Zbyněk Fiala: Myslete na děti, zemědělství chátrá

obrazek
15.10.2013 11:12
Sklizeň obilovin podle nejnovějšího odhadu ČSÚ bude vyšší než v loňském roce a překročí 7 milionů tun (víc než půlmetrákový pytel na obyvatele měsíčně), ale brambor bude méně, jen půl milionu tun (na obyvatele jeden pytel ročně). Méně brambor znamená, že budou dražší, podle některých zpráv až dvojnásobně. To však neplatí pro náklaďáky z českých družstev, které objíždějí venkov a prodávají brambory z korby za podstatně lepší cenu pro zákazníka i pro sebe. Všechny nás škrtí vnucená kazajka monopolů.

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cskl101413.doc

Hrozba růstu cen brambor není jediná špatná zpráva, kterou jsem v poslední době dostal. Vzpomenu třeba poznámku šéfa velkého regionálního spotřebního družstva na Orlicku, který varoval, že máslo o vánocích bude „dvakrát tak drahé, nebo nebude“. O růstu cen pečiva nemá smysl psát bez toho, abychom zaznamenali současný bezedný pokles kvality. Totéž platí i o výrobcích, do kterých není vidět, jako jsou jogurty, nebo uzeniny a ve kterých lze nahrazovat původní suroviny čímkoliv, a pokud možno z dovozu. Dokonce i ten škrob, který předstírá v jogurtech část mléčné hmoty, pochází ze zahraniční kukuřice, jak mne před časem informovali škrobaři z Vysočiny, které to likvidovalo ještě efektivněji než kdyby tam někdo rozhazoval z letadel mandelinku bramborovou.

Ceny potravin vzrostly od roku 2005 o čtvrtinu, ale rostly ve dvou vlnách. První proběhla v roce 2008, tedy na vrcholu světové konjunktury, kdy poprvé vstoupily do hry biopaliva. Řepka a kukuřice pro energetické zpracování začaly vytlačovat potravinářské plodiny a efekt měl podobu zdražování světových cen potravin nebo jejich přímý nedostatek, zejména v Africe a Asii, v zemích odkázaných na zahraniční dodávky a pomoc. Lidé reagovali protesty a později i revoluční vlnou, které se říká „arabské jaro“. Byl to jasný doklad faktu, že s potravinami si neradno zahrávat.

Druhá vlna zdražování potravin běží v posledních dvou letech, ve stejné době, kdy ceny průmyslových výrobců klesaly, protože odbyt ochromila vleklá recese. Domácí účty za chléb náš vezdejší nepochybně zvedl šílený nápad Nečasovy a Kalouskovy vlády, že kolabující výběr daní nahradí drastickým zvýšení DPH na trojnásobek výchozí hodnoty. Vyšší ceny potravin byly provázeny zprávami o jejich klesající kvalitě a prodeji podřadných, falšovaných nebo zkažených výrobků.

Za něco může celkový rozpad kontrolních funkcí státu, který byl nejlépe dokumentován desítkami mrtvých v metylové kauze. Statistiky zároveň vykazovaly znepokojivý pokles potravinové soběstačnosti a současně obrovský nárůst půdní eroze, která už znehodnotila většinu orné půdy. O další rány se postarala rostoucí množství minerálních hnojiv a ochranných látek, které v brázdě umrtvují veškerý život.

Zemědělci z růstu cen potravin moc neměli, celkový zisk odvětví v roce 2012 mírně poklesl. Konflikty výrobců se zpracovateli a řetězci došly tak daleko, že třeba jihočeští farmáři protestovali vyléváním mléka do kanálu. A všude se vybíjela stáda. Roku 2010 bylo v Jihomoravském kraji méně než dvě pětiny skotu ve srovnání s rokem 1984. Kde není skot, není organické hnojení a nejsou potřeba ani pícniny, obohacující půdu. Stejně nepříznivě ovlivňuje kvalitu půdy i úprk od okopanin, nejprve cukrové řepy, nyní i brambor. Na Vysočině, v typicky bramborářském kraji, se v posledních letech snížily plochy bramborových polí téměř na polovinu, z 16,8 tisíce hektarů na 9,5 tisíce hektarů, píše ekonomka Ilona Švihlíková v Parlamentních listech (kandiduje na Vysočině za SPOZ).

