Raketový růst cen komodit ovlivňuje spotřebitelské a výrobní ceny

Jiri-Paroubek-1403-05
18.9.2021 09:29
Když jsem viděl několik televizních debat, ve kterých vystupovali představitelé obou pravicových koalic a pokud řeč šla o inflaci, nenechávali na vládě nit suchou.

 

Tradicí České republiky od jejího vzniku v roce 1993 a tradicí Československé republiky bylo, že se inflace, tedy růst spotřebitelských cen udržoval na velmi přijatelné úrovni a až na výjimky inflace nebyla problémem jako např. ve 20. letech v sousedním Německu.

  

 

Pokud se podíváme na vývoj inflace v ČR v roce 2013 – 2018, dosahuje inflace, respektive meziroční nárůsty spotřebitelských cen v prvních třech letech, 2013 – 2015) v podstatě miniaturních hodnost. Pak dochází v nárůstu a k překročení úrovně 2% meziročního růstu. Samozřejmě, že v roce 2020 a v roce 2021 dochází k vývoji jinému.

Argumentační arsenál lídrů pravice, pokud jde o inflaci, byl velmi plochý a můžeme říci, že nepravdivý. Strany české pravice ve svých řadách zřejmě nemají žádného ekonoma, který by věci uvedl na pravou míru. A vlastně o to nemají zájem. Podle legislativy této země za cenovou stabilitu odpovídá ČNB a nikoliv vláda. Byla to ostatně ČNB, která v listopadu 2013, v situaci, kdy bylo krátce po volbách a toto období sestavení nové vlády můžeme nazvat jakýmsi interregnem. Výsledkem je, že se ČNB pod Singerovým vedením utrhla ze řetězu a přikročila k intervenčním zásahům proti české koruně. Začala od listopadu 2013 udržovat stabilní kurz české koruny na úrovni 27Kč/euro.Že prý to bylo na podporu českých exportérů. Řada českých exportérů jsou ovšem současně také importéry, neboť dovážejí suroviny a polotovary ze zahraničí. Až na výjimky (kaolín, uhlí) vlastně musíme dovážet všechno. A díky této stupidní politice ČNB se naše dovozy zbytečně zdražovaly. A nešlo pochopitelně jen o komodity. Šlo také o modernizační základní prostředky, které mohly pomoci zvýšit účinnost českého hospodářství včetně růstu produktivity práce.

Za tři a půl roku tohoto „opatření“ ČNB její rotačky vytiskly za více než 2 biliony korun, které byly následně směněny za eura. Dnes se ještě podstatná část takto zakoupených eur nachází v depozitech ČNB, která neví co s nimi. Prý do deseti let to bud vyřešené. No, já bych spíš řekl, že na svatého Dyndy. Nebo abych to řekl vznešeně se starými Řeky Ad Calendas graecas. Takže to je prvotní příčina, která je vlastně významným vnitřním faktorem, který udržuje více méně levnou korunu. Kdyby ČNB ponechala v letech 2013 – 2017 plovoucí kurz české koruny, dnes bychom byli velmi pravděpodobně někde ve směném kurzu 20 – 22Kč/euro.

Představitelé stran pravice rádi mluví o tom, že ceny rostou jen u nás. Je to samozřejmě trochu jinak. Inflace v eurozóně na konci srpna t. r. dosáhla 3% meziročního růstu a v evropské sedmadvacítce to bylo dokonce 3,2%. Ještě na konci července ve dvaceti sedmi zemích EU ale byl růst cen 2,5% a v EMU to bylo 2,2%. Vedení Evropské centrální banky tvrdí, že se jedná jen o dočasný trend a že se ceny v příštím roce mohou vrátit pod 2% růstu.

Jen tak mimochodem, jak se vyvíjí inflace v okolních zemích?: V Německu je to 3,4%. Na Slovensku 3,3%, v Polsku 5,4% a v Maďarsku 4,9%. České spotřebitelské ceny meziročně rostly o 3,1%.

Poměrně vážný vývoj je v cenách stavebních materiálů, které zdražují ceny prací ve stavebnictví. Tam dochází k meziročnímu nárůstu cen o 16%. Ve zpracovatelském průmyslu je to dokonce 11,3%.

