Zbyněk Fiala: Jak to může fungovat

obrazek
11.1.2014 14:39
Dokončujeme výklad o „společnosti s principy“, kterou navrhl americký biolog John Boik v knize Creating Sustainable Societes - The Rebirth of Democracy and Local Economies v závěru roku 2012. Knížku lze případně stáhnout na www.CreatingSustainableSocietes.com , kde jsou i další informace o přípravě tohoto projektu. Už jsme si popsali základní obrysy záměru a jeho konstrukční prvky (viz odkaz níže). Nakonec se podívejme na to, jak se taková společnost zakládá a kde má šance, a shrňme i to, jakými principy se řídí.

Předchozí díl si můžete přečíst ZDE.

Nemůže to začít skokem z mosta do prosta. Kdo chce zavést lokální měnu, musí mít představu o tom, zda má dost provázaných hodnotových toků, které by byly tou měnou zprostředkovány, aniž by se hromadila v nějakém slepém rameni. Zkrátka, zda je nabytou lokální měnu také za co utratit.

Boik navrhuje postup v podobě zvláštní výzvy k nabídkám (Request for Proposals). Zakládající skupina osloví podnikatele a firmy, které by se mohly vzájemně doplňovat, a nabídne jim účast. Například osloví farmáře a nabídne možnost investovat do výroby biopaliva, které by se dalo dodávat do traktorů. Zúčastnění farmáři by tak získali levné pohonné hmoty spolu s příležitostí udat něco z tokenů, které by získávali na místním trhu za svoji produkci.

Následující výklad vychází z amerického prostředí, u nás by to možná bylo s procenty tržeb a rozložením firem trochu jinak. Ale přehlédněme tento rozdíl, abychom se mohli lépe seznámit s podstatou projektu.

Tři klíčové sektory

Pro chod systému lokální měny jsou klíčové tři sektory – bydlení, doprava a potraviny včetně nápojů, které představují 74 procent typických spotřebitelských výdajů. Pokud to má fungovat, lokální měna se musí pohonit především tam.

Potraviny. Výhoda tohoto sektoru spočívá v tom, že se mu většinou věnují malé firmy místních vlastníků. Protáčí se zde asi 15 procent spotřebitelských výdajů. „Společnost s principy“ se pokusí získat mezi své členy co nejvíce místních farmářů, hokynářů, distributorů a zpracovatelů potravin a samozřejmě i hospod, jídelen a občerstvení.

Například farmářům může nabídnout, že:

· Bude propagovat a rozvíjet místní farmářské trhy a přiláká tak víc zákazníků.

· Bude přesvědčovat místní hokynáře a jídelny, aby dávali přednost místní produkci.

· Zasadí se o vznik farem s místním předplatným (Community-Sponsored Agriculture - CSA), kde si účastníci předplácejí své týdenní bedýnkové dodávky.

· Zaplatí pár odborníků, kteří budou farmy certifikovat a poskytovat jim pravidelné poradenství.

· Nabídne bezúročné půjčky v dolarech i tokenech.

Bydlení. Jedná se o 42 procent spotřebitelských výdajů, tento sektor je tedy největší. Pokud by se podařilo dosáhnout toho, že členové mohou platit část nájmů a hypoték v tokenech, oběh místní měny by to mocně prohloubilo. To je ale možné jen tam, kde jde o platby místním vlastníkům, kteří jsou druhým koncem zaháčkováni v dalších hodnotových tocích členského okruhu. Zde tedy jde spíš o to, aby si členové uvědomovali potenciál tohoto se sektoru a hlídali každou příležitost, která se naskytne.

Takovou šanci může představovat třeba rekonstrukce a modernizace bytového fondu, například prostřednictvím zateplování nebo napojení na místní energetiku (kotelnu na biomasu nebo bioplyn), která zvedne standard a přesune část původních nákladů za energie a další služby do nájmů.

Majitelé nájemního bydlení mohou být získáni i pro částečné platby nájemného v tokenech, když se jim nabídne veřejné uznání, slevy na některé služby „společnosti s principy“ a další výhody.

Doprava. Průměrně spotřebuje 17 procent výdajů domácností, v tomto ohledu je tedy srovnatelná se sektorem potravin. Už jsme se zmínili o produkci biopaliv pro místní potřebu. „Společnost s principy“ může provozovat pár vlastních náklaďáků, které místní poptávka uživí, autodílny, půjčovny aut, taxi, stejně tak může organizovat sdílení aut. Může se pustit do prodeje, oprav a půjčoven bicyklů jako alternativ k autům. Může také podpořit budování cyklistických stezek, hromadnou dopravu a další kroky, které zlepší a zlevní dopravní dostupnost.

Menší sektory. Přibývá seniorů, kteří potřebují péči (ale i těch šťastnějších, kteří naopak mohou pomoci). Školicí akce, hudební kluby, dozor na dětských hřištích a spousta dalších potřebných služeb může vznikat za lokální měnu tam, kde obecní rozpočty na to nemají nebo zájem úvěrujících bank chybí.