http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/politici-volicum/Svihlikova-SPOZ-Co-trapi-na-Vysocine-II-dil-288934

V Zelené zprávě ministerstva zemědělství za rok 2011 se dočtete, že jen 4 procenta zemědělských podniků mají rozlohu nad 500 hektarů, ale ve skutečnosti jde o směsku pidimužíků a superobrů, protože uvedená kategorie obhospodařuje přes 70 procent celkové výměry. K tomu je třeba připomenout, že 80 procent zemědělské výroby se odehrává na pronajaté půdě.

Stejná zpráva současně poukazuje na to, že systém zemědělských dotací „na plochu“ vyvolal negativní výběr zemědělských podniků, které se soustřeďují na co nejlevnější výrobu zaměnitelných komodit, především obilovin. Živočišná výroba mimo obří hovězí, prasečí či drůbeží koncentráky je nevýhodná. Specialisté ignorují zemědělské návaznosti, jako jsou správné osevní postupy, péče o půdu, dobré hospodaření s vláhou a krajinou. Nájemci necítí potřebu investovat do půdního fondu, není jejich.

Až půjdete k volbám, zamyslete se proto chvíli, v čem mají žít naše děti. Ty to schytají naplno a bude jim málo platné, že si předtím jiní nahrabali. Debaty o zemědělství a potravinách by neměly být na okraji současné volební kampaně. Hesly se nenajíme, chlebem ano – zvlášť, když je aspoň trochu k jídlu.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: ekonomika, zemědělství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

A/ Na jedné straně bych chtěl doložit jen pár opravdových drobností: Například, že některé mýty ve skutečnosti neplatí. Brojlerové kuře se poráží řádově ve 45 dnech "stáří".  Nosnice jsou z chovu vyřazovány řádově ve 42-45 týdnech. Takže toto jsou také předpoklady, že tyto výrobky (byť produkovány takřka průmyslově) jsou zdravé. Pár dnů zpátky  bylo v mediích zveřejněno "překvapivé" zjištění, že tzv. bio-vejce jsou kvalitativně horší než ta masově produkovaná. V drobnochovu je doba výkrmu i doba snůšky znatelně delší. Takzvaný "oranžový" žloutek je schopna velkovýroba produkovat také. Stačí do krmné dávky přidat podíl mrkve. A ještě jeden příklad namátkově: okolo obce Litošice jsou náderná stáda skotu, která se tam pasou, jsou přikrmována, napájena a řádně ošetřována.

B/ Na druhé straně problému (té daleko důležitější a skutečně osudové) s Vámi souhlasím. Mezitím vyšla mimořádná příloha Mladé fronty pod názvem "Co jí svět" - ve středu 16/10/2013. DOPORUČUJI VŠEM, KTERÉ TATO PROBLEMATIKA ZAJÍMÁ.

My tady budeme plochy orné půdy neustále zmenšovat a v souvislosti s tím dále snížovat i živočišnou produkci a pracovní místa v potravinářském průmyslu. Tady, v oblasti "mléka a strdí" už nejsme schopni "se uživit" vlastní produkcí. Takže dovážíme (dovážíme i peníze na úhradu těchto dovozů). Firma Coca-Cola mezitím zabírá stále více půdy pro produkci třtinového cukru v Asii i Jiží Americe. A plno lidí na této planetě hladoví. Vladimír Iljič měl pravdu, když hovořil před 100 lety o kapitalismu zahnívajícím.  

Nezávidím našim potomkům.

antoninsebek

Nemohu na to neregovat, promiňte. Jsem totiž přesvědčen, že o zemědělství něco vím.

