Zbyněk Fiala: Mela teprve přijde

recko abstrakt
15.7.2015 11:25
Mezinárodní měnový fond trvá na odpisu výrazné části řeckých dluhů. Dal jasně najevo, že jinak se nebude moci zapojit do dohod, které byly dojednány 13. července v Bruselu, protože tento dluh je nesplatitelný. Německo však odpis dluhu výslovně odmítá a chce tak Řeky přinutit, aby co nejrychleji získali v privatizaci 50 miliard euro (skoro 1,4 bilionu korun, víc než český státní rozpočet).

Dohody, které byly Řecku nadiktovány v Bruselu na závěr celonočního jednání do 13. července, předpokládají pokračující účast Mezinárodního měnového fondu. Je to dokonce jedna z předběžných podmínek evropské pomoci, že Řecko pošle žádost o pomoc nejprve MMF. Ten se však nyní zdráhá připojit poté, co dohody vyloučily odpis podstatné části dluhů. Je přesvědčen, že další pomoc by odporovala jeho vnitřním pravidlům, protože dluh v tomto rozsahu je podle metodiky MMF nesplatitelný.

Údajně to naznačovala už krátká zpráva MMF, která byla účastníkům jednání k dispozici. Po skončení jednání to pak z MMF zaznívá jednoznačně. „Řekli jsme velice jasně, že než dáme žádost o uvolnění fondů do ředitelské rady MMF, musíme mít k dispozici konkrétní a kompletní řešení problému.“

Jinými slovy, MMF potřebuje jistotu, že jeho peníze splní svoji funkci při splácení dluhu a nakonec se vrátí zpět. Tu však v tuto chvíli nemá. Představu EU, že dohoda umožní Řecku snížit míru zadlužení na 110 procent HDP roku 2022, tedy během nejbližších sedmi let, považuje za nerealistickou. Podle MMF míra řeckého zadlužení naopak vzroste až na 200 procent HDP, a pokud potom klesne, tak roku 2022 nejvýš na 170 HDP – čili 86 miliard se utratí a dluh bude tam, kde je dnes.

Stejně se pokoušela během roku argumentovat i řecká delegace při jednáních s evropskými partnery, ale podle svědectví bývalého ministra financí Varoufakise nikdo nechtěl o ekonomickém smyslu dohod jednat. Debata se stále vedla jen o výši DPH nebo penzí či platů, nikoliv o cíli procesu a jeho dosažitelnosti.

Je tu tak zřetelný spor mezi ekonomickým a politickým řešením problému. Politické řešení nepochybně sleduje jen bezprostřední budoucnost - hlasování v Bundestagu a dalších parlamentech - signál Španělsku a Itálii - odstranění nejakutnějších projevů krize. Možná se sleduje i nějaký ten zisk, který by zalepil ústa kritikům. Ten zisk by měl být z privatizace, která má dosáhnout až 50 miliard euro.

I toto číslo je považováno za nadsazené. Možná není myšleno vážně a má jen předstírat další zdroj, který by nahradil odpis dluhu, odmítaný Němci.

Nějakých 40 miliard euro nám v počtech pro nadcházející tříleté období skutečně chybí. Bruselská dohoda počítá s poskytnutím dalších 82 až 86 miliard euro, avšak podle některých vnitřních informací, které zveřejnily Financial Times, Evropský stabilizační fond a další evropské zdroje (které, o to se teď vede v EU spor) z toho dají jen 40 až 50 miliard, a tak se počítá také se srovnatelným podílem MMF.

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/444a0bc8-2a46-11e5-8613-e7aedbb7bdb7.html?siteedition=intl#axzz3fwZeyKLe

Samotná privatizace řeckého majetku by mohla teoreticky potřebné zdroje doplnit, ale zatím jde jen o hleslo. Časový tlak může být zmírněn tím, že proces má probíhat ve dvou krocích. Nejprve má být majetek převeden do zvláštního řeckého fondu pod dohledem „evropských institucí“, a teprve pak by se začalo s nabídkou k prodejům. Samotný převod státního majetku do fondu mimo dosah vlády bude spíše administrativním opatřením, hodnotu majetku někdo stanoví odhadem. Tato hodnota by pak mohla posloužit jako podkladové aktivum pro finanční operace, to znamená, že peníze se použijí dříve, než skutečně přijdou.

Možné však je i to, že samotná EU už chce půjčovat jen tolik, kolik lze dostat prodejem tří čtvrtin tohoto majetku zpátky (zbývající čtvrtinu dohoda uvolňuje pro investice). Pak už by nešlo o peníze navíc. Zbytek ať dodá MMF.

Ten má zatím k dispozici nedočerpaných 16,4 miliard euro z řeckého programu plánovaného do března příštího roku. Po jeho skončení má Řecko požádat MMF o pokračování. Jenže MMF nyní nechce uvolnit ani tyto zbylé peníze, dokud nebude jasné, že Řecko skutečně unikne z dluhové pasti.

Mela tedy teprve nastane. Možná do ní vstoupí i další subjekty. V minulých dnech proběhl v ruské Ufě summit BRICS, který rozhodl o vytvoření vlastní rozvojové banky. Pár dní předtím byla v čínském Pekingu oficiálně vytvořena Asijská banka pro investice a infrastrukturu AIIB za účasti delegátů 57 zemí, z nichž 50 rovnou podepsalo zakládací listiny. Řecký privatizační program má být orientován do infrastruktury. Známe zájem Ruska o alternativní vedení plynovodu do Evropy přes Řecko nebo zájem Číny o využití řeckých přístavů v rámci svého globálního obchodního projektu Nové hedvábné stezky.

Obě zmíněné banky chtějí jednat nezávisle, budou si prý navzájem konkurovat, ale stejně dobře prý mohou spolupracovat na projektech společného zájmu. To nejmenší, co mohou pro Řeky udělat, je točit se kolem infrastrukturních privatizací a zvedat jim ceny.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.