Trumpova hra s ohněm

donald trump
26.8.2019 15:12
Finanční trhy ve Spojených státech v pátek zaznamenaly černý den. Nebylo to v posledních deseti dnech poprvé, ale málokdy se stalo, že by akciové burzovní indexy v jednom dni dokázaly klesnout o 2,4 – 3% své hodnoty. Situaci na amerických akciových trzích a tedy páteční pokles cen akcií způsobily především dvě zprávy. Den předtím šéf americké centrální banky (Fed), J. Powel, ve svém projevu jasně neřekl, co hodlá Fed konkrétně dělat s úrokovými sazbami. Přitom americké finanční trhy byly již nastaveny na očekávání, že úrokové sazby poklesnou až o 1% a že šéf Fedu toto s nějakým časovým harmonogramem sdělí natěšené americké veřejnosti. Nestalo se. J. Powel nevidí žádná významná rizika, která by opravňovala, pokud jde o americké reálie, Fed k tomu, aby tímto způsobem zasáhl. Powel vyjmenoval řadu ekonomických a geopolitických rizik ve světě, když mnohá z nich souvisí s obchodními válkami americké administrativy s Čínou a dalšími zeměmi. Jeho vyjádření na čtvrtečním zasedání FED v Jackson Hole bylo jasné: „Americká ekonomika si nadále vede celkově dobře".

Druhý jev, který silně negativně zapůsobil na finanční trhy, byla zpráva, že Čína uvalí na dovoz zboží z USA v položkách za 70 mld. dolarů ročně, dovozní cla. Od 1. 9. 2019 se sazbou 10% z dosavadních 5% a od prosince pak 25% namísto 10% na dovoz amerických automobilů.

Trump se jako obvykle věnuje twitterové diplomacii. Na základě rozhodnutí čínské vlády o navýšení cel se Trump vyjádřil, že by americké firmy měly opustit Čínu: „Čínu nepotřebujeme". Střízlivá Americká obchodní komora Trumpův postoj odmítla a vyzvala Spojené státy a Čínu k uzavření dohody. Zdůraznila, že správnou  cestou je „konstruktivní dialog". Tyto dva faktory tedy způsobily v pátek  nepříznivý vývoj akcií na amerických akciových trzích. Vyjádření prezidenta Trampa o tom, že neví, kdo je větším nepřítelem americké ekonomiky, zda šéf Fedu Powel či prezident Ši, je opravdu velkým  Trumpovým úletem. 

Naopak na šestileté maximum se dostala cena trojské unce zlata, která se dnes pohybovala až  kolem 1560 dolarů na 1 trojskou unci, což znamená oproti čtvrtku růst o 2%.

Je zajímavé se ještě  vrátit k projevu J. Powela. Ten se vyjádřil, že zpracovatelský průmysl a podnikové investice v USA sice oslabily, ale rostl počet pracovních míst a mzdy. Powel tak  v tuto chvíli  jednoznačně uhájil nezávislost Fedu na americké exekutivě, když prezident Trump tlačí na centrální banku, aby snížila úrokové sazby o 1%. 

Druhý požadavek, který Trump vznesl na Fed, je obnovení politiky kvantitativního uvolňování. Tedy jde o to, zlevnit úvěrové peníze pro firmy a také napumpovat peníze do ekonomiky. Trump se domnívá, že tak prodlouží období růstu americké ekonomiky, který začal  již za předchozího prezidenta Obamy a trvá až dosud. Powel ovšem hájí pozice centrálních bankéřů s tím, že „Fed nedokáže vše napravit pomocí měnové politiky". Anebo na jiném místě, že Fed musí „Hledět skrz krátkodobé turbulence a koncentrovat se na to, jak si vedou USA". Jinak řečeno, celá řada rizikových jevů, které se ve světě projevují, jako je tvrdý brexit anebo stupňující se napětí v Hongkongu a ekonomické zpomalení v Německu, jsou z hlediska situace samotných Spojených států druhotná. Powel se odvolával také na to, že pro řešení této situace neexistují precedenty. I když například „Snižování sazeb v 90. letech pomohlo udržet expanzi". Je potřeba připomenout, že tempo růstu amerického hospodářství ve II. čtvrtletí zpomalilo na 2,1% z 3,1% v I. čtvrtletí. Část komentátorů se domnívá, že Trump v tuto chvíli  hledá obětního beránka, na kterého by mohl svést pokles americké ekonomiky, když  k němu opravdu dojde. Pokud ovšem pečlivě rozšifrujeme řeč J. Powela v Jackson Hole, řekl bych, že Powel nevylučuje v blízkém budoucnu jistý  pokles úrokových sazeb. 

