Zbyněk Fiala: Polská penzijní revoluce

obrazek
5.9.2013 10:19
Polská vláda vysvobodí starší generaci a státní dluh ze soukromých penzijních fondů. Po Maďarsku a Slovensku je to třetí země, která hledá východisko z nepromyšlené penzijní reformy, které u nás říkáme „druhý pilíř“ a jejímž výsledkem bylo rozvrácení penzijního systému, nižší penze a růst státního dluhu.

Polsko se pustilo do zásadní penzijní revoluce namířené proti zátěži v podobě soukromých penzijních fondů. Nakonec nesáhlo ke znárodňování jako Maďaři, ale na druhou stranu zvolilo radikálnější otevření fondů než Slováci. Bude to kombinace převodu aktiv nejstarších účastníků do průběžného systému „natvrdo“ a naprosté dobrovolnosti příspěvků pro ty, kdo v soukromých fondech zůstanou. Cílem je snížení státního zadlužení. „Kdybychom nezaváděli kapitálový pilíř v roce 1999, měli bychom zadluženost veřejného sektoru pod 40 procenty HDP, tedy nižší, než mají Češi,“ řekl na konci června podle agentury Bloomberg polský ministr financí Jacek Rostowski. Místo toho dosahovala zadluženost na konci loňského roku hodnoty 55,6 procenta HDP.

Debata o změnách polského penzijního systému dostala konkrétní podobu už před prázdninami, kdy i na Polsko nakonec dolehla krize, které se po roce 2008 dokázalo vyhnout. Provázel to pochopitelně pokles daňových příjmů a růst státního zadlužení. Jeho podstatnou složkou přitom byla nezbytnost doplácet ze státního rozpočtu na schodky průběžného systému, které vznikly po odchodu velkého počtu pojištěnců do soukromých penzijních fondů. Státu tak vznikal dluh v důsledku toho, že část občanů přestávala přispívat na důchody svých rodičů a splácet přirozený závazek každé generace, náklady své výchovy. Státní dluh se hradil prodejem státních dluhopisů - které nakupovaly penzijní fondy, a jejich prostřednictvím tak dostávali účastníci těchto fondů ještě od státu úrok.

Moralizovat nemá smysl, celá reforma byla špatně nastavená a občané reagovali na konkrétní nabídku, ale řešení, ke kterému teď polská vláda přistoupila, vypadá logicky. Stáhne všechny polské státní dluhopisy z polských soukromých penzijních fondů a zruší je. Technicky to provede tak, že je změní v nároky pojištěnců vůči průběžnému penzijnímu systému, spravovanému státním Fondem sociálního pojištění.

Původně se uvažovalo o tom, že do průběžného systému se převedou všichni účastníci soukromých fondů, ale nakonec se zvolil kompromis. Fond sociálního pojištění převezme všechna aktiva jen těch, kdo mají méně jak deset let do důchodu. Tam už tedy převezme i akcie. Detaily zatím neznáme, ale pokud by se použil postup zvažovaný v červnu, nabídne za ně průběžně financovaný důchod, jehož valorizace bude zahrnovat nejen předem definované procento, ale i podíl na přírůstku HDP. Je tu tedy zřejmá inspirace společným evropským modelem, který se v poslední době prosazuje a představuje kombinaci průběžného sytému a individuálních účtů (NDC). Jasný slib valorizace je přitom pro důchodce lepší než vzdušné zámky kapitálových výnosů, které byly všude ve světě ve skutečnosti v posledních letech záporné.

Operace se státními dluhopisy vyvede podle Financial Times 120 miliard zlotých (přes 700 miliard korun) ze 14 soukromých fondů a skokově sníží zadluženost veřejného sektoru o 8 procentních bodů. Fakticky jde o přeměnu aktuálního dluhu v implicitní dluh penzijního systému - nárokové peníze budou vyplaceny v důchodech, které jsou kryty průběžnými příjmy systému, nikoliv hotovostí z trhu. Do budoucna bude soukromým penzijním fondům zakázáno investovat do dluhopisů, avšak na druhou stranu se plně otevírají možnosti investovat do akcií i v zahraničí.

Na Patrii je zajímavý komentář, co to udělá s kapitálovým trhem a burzou. Radost z toho nemají. Především se sníží význam penzijních fondů jako nejvýznamnějších hráčů. Převzetí aktiv starších pojištěnců a jejich proměna ve zdroje, ze kterých se budou vyplácet penze z průběžného Fondu sociálního pojištění, znamená prodeje, tedy pokles cen. Nemusí to být hned. Je možné, že aktiva nějaký čas zůstanou, kde jsou, jen jejich správa se převede ve prospěch nového klienta. Avšak vyhlídka volnějšího nákupu zahraničních akcií může znamenat nejen větší investiční riziko, ale také tendenci přesouvat peníze do zahraničí na úkor domácích investic. Avšak objevují se i opačné názory - může to naopak zvýšit poptávku po investicích do nových polských podniků (IPO).

Podle Financial Times je souhrnná reakce kapitálových trhů spíše pozitivní – všichni si oddechli, že nedošlo na znárodnění. Zároveň chápou, že konstrukční vady systému nemohly skončit jinak, než havárií, takže něco se udělat muselo…

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Vladimír Štingl

Dokud si budou bastardi "oddechovat", tak není šance něco změnit. Nevím, zda znárodnit, když máme multikulturní "společnost", nebo zestátnit. Ale vyšlo by to stejně. Bastardi by se "zavzdušnili". Teď mají na další gaunerské podvody a manipulace "nový" prostor. A opět vymyslí další taškařici. Stále stejný scénář pro "negramotný" plebs postsocialistického bloku "východní" Evropy.

Zdravím Vás.