Škoda na baterky

skoda logo
6.11.2020 12:20
Šéf mladoboleslavské Škodovky tlačí na zrychlení přechodu k elektromobilitě. Zaspali jsme, jak jsme zvyklí, ale lidé taková auta chtějí. Jen nejsou baterky, a ty, co jsou, není kde nabíjet.

Stálo za to odskočit nejen od vlekle napínavého běhu namístě v amerických volbách, ale dokonce i od přenosu skvěle hrající Sparty na hřišti skotského Celtiku Glasgow, protože ve čtvrtek večer ve stejnou dobu na ČT24 běželo mimořádné interview nového mladoboleslavského šéfa Thomase Schäfera. Německý předseda představenstva Auto Škoda představil to „německé“ v lepším světle, než by vyplývalo z palby odborového předáka Jaroslava Povšíka. U nás prostě vládne strach ze změn, což ostatně neplatí jen pro Škodu. Jenže čas letí a voda stoupá, jak praví známý výmluvný příměr, a elektromobilitě nelze utéct. Nejspíš ji nejde ani oddálit.

Klíčovou pasáž rozhovoru najdete na webu ČT, převezmu to doslova:

„Předseda představenstva Škody Auto zmínil, že automobilka letos splní (hybridy, elektrobateriemi, elektromobily) náročné emisní cíle, možná je i trochu překoná. Zároveň se domnívá, že se v Česku budou vyrábět oba typy pohonů (tradiční spalovací i pro elektromobily) v jednom závodě. 

Zdůraznil, že pro automobilku není jiná alternativa než tyto emisní cíle splnit, aby přežila tlak a požadavky z Nového zeleného údělu (Green Deal) Evropské unie. V krátkodobém i střednědobém horizontu bude podle něho budoucnost jedině „elektromobilní“.

„Kriticky musíme revidovat předchozí plány, mysleli jsme, že budeme mít (na přizpůsobení) více času, ale aspoň víme, kam směřujeme,“ zmínil.

Od české vlády by uvítal, pokud by podporovala rozvoj infrastruktury, například trh dobíjecích stanic. Automobilka o jeho rozvoji jedná jak s kabinetem, tak se soukromými investory, a sama se ho také snaží rozvíjet.“

https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3222022-o-osudu-kodiaqu-a-superbu-se-zrejme-rozhodne-do-konce-mesice-uvedl-sef-skody

Předchozí české plány, kdy jsme se Němcům posmívali za jejich úprk k elektromobilitě, tedy byly špatné. Musí se „kriticky revidovat“, čili zahodit. Podobně to dopadne i s českým odmítáním obnovitelných zdrojů, ale na to si ještě počkáme. První cíl nového šéfa Schäfera je však zřejmě splněn, když říká, že teď už „víme, kam směřujeme“. Jinými slovy, podařilo se mu, aby určitý okruh lidí, který o tom rozhoduje, se začal smiřovat s realitou. Co však s námi udělá tato nutná změna?  Pomůže nám, nebo nás poškodí? To je nesmírně důležitá otázka, vzhledem k váze automobilového průmyslu v české ekonomice.

Odbory v automobilce se změny technologie bojí, protože kdyby výroba probíhala v oddělených závodech, tak se ten morálně zastaralý později zavře a všichni přijdou o práci. Schäfer tomu rozumně čelí a slibuje společnou výrobu v jednom závodě. Tam se mohou podíly jednotlivých segmentů postupně měnit, lidé se mohou snáze přeučovat na novou technologii a osobní oddělení zvládne většinu ztracených míst tím, že důchodci odejdou a příliv nových zaměstnanců se ztenčí. A pak se zas zvýší, až se s novou technologií chytíme.

Mimochodem, trochu jsem tu novou technologii podceňoval, když jsem ji přirovnával k „lepší pračce“.  V reportáži nám ukázali změť kabeláže z prvního českého hybridu, zahrnující démonicky tvarované uzly. Je prý problém, jak to tím autem protáhnout. Ale pokud je na to lidská hlava malá, jistě nám pomůže umělá inteligence...

Tlak Evropské unie a jejího Zeleného údělu, který Schäfer zmiňoval, nespadl z nebe. Avšak tlak klimatický změn je ještě silnější, o přírodních zákonech se nehlasuje. Nemluvě o tom, že po Dieselgate nemá VW jinou možnost než ústup vpřed. Obojí doléhá i v podobě tlaku spotřebitelů, samozřejmě, za určitých podmínek. V jiné pasáži rozhovoru to Schäfer potvrdil, když uvedl, že první český vůz plně na baterky, Škoda Citigo, je zcela vyprodaný. Je malý, dostupný – ale nikoliv dotovaný, prý se na něm dobře vydělává.

