Souhlasu netřeba: TTIP bič

Jan Campbell
1.11.2015 12:35
S upřímnou radostí a obdivem mohu po poslední návštěvě St. Andrews konstatovat, že existují čeští a slovenští rodiče, kteří umožnili svým talentovaným ratolestem studovat, po boku dalších ze 125 zemí, na světoznámé univerzitě, založené v roce 1413. V současné době má jedna akademická osobnost na starost 12 studentů. Započítám-li k tomu administraci a správu, poměr celkového personálu k počtu studentů se sníží na přibližně 1 : 3. To již nemluvím o kvalitě a obsahu výuky, včetně mezinárodních vztahů nebo ekonomie. Ten zajišťují jak rusofobové, tak i rusofilové, neoliberální a kritičtí ekonomové. V tomto smyslu hledat něco podobného v české kotlině se rovná hledání světla se svíčkou v poledne na rozpáleném poli. Dnešní krátké zamyšlení navazuje obsahově na dva z posledních článků, Cameronův politicko – hospodářský striptýz a TTIP.

Existenci a kvalitu politického pokrytectví v UK potvrzuje nedávné přiznání a omluva ex-premiéra Blaira za spoluúčast při vzniku tzv. IS a současného migračního tsunami, a souběžné oznámení Sir John Chilcota: Výsledky jím v roce 2009 otevřeného vyšetřování smrti britských vojáků v Iráku, které doposud stálo daňové poplatníky více, než 10 milionů GBP budou pravděpodobně oznámeny veřejnosti asi v červnu nebo červenci 2016. Již dnes ale víme, že nedokončená vyšetřovací zpráva má více slov, než každé jednotlivé dílo trojice: Shakespeare (885.000 slov), Bible (775.000 slov) a Harry Potter (přibližně 1 milion slov). Na jaké stránce zprávy bude uložena pravda, opravdu nevím.

Za to ale vím, že oznámení amerického vyjednavače TPP a také TTIP, Michael Fromana má v sobě více pravdy, než očekáváná vyšetřovací zpráva Sir John Chilcota a zprávy EK ohledně TTIP. V čem má pravdu Michael Froman?

Za prvé: TTIP je instrument takové síly a kvality, že dovoluje uvedenému stršímu americkému diplomatpvi vstupovat na pole vnitřní a vnější politiky spojencům USA, včetně UK a EU. Tato skutečnost by měla být hodnocena zcela objektivně, tj. bez emocí a standartních podvodů spojených mimo jiné s metodou výpočtů výhod a nevýhod TTIP. Michael Froman se nechal slyšet, že jeho země „ was not in the market“ pro smlouvy s jednotlivými státy. Poradil UK zůstat blízko Bruselu, jestliže nechce platit vyšší trans-atlantické exportní tarify. A dodal: „It is absolutely clear that Britain has a greater voice at the trade table being part of the EU, being part of a larger economic entity. We have no free trade agreement with the UK, so they would be subject to the same tariffs – and other trade related measures – as China or Brazil or India.“ Nebudu překládat, protože kdo nerozumí originálu, nebude rozumět ani překladu. Skutečností zůstává, že USA ve své historii doposud nikdy nezměnily svoji strategii a nikdy nezveřejnily definici svých národních zájmů. Tyto je možno pouze dedukovat z tzv. Pentagon papers, CFR (Council of foreign relations) documents a některých dokumentů korporace RAND. Výsledkem jednání EU s USA o TTIP bude již na základě umělého strachu prohra EU v první hokejové třetině na špatném ledu. 1:0 pro TTIP.