Většina analytiků na finančních trzích ovšem předvídá, že se ceny naprosté většiny komodit meziročně utrhly směrem nahoru.

V následující tabulce uvádíme meziroční nárůsty cen komodit, které ovlivňují jak ceny ve zpracovatelském průmyslu, tak samozřejmě do značné míry i stavebnictví (energetika)…

 Porovnání vývoje cen komodit k 31. 8. 2020 a k 31. 8. 2021

v USD

Komodity

k 31. 8. 2020

k 31. 8. 2021

růst (+), pokles (-) v procentech

Měrná jednotka

Káva

127,76/1 lb

195,36/1 lb

+52,9

libra

Měď

3,05/1 lb

4,37/1 lb

+43,3

libra

Palladium

2276,20/1 oz

2463,75/1 oz

+8,2

trojská unce

Platina

935,47/1 oz

1009,98/1 oz

+8,0

trojská unce

Pšenice

551,83/1 bušl

719,38/1 bušl

+30,4

100 bušlů

Ropa Brent

45,58/1 barel

71,96/1 barel

+57,9

1 barel

Rýže

12,37/1 cwt

13,39/1 cwt

+8,3

100 liber

Ropa WTI

42,87/1 barel

68,51/1 barel

+59,7

1 barel

Sojové boby

953,82/1 bušl

1288,88/1 bušl

+35,1

100 bušlů

Stříbro

28,16/1 oz

23,89/1 oz

-15,2

trojská unce

Zemní plyn

2,65/1 MMBtu

4,40/1 MMBtu

+66,0

MMBtu

Zlato

1967,95/1 oz

1813,61/1 oz

-7,8

trojská unce

 

Nejvyšší meziroční nárůsty zaznamenává k 31. 8. 2021 ropa, jeden barel ropy Brent je meziročně o téměř 58% dražší. Americká ropa WTI je dražší o téměř 60%. Rostou také ceny průmyslových kovů, zejména mědi a tak jedině stříbro meziročně jde dolů s cenami. Ale pokud se podíváte na vývoj křivky cen stříbra v průběhu roku, dochází k velké fluktuaci cen této komodity, tedy ke kolísání cen.

Zemní plyn, další energetická surovina je meziročně dražší dokonce o 66%. A pokud jde o potravinářskou výrobu, ceny pšenice i sójových bobů vzrostly o více než tři desítky procent. To se samozřejmě musí projevit na cenách potravinářské produkce. Naopak ceny rýže meziročně vzrostly “jen“ o 8,3%. V příloze tohoto krátkého článku uvádím článek několik let starý (září 2017) pod názvem „Komodity zaznamenávají v tomto roce zajímavý vývoj cen“, kde jsou uvedeny hodnoty cen komodit v porovnání k 31. 8. 2015, k 31. 8. 2016 a k 31. 8. 2017. Každý se může podívat, jak se vyvíjely ceny základních surovin v předchozích letech a je pochopitelné, že nutně dochází k inflaci. Při až raketovém růstu cen komodit lze těžko očekávat, že se průmyslová výroba anebo stavebnictví s tímto růstem ceny surovin a polotovarů srovná a udrží ceny polotovarů a hotových výrobků na předkrizové úrovni. To je prostě nesmyslné očekávání. 

Samozřejmě, že někteří představitelé pravice straší tím, že prý vzniká nebezpečné inflační prostředí. Lze očekávat, že po rychlém nárůstu poptávky po nejrůznějších komoditách, což tlačí jejich ceny vesměs vzhůru, dojde k určitému vystřízlivění v poptávce a tedy k nižší poptávce po surovinách.

Příští vláda a já doufám, že ji bude sestavovat někdo kvalifikovaný, musí reagovat na růst inflace bez hysterie, protože lze očekávat, že v příštím roce se cifry inflace mohou přiblížit inflačnímu očekávání tak, jak jej bude prosazovat ČNB a jak jej jistě bude respektovat také nová vláda.

  

 Příloha:

Vývoj cen surovinových komodit v letech 2015 – 2017

http://vasevec.parlamentnilisty.cz/ekonomika/vyvoj-cen-surovinovych-komodit-v-letech-2015-2017

 

 
jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.