Nord Stream 2 se dokončuje

Celkově bude Nord Stream 2, jehož potrubí je pokládáno po dně Baltského moře z ruské Usť Lugy na břehu Baltského moře až do německého Greifswaldu,. dlouhý 1230 km a chybí z něj dostavět pouze 75 km u pobřeží Dánska a Německa. Tento obří projekt má celkem stát 9,5 mld. eur. Z poloviny jej financuje Německo a pět evropských společností (Shell, Uniper, OMV, Winter Shall a Engie). Druhou polovinu projektu zafinancuje Gazprom, který také bude celý plynovod vlastnit. Tzn., že ponese mj. náklady na údržbu.

Po zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 se může až zdvojnásobit přepravní kapacita dodávek zemního plynu pod Baltským mořem ze současných 55 mld. m3 ročně na 110 mld. m3. Dodavatel se tak samozřejmě vyhne tranzitním poplatkům placeným zemím, přes které plynovody z Ruska do západní Evropy zatím vedou. V první řadě se jedná o Polsko a také o Ukrajinu. Polsko je pochopitelně velmi nespokojeno, stejně jako Ukrajina, neboť přijdou o velké příjmy svého státního rozpočtu. A nespokojená byla také americká administrativa prezidenta Trumpa, která za každou cenu chtěla výstavbě plynovodu zabránit. Namísto ruského plynu pak zajistit do Evropy dodávky (dražšího) zkapalněného břidlicového plynu z USA. Poláci, Ukrajinci a Američané velmi hlasitě mluvili o tom, že Němci s Rusy připravili projekt, jehož účelem je zvýšit závislost Evropy na ruském plynu a tedy na Kremlu.

Slabina této argumentace spočívá mj. v tom, že ruské hospodářství, tedy příjmy ruského státního rozpočtu jsou do značné míry závislé právě na příjmech z prodeje plynu a ropy. Pokud by Rusové chtěli někdy v budoucnu zastavit dodávky této strategické suroviny do zemí EU, dopadlo by to v první řadě především na ruskou ekonomiku. Kromě toho, je jen otázkou času kdy Rusové s Číňany vybudují plynovody a ropovody z ruských nalezišť ropy a zemního plynu do Číny. Čína, jak se zdá, má téměř nekonečnou potřebu dodávek plynu a ropy z produkčních oblastí. Samozřejmě je v jejím zájmu, aby si poněkud diversifikovala dodavatele. Jinak řečeno: Čína nemůže být úplně závislá jen na dodávkách ropy a plynu od zemí v oblasti Perského zálivu.

Kancléřka Merkelová vsází na sofistikovanější přístup nového amerického prezidenta Bidena ve vztahu k této samostatné německé iniciativě, kterou výstavba plynovodu Nord Stream 2 je.

Gazprom je připraven dokončit rozdělanou práci na plynovodu během čtyř následujících měsíců. To znamená, že již nejpozději v příštím roce mohou oběma plynovody, tedy Nord Stream 1 i Nord Stream 2, proudit nové obrovské dodávky zemního plynu.

I v Německu mj. také v rámci vládní CDU kancléřky Merkelové již proběhla debata nad dokončením plynovodu před několika měsíci. Pro zajímavost, kancléřku v této věci nepodporoval donedávný favorit volby nového lídra CDU, Friedrich Merz. Naopak kancléřčin protégé Armin Laschet, nové zvolený předseda CDU, má na dokončení nového plynovodu prakticky identický názor jako kancléřka Merkelová.

Myslím, že i o tomto projektu se vlastně hlasovalo na víkendovém sjezdu CDU, v němž zvítězil nad Merzem právě Laschet, úzce spjatý s kancléřkou Merkelovou. Pokud by se stal šéfem CDU F. Merz, došlo by velmi pravděpodobně k pozastavení projektu výstavby Nord Stream 2 na věčné časy.