Za druhé: Premiér Cameron se pravděpodobně rozhodl vstoupit do tajného jednání s EK, podobného tomu s TTIP. Jak jinak si vysvětlit nemožnost získání oficiální informace o stavu jednání, požadavcích UK k EK a současné prohlášení premiéra na summitu v Reykjaviku z minulého čtvrtka. Cameron trval v Reykjaviku na tom, že nová dohoda s EU „was going well,“ nehledě na oficiální odpověď EU byrokratů a lídrů EU. Ta indikuje, že oni sami neví, co Cameron vlastně chce. Úkol, který si pro lídry EU vymyslel Islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson, premiér Cameron nesplnil. Požadovaná kachna, kterou měl složit z šesti kousků Lego, se podobala více psovi. Pro zajímavost uvádím, že nejlepšího výsledku dosáhl dánský premiér. Možná i proto, že se tam narodilo Lego. Výsledek po druhé třetině: 2:0 ve prospěch USA a TTIP. Virus utajovaných jednání o TTIP totiž podle mého hodnocení posílil a dovoluje záhadným způsobem jednat EK tajně. V daném případě s UK. Budu se rád, když se budu mýlit. V takovém případě se omluvím veřejně na požádání.

Za třetí: TTIP představuje podle dostupných informací smlouvu a obchodu a investicích. Obchod a investice jsou přímo spojeny s hospodářskou situací zemí, se kterou jsou přímo spojeny následky migrace. Připomínám, že v těchto dnech je tomu 10 let, co hořela francouzská Banlieue. Dnes máme nepopíratelný důkaz o tom, že Francie nezvládla migrační vlnu. Její snaha o mixité, tj. smíšenou společenskou strukturu, zůstala pouhým snem, který dovedl Francii v listopadu 2005 k vyhlášení výjimečného stavu. Francouzská společnost se z tohoto šoku do dnes nevzpamatovala, dělá podobné chyby i dnes. Mnohé členské země EU také. Proto by se měly všechny členské státy EU rychle poučit z mladé historie migrace. To nehledě na skutečnost, že Francie po dekolonizaci přijímala v 50 a 60 letech migranty, kteří ovládali francouzštinu, mohla nabídnout pracovní příležitosti v době hospodářské konjuktury a bydlení v rychle postavených mnohopatrových budovách. Ty měly nesrovnatelně vyšší kvality než domovy migrantů v koloniích. Při srovnávání s francouzskou zkušeností je nezbytné si uvědomit, že nikdo z nás obyčejných občanů nemá přímý důkaz o prameni současné migrační vlny. Ta se vymyká dosavadní historické zkušenosti s přirozenou migrací. Nevíme nic ani o její řídící struktuře. V kontextu uměle vyvolané migrace nedává TTIP podle žádné dostupné informace naději, že v jednotlivých členských zemích EU může přijít doba hospodářské konjuktury, která budu schopna absorbovat migranty v dosavadních počtech. Proto vidím 3:0 ve prospěch TTIP a USA po třetí třetině asymetrického spojenectví s EU.

Při psaní příspěvku si představuji, jaký charakter může mít německá vesnice se 100 obyvateli v představitelné budoucnosti, do které má být nastěhováno, podle prověřené informace, 700 migrantů. Uvedené je konkrétní rozhodnutí a příklad. Jaké reakce migrantů lze očekávat po přiznání 32 letého občana SRN, Silvio B. z Brandeburgu, který zabil 4 letého migranta Mohameda, není těžké si představit. Již tyto dva příklady dovolují předpokládat, že počet novodobých ghett a napětí ve společnosti se budou zvyšovat. Obohatím – li tyto představy o skutečnost, že podle posledního výsledku stresového testu provedeného ECB potřebují čtyři největší řecké banky (National Bank of Greece, Piraeus, Alpha Bank a Eurobank) 14,4 miliard Euro čerstvého kapitálu, aby mohly přežít, a které by měly zajistit do 6.listopadu t.r., jeví se mi TTIP jako univerzální bič, jehož úder způsobí skutečné bolesti lídrům a občanům EU a umělý strach podnikatelům, jejichž výsledkem může v geopolitickém kontextu být urychlená paralyzace společnosti a pravděpodobná nemožnost reflektovat dění a konání, nutné pro vyléčení a opravdovou změnu struktur EU.

Jan Campbell


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.