Je však vyprodaný taky proto, že nám došly baterky. To je docela kuriózní situace, protože ty by měly být naopak silnou stránkou Česka. Máme lithium. Skutečnost, že k němu přistupujeme dost lehkomyslně, dokázala položit Sobotkovu vládu.  Jenže to je už pěkných pár let, a pořád se nic neděje. Pořád si tu alibisticky přehazujeme jakési podivné právní podmínky, podle kterých můžeme jen přihlížet, jak nějaká zahraniční firma zachází se zdrojem existenčního významu pro českou ekonomiku.

Takže českým automobilkám baterky chybí, přestože v zemi jsou údajně obrovské zásoby lithia. Jinou věcí je, že až se to začne těžit, může to být stejně vstřícné k životnímu prostředí jako frakování ropných břidlic. Rozptýlená ruda se bude obtížně extrahovat a toxické odpady pod zemí nebude snadné uhlídat, stejně jako ty na povrchu. Tady by mohla pomoci věda, kterou máme v těchto oborech mimořádně kvalitní. Česká chemická věda je přece národní chloubou. V poslední době se to ostatně dá říci také o výzkumu baterek, třeba díky vynálezci Janu Procházkovi a jeho konceptu HE3DA. A jsou tu i jiné nadějné koncepty. Potenciál tu je. 

Pokud jde o politiku mateřského Volkswagenu, nevěřím, že může Česku vnutit ústup od prémiových značek do nejlacinějšího trhu. Tento rozpor je falešný, jak by řekl klasik. Dříve drahé žádané může být brzy drahým neprodejným. Britský list Financial Times to teď rozebírá na případu benzinové verze italského Ferrari, „jehož dny jsou sečteny“. Chcete-li akceleraci, opatřete si elektrický.

V Česku byla vtlačena do centra pozornosti otázka, zda Superb bude nadále vyráběn u nás, nebo se přesune do Bratislavy či ještě dále na východ, třeba do Indie. Tohle se prý rozhodne až za pár týdnů, ale už teď Schäfer informoval o chystané české výrobě vozu Eniaq, tedy jakéhosi plně elektrického superbu na nové společné platformě VW. Vedle toho mluvil o potřebě elektrického auta na opačném konci, nějakého malého, které bude od té společné platformy také odvozeno. Zkusme obojí, je to bitva o přežití.

V rozhovoru zaznělo i několik pochvalných tvrzení, které je třeba interpretovat velice opatrně. Česká automobilka je prý mimořádně úspěšná a kdyby vyrobila o 120 tisíc aut víc, prodají se. Chápal bych to jako krátkodobý projev dvou souběžných procesů. První, lidé mají hlouběji do kapsy. Česká auta se snáze prodávají, protože nejsou špatná a jsou levnější. Druhý, německé automobilky zrychlují přechod na elektromobilitu a uvolňují na trh se starou technologii. Jinými slovy, je tu úspěch s dojížďákem.

V nejbližší době má být výrazně inovována fabie, která má prodloužit životnost tohoto efektu. Nový šéf mladoboleslavské škodovky o ní básnil s velký zaujetím, což by mi potvrzovalo, že to má nařízeno. VW může mít opravdu zájem na tom, abychom zachraňovali tržby koncernu, ale nikoliv na úkor německých prémiových značek, a Schäfer je možná opravdu tím člověkem, který nám to pomůže přežít, protože si je jistý trendem elektromobility a zkusí nás tam vklínit s využitím nové elektrické platformy VW.

Asi jsem naivní, ale jsem tomu ochoten věřit. Jenže na jednom osvíceném chlapovi to zas tak nezáleží, když má působit v prostředí, které si libuje v zápecnické izolaci. Když politiky ustupují starcům, kteří uvázli ve snech ze 70. let a rádi by nás v nich z posledních sil zabetonovali nějakými megalomanskými investicemi. Nebo když i tak potřebná věc, jako jsou nabíječky v městských kandelábrech, je tak mistrovsky nákladově našlehaná, že by snesla srovnání s operací Solární baroni.

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

   Můžeme mít jakýkoliv postoj k "elektromobilitě". Buď tzv. "totální" ,(jako pan Zbyněk Fiala :-) ), nebo že to bude   "pozvolný mix ať již s podporou nebo bez" (jako já) , popř. "odpírání zlu" ( jako pan Sedláček: "Elektromobilita je falešná cesta").

