Státní rozpočet 2018 s nižším schodkem

Jiri-Paroubek-1403-05
27.8.2018 13:15
Ministryně financí Schillerová včera v pořadu Otázky Václava Moravce, oznámila české veřejnosti, že vláda počítá pro příští rok se schodkem státního rozpočtu nikoliv 50 mld. Kč, o nichž mluvila dosud, ale 40 mld. Kč. A tento schodek bude vycházet z nárůstu příjmů státního rozpočtu.

V příjmové části vychází státní rozpočet z růstu HDP meziročně o 3%. To je vcelku realistické číslo, i když samozřejmě existuje v Evropě a zejména ve světové ekonomice mnoho faktorů negativně působících na ekonomiku. Ale to je jev obvyklý při sestavě prakticky každého státního rozpočtu.

Vliv na náš rozpočet může mít např. britskou politickou elitou nezvládnutý Brexit, respektive „divoký odchod“ Británie z EU, který poškodí vzájemný obchod. Svůj podíl na zhoršení HDP v příštím roce může mít i prohlubující se obchodní válka zahájená americkým prezidentem Trumpem, zejména vůči Číně, ale do jisté míry také vůči EU. A celá řada dalších vlivů, které ovšem není možné rozumně a spolehlivě kvantifikovat.

V české ekonomice, zdá se, jsou silným limitujícím faktorem kapacitní možnosti výrobních závodů, které jsou ve svém růstu omezené nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. A tento nedostatek pracovních sil vychází z nedostatečného zvládnutí technické revoluce, digitalizace a robotizace v české ekonomice, která zatím nedokáže zajistit rychlejší růst produktivity práce zaváděním nejmodernějších světových technologií a nedokáže tedy uvolňovat ani kvalifikované pracovní síly do odvětví a výrobních kapacit, kam by byly potřeba.

Vláda by měla přemýšlet o incentivech podněcujících rychlejší investování do nejmodernějších technologií vedoucímu k rychlému růstu produktivity práce. Například zavedením stoprocentních odpisů investice při jejím uvedení do provozu. Samozřejmě, že je možné takováto opatření dělat případ od případu, respektive odvětví od odvětví a nikoliv plošně, ale chtělo by to v tomto směru rychlé rozhodnutí.

Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP 09, je zřejmě nejvzdělanějším ekonomem české pravice. Nicméně i on trvá na schématech, se kterými česká pravice pracuje dlouhodobě. Pokud jde například o nutné úspory pracovníků na ministerstvech, není mu proti mysli administrativní seškrtání jejich stavu, a to bez ohledu na jejich reálnou potřebu v centrálních orgánech státu.

Naopak ministryně Schillerová hovořila o potřebě personálních auditů na jednotlivých ministerstvech, o seškrtání peněz na neexitující pracovníky v systemizaci na ministerstvech apod. Zajímavá také byla otázka L. Niedermayera na Schillerovou, co vláda udělá, aby se ČR vyrovnala s příští recesí, aby nemusela při recesi drasticky seškrtávat své výdaje, tak jako Kalousek v roce 2009. Ministryně Schillerová hovořila na toto téma vcelku rozumně, ale mohla použít jednu informaci, kterou jistě nemá.

Vláda pod mým vedení zanechala ve státní kase v roce 2006 156 mld. Kč v rozpočtových rezervách na pokrytí příštích schodků státního rozpočtu. Vláda české pravice však 60 mld. Kč z těchto rezerv využila již v roce 2008, tedy v roce, kdy byl zaznamenáván hospodářský růst, jenom aby zakamuflovala negativní dopad svého daňového zákonodárství, které prosadila pravice od 1. ledna 2008 a které připravilo veřejné rozpočty o cca 80 mld. Kč. A samozřejmě že v roce 2009, kdy faktický schodek státního rozpočtu dosáhl, mj. také v důsledku krize, výše 224 mld. Kč, na který mohla pak Topolánkova vláda k jeho krytí použít už jen necelých 100 mld. Kč z rozpočtových rezerv vytvořených v letech 2004 – 2006.

Jinak řečeno, v čase hojnosti, kdy se národnímu hospodářství daří, by měla vláda vytvářet rozpočtové rezervy. Jiná věc je, kdy recese přijde a jak hluboká bude. Ministryně financí správně hovořila o tom, že se vládní opatření připravená ministrem financí Kalouskem, negativně promítla do hospodářského růstu a způsobila další dílčí recesi, která vlastně skončila až v roce 2013.

V tuto chvíli se zdá, že existuje jediný větší rozpočtový problém, na kterém se musí domluvit koaliční partneři i se svým politickým spojencem ve sněmovně, komunisty, a také s odbory. Jedná se o nárůst mezd veřejných zaměstnanců, kde odbory a ČSSD prosazují 10% nárůstu a hnutí ANO zatím počítá jen s 6%. Vládní strany budou muset najít kompromis, ale v zásadě jsou to příjemné starosti, když je možné navyšovat růst mezd o nějakých 6 – 10%, byť jen u veřejných zaměstnanců. Soukromý sektor nepochybně bude muset navyšovat mzdy po takovémto rozhodnutí vlády rovněž. Takže spotřeba obyvatelstva zůstane dál důležitým hnacím momentem působícím pozitivně na růst HDP.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Pokud by vláda negenerovala rozpočtový schodek, pak by bylo tempo růstu HDP nižší, opakuji nižší. Znovu nadhazuji paradox o tom, že všichni mluví o průmyslu 4.0 a robotizaci, ale přitom máme nedostatek hlavně nekvalifikovaných a špatně placených pracovních sil. Stačí navštívit libovolný portál, který nabízí pracovní místa a musí to být každému jasné. Dnes byla diskuse na ČT24 o tragické situaci v regionálním školství. Je zajímavé, že se pan ministr Plaga nezaobíral myšlenkou nahradit učitele, případně i žáky roboty.