Jak to zaplatit. Přechod mezi místní měnou a zákonným platidlem usnadňují členské příspěvky v zákonném platidle. Boik uvažuje o deseti dolareh měsíčně, tedy 120 dolarů na člena ročně. Proti tomu dostane člen na začátku 100 tokenů zdarma, ab se nějak rozeběhl oběh. Vedle toho se zavede poplatek za transakci s tokeny ve výši 2 procent, který se však platí v dolarech. Z těchto peněz se hradí administrativní náklady, mzdy a daně. Časem může narůstat podíl mezd v tokenech. Lze předpokládat i příliv darů a grantů v zákonném platidle. Při vzniku většího počtu spolupracujících „společností s principy“ mohou vzniknout úspory správních nákladů z množství. Jakmile se to rozeběhne, ono už členy něco napadne, jak příjmy rozšířit.

Šest základních principů

Nakonec si uveďme ještě souhrnný výčet šesti principů společnosti a podniků „s principy“.

„Společnost s principy“ sleduje zvýšení bohatství svých členů i sdíleného bohatství širší obce.

Zvyšování životní úrovně členů je propojeno s přírůstky společných hmotných i nehmotných statků, které jsou předávány příštím generacím. Součástí systému jsou pravidelné dary nejlepším neziskovým organizacím, které pomáhají zajišťovat služby pro společnost i okolní komunitu jako je vzdělávání, dětská zařízení, zdravotnictví, rekreační a kulturní aktivity, sociální pomoc a další. Obec žije, lidé drží pohromadě a cítí sounáležitost s komunitou, které pomáhají k rozkvětu. Pokud by to chtěl někdo měřit, jsou vhodnější ukazatele než tempa hospodářského růstu, jako například Indikátor skutečného pokroku GPI, což je alternativa k HDP, která zahrnuje i sociální a environmentální stránky (vykazovaný „růst“ může i snížit, pokud zároveň roste chudoba a nerovnost). Lze také použít různé indikátory kvality života.

„Společnost s principy“ je radikálně transparentní ve věcech financí a správy. Každý token má sériové číslo, podle kterého lze sledovat jeho pohyb. Umožní to rychle zachytit a napravit problémy oběhu (aby se nám to někde nehromadilo a nezadrhlo) a současně shromáždit množství dat pro potřeby výzkumu transakčních modelů a simulací. Jde o jeden z mnoha prvků radikální transparentnosti, kterou najdeme také v metodách utváření pravidel, jimiž se společnost řídí nebo řeší správní a tvůrčí problémy.

„Společnost s principy“ efektivně distribuuje politickou moc mezi všechny své členy. Vidíme důsledek přímé demokracie naplno a ve všem. Je to pravý opak běžného postupu, kdy občané dají hlas svým zástupcům, a pak už do toho nemají co mluvit. Ve „společnosti s principy“ je přímá demokracie uplatňována i v investicích a darech neziskovkám, protože ve všech případech jsou stanovené příděly složeny z peněz „s mašličkou“, vždy někomu konkrétnímu, koho určí členové internetovým hlasováním. Internet je zde nástrojem, který dává přímé demokracii „kolaborativní“ charakter. Nejde tedy jen o hlasování, jde o využití kolektivního rozumu a otevřené spolupráce také v řízení a správě společnosti.

„Společnost s principy“ nevytváří svoji doplňkovou měnu prostřednictvím dluhu. Tokeny jsou emitovány přímo, bez zprostředkování bankou, která by je emitovala jako úvěr s příslušným úročením. Tím, že peníze nejsou dluhové a obejdou se bez úroku (správní poplatky teď nechme stranou), společnost může úspěšně fungovat i v nerůstové, stabilní (steady state) ekonomice. (Ostatně, když se podíváme na vývoj „růstových“ ekonomik, reálné příjmy střední a nižší vrstvy už dlouhá desetiletí nerostou, takže úrok a dluh slouží jen k přečerpávání plodů práce zdola nahoru.)

„Společnost s principy“ nezatěžuje půjčky ve své doplňkové měně úrokem a její investice nesledují zisk. Nové podnikatelské příležitosti jsou vytvářeny investičním mechanismem neúročených půjček, tedy bez závislosti na zisku (ziskově neutrálním). To neznamená, že nikdo nehledí na efektivnost záměru, naopak, podnikatelský záměr musí obstát v soutěži, kterou vyhodnocují všichni členové svými příděly tokenů „s mašličkou“. Stačí však, když investice má návratnost, obejde se bez zisku. Větší prostor je tak dán společenské užitečnosti a dalším hlediskům, která jsou v normální ekonomice odmítána, neboť ohrožují maximalizaci zisku.

„Společnost s principy“ řídí svůj systém doplňkové měny tak, aby nebyl překročen demokraticky stanovený cíl distribuce bohatství. Demokracie není možná ve společnosti, která se plazí před těmi, komu je moře po kolena. Hned na začátku lze nastavit rozpětí mezi nejnižšími a nejvyššími mzdami. Vedle toho je tu systém investic, o kterém rozhodují všichni členové přímým hlasováním a znají přitom celé dluhové portfolio společnosti. K cíli lze přistupovat různě, dá se brzdit nahoře, povzbuzovat dole, nebo taky cíleně budovat v žádoucí struktuře. Píše se to snadněji, než dělá, ale kdo chce svobodu, musí si ji odpracovat.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: ekonomika, lokální ekonomika

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.