   V každém případě je třeba každou příležitost, která se nám nabízí, uchopit za pačesy. Mám na mysli onu zmínku,      "...že se v Česku budou vyrábět oba typy pohonů (tradiční spalovací i pro elektromobily) v jednom závodě...".

   Z pohledu našich subdodavatelů - když už to musí být - není lepší zprávy.

Stávající subdodavatelé (dodávky pro klasický pohon i pro "elektromobily, jejich karoserie a vybavení) budou mít vždy zajištěný nějaký chleba.

Potencionální dodavatelé pro nový díl produkce (elektromobily) příležitost, kterou by neměli nechat zahraničním přátelům.

Výhodou by byl plynulý přechod. Nemyslím tím přechod k totální elektromobilitě, ale k mixu, jehož poměr může být různý. Díky pozvolnému přechodu - bez devastace skupiny subdodavatelů - bychom nemuseli po třech (nákladných)krocích kupředu dělat dva (ještě nákladnější)kroky zpátky.

luis

Jsem přesvědčen, že v mém případě není ani náznaku, že by šlo o "pohádku pro dospělé" nebo " nekritický obdiv". Psal jsem jen o svých zkušenostech, byť zkušenosti cizích jsou zajímavé a poučné.

"Baterkové" i jiné problémy byly vždy také  zdrojem mé podezíravosti. Takže než jsem se rozhodl o koupi elektrokola, , zhruba rok jsem chodil okolo horké kaše. S vědomím, že se mi koupě vyplatí, i když údaj o výdrži baterií od prodejců a z recenzí vydělím dvěmi, jsem se rozhodl správně. 

Mám i nějaké nářadí na baterky a musím říci, že že za posledních cca 15 let (snad právě proto, že je to pro mne jedno z hlavních kritérií rozhodování) zkušenost mě doposud vždycky přijemně překvapila - ač jsem čekal opak.

Dostupnost i cena náhradních baterií  u automobilů asi v současné době odpovídá více Vaší zkušeností.

Odpovídá ale také mojí zkušenosti při nákupu své první akuvrtačky před mnoha lety. Baterie (to ještě Lionky nebyly) sice vydržely enormní dobu, ale možnost repase či nákupu nové - v té době - už tak skvělé nebyly.

Dnes ale vidím, že rostoucí nákup aku nářadí a elektrokol a jejich užívání, je ovlivněno mj. tím, že baterie jsou v nabídce hned vedle. Jinak by to nikdo jako já, nekupoval. A výrobce udělá vše pro to aby prodával - dlouho by mu akcionáři nedovolili vyrábět auta bez náhradních dílů, klíčových pro provoz. A dokud bude slušná cena baterií jen v oblasti slibů, tak se prodej nerozjede.

U aut je ta asi tak, jak popisujete, ale nevěřím, že to nepůjde stejným směrem. Ani auto na benzín nikdo neprodá, když nebude možné natankovat. To neznamená, že budu kupovat elektroauto (proč, už jsem zde na webu zmínil). To určitě ne.

Ale u kola je to volba menšího zla. za posledních 30 let jsem najel na kole méně než nyní za měsíc. Takže v mém případě bych za posledních 9 měsíců (poslední měsíc kvůli počasí to bylo nejslabší) neměl najeto 2000 km ale 0,00 km. Rozhodnutí koupit kolo nebo elektrokolo jsem poměřoval rozdílem cen a tím, kolik času na něm reálně strávím.

Mimoto se na elektrokolo dívám jako na trenažér - je jen na mně, že si do kopce pomáhám elektromotorem podle potřeby. Na rovině, pokud jen mohu, pomoc motoru vypínám. A protože běžné elektrokolo nekoupíte lehčí než 22-25 kg, tak výdej energie je větší než na normálním kole (vezete o 10 kg více). Mimoto i na rovině, při rychlosti nad 25 km/h motor přestává podporovat, takže při protivětru na těžším kole udržet průměrnou rychlost 27-30 km je fuška. Ale neznechutí se Vám to, protože cestou domů si kopec tzv. "vymažete". 

"Chůze nebo běh vedle jízdního kola, do kopce obzvláště, jsou skvělé pro náš oběhový systém" - to je  nesporně pravda. Jako vždy absolutní. Z pohledu mnoha lidí, a že jich mezi námi je, kteří mají oběhový systém v pořádku, ale klouby (často umělé) tato absolutní pravda vypadá jako dogma. V mém případě bych problémům s klouby rád předešel. Ostatně nedostatkem běhu či chůze netrpím - ale proč si k tomu vybírat zrovna silnici nebo asfaltovou cyklostezku?

Hlavní je ovšem to, že aby Vám motor pomáhal, musíte šlapat. A to je pro oběhový systém podle mě dobré.