Napětí na amerických akciových trzích pomohlo zajisté snížit dnešní vyjádření ČLR, že chce jednat s USA o obchodní dohodě.

D. Trump jako by ztrácel přehled o dopadech jevů, které sám vyvolal, na ekonomickou situaci prakticky celého světa. Obchodní válka s Čínou, tedy mocností, která se nezalekla síly Spojených států a jejíž   ekonomika je prakticky již dnes rovnocenná k té americké,  není moudrá. Dále, Trump drží  stále ve hře i tlak na Evropskou unii, tedy především na Německo, a to prostřednictvím hrozby navýšení cel na dovoz evropských automobilů až na 25%. To by ovšem velmi silně zasáhlo i českou ekonomiku, která je velkým subdodavatelem náhradních dílů a součástek západoevropským a zejména německým automobilkám. Trump na v tuto chvíli probíhající schůzce zemí G7 jednoznačně podporuje britského premiéra Johnsona vůči Evropské unii. Britská administrativa pod vedením premiérky Mayové učinila dohodu s EU, včetně jakéhosi výstupního poplatku Británie při odchodu z EU. Johnson nyní vydírá představitele EU, že pokud nebude uzavřena upravená dohoda mezi EU a Británií, sníží tuto platbu zhruba na třetinu. Uvidíme, do jaké míry se nechají vedoucí představitelé EU na odchodu (Tusk a Juncker) vydíráním ovlivnit. Pokud dojde k tzv. tvrdému brexitu, tedy k odchodu Británie z EU bez dohody, a to prakticky již za dva měsíce, bude to mít značné dopady nejen na britskou ekonomiku, ale v menší míře také na ekonomiku evropskou, včetně ekonomiky české. Tento faktor, pokud jde o Česko, odhadují někteří analytici na 1,1% poklesu HDP. Nemyslím, že to musí být úplně reálná čísla, ale pro českou ekonomiku není Británie malý partner.

 Naopak dobrým signálem pro světové finanční trhy, může být rychlé uzavření obchodní dohody mezi USA a Velkou Británií. Boris Johnson si od této dohody s USA slibuje reorientaci britského zahraničního obchodu směrem ke Spojeným státům. Osobně si myslím, že tato strategická úvaha může být uplatněna postupně: Je to podobné,  jako když zaoceánská loď otočí kormidlem, aby změnila svůj směr. Stejně nějakou dobu pluje silou setrvačnosti původním  směrem. Ve světové ekonomice dnes existuje celá řada rizik (ještě jsem nezmínil např. riziko konfliktu v Hormuzském průlivu).  A pokud D. Trump bude pokračovat v dobrodružných tazích své politiky, může rozpoutat síly, které pak nemusí už nikdo zastavit. Jestliže  bude trvat pokles akciových trhů USA po několik dní a změní se v paniku, když kurzy akcií budou padat dramaticky, může nastat katastrofa nevídaných rozměrů. I když pro takový katastrofální vývoj finančních trhů v zásadě neexistují podmínky ve světové ekonomice. Čínská i americká ekonomika se vyvíjí v zásadě pozitivně a jisté signály stagnace evropské, především německé, ekonomiky nemusí mít zas až tak závažný charakter. I když německý  index IFO, který byl zveřejněn dnes a který vyjadřuje důvěru spotřebitelů ve vývoj německé ekonomiky, nebyl příznivý (byl vlastně z dlouhodobého hlediska vůbec nejméně příznivý), nemusí to ještě nutně znamenat recesi. A hlavně, Evropa je jen jedním ze tří velkých center světové ekonomiky. Nic víc a nic méně.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.