Podle čísel česká ekonomika kvete

Jiri-Paroubek-1403-05
8.2.2018 15:10
Podle zatím nezpřesněného údaje ministerstva financí dosáhl loňský růst HDP hodnoty 4,3%. Také v tomto roce byly zpřesněny odhady růstu české ekonomiky na velice solidních 3,2%. Česká ekonomika patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám EU. A to přesto, že zdaleka není využit celý její potenciál.

Vládě se, v uplynulém volebním období, nedařilo nastavit pravidelné čerpání evropských peněz a tak v posledních třech letech sedmileté finanční perspektivy let 2014 – 2020 bude třeba vyčerpat 350 – 400 mld. korun z evropských fondů. To může být v souhrnu až nějakých 8 – 10% růstu HDP. Tedy v ročním průměru kolem 3 % růstu. Vláda v minulém volebním období nebyla schopna nastavit programy na podporu výstavby komunálních, družstevních a sociálních bytů. I v této oblasti se v budoucnu skrývá slušný růstový potenciál. Vláda zatím neuvažuje ani o podpůrných opatřeních zajištujících, ve svých důsledcích, zrychlení modernizace výrobní kapacity českého hospodářství.

Z Trumpova daňového arsenálu by jistě bylo možné použít stoprocentní odpisy při zavedeni nejmodernějších technologií umožňujících technologickou revoluci, robotizaci a digitalizaci. Kapitáni českého průmyslu zatím jen kňučí, když se dožadují přílivu levné problematicky kvalifikované pracovní síly do české ekonomiky ze zemí východní Evropy. Český průmysl však potřebuje takové technologie, které razantně zvýší produktivitu práce a uvolní kvalifikované pracovní síly do dalších odvětví české ekonomiky. Zkrátka, zdroje pracovních sil tady jsou. Jen je potřeba s tím něco dělat.

Průmyslová výroba loni stoupla meziročně o 5,7%, přitom ubyly, zavedením dalších svátků, dva pracovní dny. Po očištění tohoto vlivu by tento růst dosáhl 6,2%. Dařilo se zejména výrobě aut, elektronických zařízení a elektřiny, žádná sláva to nebyla v těžebním průmyslu. Ke konci roku se dokonce růst průmyslové výroby ještě zrychlil na úroveň kolem 8%. To je dobrý příslib i pro rok 2018.

České stavebnictví vzrostlo o 2,1%. Dařilo se pozemnímu stavitelství, které vzrostlo o 5%. Naopak klesla produkce inženýrského stavitelství o 5,7%. Tedy ve stavební výrobě je spíše stagnace, protože ony 2,1% představují růst jen po očištění vlivu poklesu počtu pracovních dnů.

Tržby v českém maloobchodě bez prodeje automobilu se v roce 2017 meziročně zvýšily o 5,6%. Nejvýrazněji o více než jednu pětinu stouply v loňském roce tržby za zboží prodávané přes internet. To naznačuje trendy, kterými se maloobchod bude ubírat i v tomto roce.

Český export v roce 2017 dosáhl rekordního objemu 4,2 bilionů korun a zvýšil se meziročně o 5,7%. Největším obchodním partnerem České republiky zůstává Německo, kam směřovala téměř třetina (32,8%) českého exportu a v absolutním vyjádření 1,38 bilionů korun. Pokud exportéři měli strach z konce měnové intervence, jejich obavy se nenaplnily. Český export do Číny rostl dvakrát rychleji než čínský dovoz do České republiky. To je nesporně velice pozitivní jev, který je ovšem potřeba podporovat. A tento jev jistě vychází zejména z dohody o strategické spolupráci, která byla mezi Čínou a Českou republikou uzavřena v roce 2016. Český export do Číny v loňském roce vzrostl o zhruba jednu pětinu. Ale pokud jde o obchodní bilanci s Čínou, ta je stále silně nevyrovnaná v neprospěch Česka.

Hlavními dovozci do ČR zůstávají i nadále Německo, Čína a Polsko. Nejvýznamněji k růstu českého exportu přispěl vývoz automobilů. Podíl exportu motorových vozidel na celkovém vývozu dosáhl za rok 2017 úrovně 28,6%. To je v situaci hospodářského oživení a dobrého vývoje příjmů obyvatelstva, zejména v zemích západní Evropy, kam exporty automobilů směřují, jistě možné a žádoucí. Ale ukazuje to také jistou slabinu české ekonomiky do budoucna. Ekonomika je až příliš závislá, jaksi „monokulturně“, na vývozu aut. Při rozsáhlejším poklesu poptávky po autech i například v důsledku rychlejšího uplatňování elektromobilů na trzích začne mít český automobilový průmysl odbytové problémy. A s ním i česká ekonomika. Současná skvělá čísla exportu automobilů představují tedy potenciální hrozbu pro českou ekonomiku jako celek do budoucna.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Souhlasím, máte bohužel pravdu. Pro všeobecnou občanskou  srozumitelnost použiji zcela laickou otázku:

"A ONY TY AUTOMOBILY, CO JSME VYVEZLI V TAK OHROMNÉM MNOŽSTVÍ, BYLY OPRAVDU NAŠE ???