Už tato věta: "Živočišná výroba mimo obří hovězí, prasečí či drůbeží koncentráky je nevýhodná" mi připomíná onu anekdotu z Radia Jerevan "Dotaz zní: Rosničky jsou ti modří ptáci, co létají pozpátku? Odpověď Radia Jerevan: Rosničky nejsou ptáci, nejsou modré a už vůbec nelétají, natož pozpátku. JINAK JE VAŠE INFORMACE SPRÁVNÁ." Konec anekdoty.

1/Skot, prasata i drůbež: Tato zvířata jsou v České republice chována V NAPROSTÉM SOULADU s náročnými normami EU, včetně péče veterinární. O tom se bratrům Polákům jenom zdá, nicht wahr?

2/Příčinou růstu cen zemědělských produktů není nekvalitní práce našich zemědělců. Příčinou je fakt, že ANI JEDEN MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ v dobách současného kapitalismu neměl potuchy o čem je řeč a nezabránil DUMPINGOVÝM DOVOZŮM s následnou likvidací potravinářského průmyslu. O mrtvých jenom dobře. Ing. Josef Lux byl pouze mladým úsekovým zootechnikem (pouze pro chov krůt) v JZD Zálší. Znal jsem jej osobně. Protože se nemůže bránit, nebudu zacházet do podrobností. Věděl toho pochopitelně tisíckrát víc o zemědělství než například jeden celoživotní kariérní diplomat ODS v této funkci.

3/Stát s nedostatečnou produkcí VLASTNÍCH potravin (a jejich podporou) je odsouzen do role závislé (to jsem napsal moc mírně). A bude hůř. Protože zvýšit živočišnou výrobu si žádá delší čas a postavit na nohy potravinářský průmysl stojí ohromné peníze. V tom nám naši kapitalističtí sousedi nepomohou. Proč by to proboha dělali? Dostali nás přesně tam, kam potřebovali a kam jsme se nechali dostrkat.

3/Také na tomto webu řada autorů a komentátorů se zděsila z církevních restitucí. Všimněte si, jak je málo pozornosti věnováno ekonomické katastrofě "slunečníků". Ty mají DVACETKRÁT větší nároky na státní rozpočet. O dopadu na nižší zemědělskou produkci nemluvě. Na internetu koluje mapa této sluneční rakoviny včetně jejich majitelů z řad poslanců či sportovců.

4/O čem se ale vůbec nepíše, jsou tzv. bioplynové stanice. Ty totiž nezpracovávají ODPAD, ale KONEČNÉ produkty zemědělské výroby. Kvašením vzniklý metan je spalován. V půdě tak ubývá důležitý uhlík a tím se nemůže dusík dostatečně vázat. Až to někdo za nějaký čas "objeví", vzpomeňte si na Tondu Šebka.

5/Další část orné půdy je vázána na pěstování řepky s cílem vyrábět produkt BB - Babišův blivajz. Jestlipak víte, že ve Francii probíhá poslední sezona, kdy se bude tento produkt přimíchávat do benzinu? Tady tu hrůzu EU objevila dříve než u bioplynových stanic. Německo přestalo tuto produkci dotovat, čímž dosáhne téhož.  Jenom to naše zkorumpované Česko nic nedělá.

6/V souhrnu předchozích vlivů bych přiznal částečnou pravdu autorovi, který poukazuje na současné "osevní postupy", které se blíží monokultuře. Vinni však nejsou nájemci, ale zabedněnost zemědělské politiky. 

7/Nechci nostalgicky vzpomínat na rudé časy, ale uvedu příklad, na který mohou být komanči hrdí: Když jste za sociku chtěli zabrat ornou půdu, museli jste provést rekultivaci stejné výměry, a to na své náklady. My o ekologii jenom žvatláme.

8/Poměr k zemědělství nastavil náš nezapomenutelný Starý Veškrna svým útokem na JZD Slušovice.

9/Bylo by toho ještě více, ale dám šanci dalším. A také jednomu nejmenovanému přispivateli, aby zde opět tradičně vylil svoji kejdu. Mimochodem: ta byla také produktem, který polím pomáhal.