Zatím nelituji, na opravdové hlouposti, jsem za svůj život vyhodil mnohem více peněz. Tolik mé zkušenosti a subjektivní názory na elektromobilitu. (Jak říkají mojí známí z Pošumaví: "vocamcáď až pocamcáď).

 

Jiří Volný st.

Vůbec se netěším na dobu, kdy to vezmou do rukou mladí pokrokáři z Pirátské a Zelené strany. Neudělají mnoho chyb, akorát rozbijí naše zemědělství, takže cena potravin poletí rychle vzhůru. Také zničí energetiku, takže za slunečného a větrného počasí dovezeme celkem levně elektřinu ze zahraničí, ale v zimě a za inverze budeme mrznout a ekologicky startovat naftové agregáty pro nemocnice. A co budeme vyvážet? Každý si dosadí podle bohatosti svého slovníku!{#emotions_dlg.sealed}

Jó, zachrání nás baterky, avšak Zbyněk by si měl přečíst svůj článek, který je z poloviny o baterkových těžkostech, ovšem jistě dočasných.{#emotions_dlg.sealed}

Vždy, když pozoruji pirátského poslance Lipavského, tak na mne dýchne duch doby "asertivních", čti drzých a nadmíru sebevědomých, funkcionářů SSM.{#emotions_dlg.sealed}  

Jiří Volný st.

Pro pana Luise. Chůze nebo běh vedle jízdního kola, do kopce obzvláště, jsou skvělé pro náš oběhový systém. Už roky takto schválně kopce vybíhám, protože kombinovaný způsob, tedy jízda na kole s občasným popoběhnutím, je pro tělo daleko zdravější, ani nohy tolik nebolí.  Pochopitelně v husté a smradlavé dopravě to není to pravé ořechové. Nikdo z nás nemůže být absolutním odpůrcem elektromobility, ale nekritický obdiv není také namístě.{#emotions_dlg.sealed}

Máte štěstí, že bydlíte na kopci, neboť je lepší přijet zchvácený domů než do práce.{#emotions_dlg.sealed}

Jiří Volný st.

Pohádka pro dospělé. I koupil si jeden dobrý kanadský občan čtyři roky starý elektro-vůz značky Nissan. Po třech letech potřeboval nové baterie do svého miláčka. Počítal s tím, že je pořídí zhruba za našich 90tisíc. I zašel do svého servisu, kde ke své "radosti" zjistil, že nové baterie stojí více než jeho autíčko před třemi roky, cca 270tisíc, ale že ušetří, neboť nejsou vůbec k mání!{#emotions_dlg.sealed}

Už se "těším" na problémy se skladováním, likvidací a recyklací baterek všech možných i nemožných přibližovadel.{#emotions_dlg.sealed}

luis

Pro pana Sedláčka:   

Mne elektromobilita (na rozdíl od Vás) ještě před nástupem koronaviru motivovala a možná  i zachránila , před stagnací  a úpadkem. I když podle Vás je  elektromobilita  falešná cesta! ("Říkejte si co chcete. Neperspektivní úlid(t)ba zelenému diktátu."), tak:

   11-tého února jsem si zakoupil elektro-kolo. Protože jsem  (ne vlastní vinou) dospěl do seniorského věku a  od mládí jsem na kole neseděl, tak bych nechtěl, navzdory tomu, že bydlíme na kopci - přijet domů pokaždé zpocený. Také by mi vadilo,kdyby mě sousedé spatřili, jak do našeho opravdu velkého a dlouhého kopce musím kolo tlačit. Dnes se těším z toho, že pozoruji čtyřicátníky , jak tlačí kola, když je já, senior, předjížddím.

    Vedlejším produktem elektromobility  je v mém případě snížení váhy o 10 kg během 3 měsícců. To nemluvím o tom, že do práce dojedu dřiv na kole než autem (rozhoduje  to, že než zaparkuji auto a dojdu do práce, trvá to 7-8 minut). Teď lituji jen toho, že Home-office mě o to připravil.

   A tak teď už neřeším elektromobilitu, ale přemýšlím nad covidem. Pochopitelně bych byl rád, kdybych i zde také získal nějakou tu (jen subjektivní, ale přece jen ) výhodu.

 Uvědomuji si, že nebýt elektrokola(dnes mám majeto přes 2000 km) , tak  bych na kole neujel za tu dobu ani kilometr.

 

ůvodu, že ndlíme na pcina nech

paysan

Elektromobilita je falešná cesta! Říkejte si co chcete. Neperspektivní úlidba zelenému diktátu.