti letech, jsem marně zaměstnání více jak sedm měsíců sháněl a to mám červený diplom, bohaté zkušenosti z mnoha podniků a pracovních cest do zemí Evropy, Asie a Afriky. Údajně je takových lidí, kterým je padesát a více a jsou registrováni úřady práce, sto tisíc. Zdá se, že je to nějaká nová podnikatelská móda, vyhazovat zkušené lidi na dlažbu.