Zbyněk Fiala: Rozhodla ukrajinská ekonomika?

obrazek
22.2.2014 19:03
Ve chvíli dohody prezidenta Viktora Janukoviče s opozicí snížila ratingová agentura Standard & Poor´s hodnocení státního dluhu Ukrajiny do pásma C se špatným výhledem, pod kterým už je jen strohé D – default. Vynořila se hrozba státního bankrotu, a to byl asi hlavní důvod, který přesvědčil soupeřící oligarchy, že silové vítězství není k dispozici.

Událostem na Ukrajině nemusí být konec – nikdo neví, kdo bude hájit dodržování klidu až do předčasných voleb na podzim – ale kdokoliv u moci si bude muset poradit s kritickou hospodářskou a finanční situací v zemi. Kulky už nelétají, ale palba astronomických výnosů, které jsou nyní na trhu požadovány u ukrajinských dluhopisů, nepřináší úlevu.

Od rizika bankrotu vlastně celý konflikt také odstartoval, když prezident Janukovič loni v listopadu na poslední chvíli ucukl od podpisu asociační dohody s EU, aby dal přednost ruské půjčce 15 miliard dolarů. EU nabízelo jen půl miliardy, spolu s vyhlídkou prosperity v dlouhodobém výhledu. Prezident tak stál u hořícího domu, kde se měl rozhodnout mezi stříkačkou a příštím bohatým vánoční stromečkem.

EU, nebo Rusko?

Na listopadový zvrat v postoji k EU mohou být různé názory, do hlav ukrajinských vůdců nevidíme. Možná si spočítali náklady obratu k EU – a zpřetrhání vztahů s Ruskem – příliš pozdě. Možná na to přišli dřív, že samotný přechod k EU bez dalšího představuje sebevražedný krok, ale ztratili odvahu, jak to říci občanům. Možná věřili v poker, že z EU nakonec něco vyždímají, a ti největší borci dokonce dokážou čerpat z obou stran. Ale i uvnitř samotné „rodiny“ oligarchů kolem prezidenta Viktora Janukoviče, mohly být rozporné názory na přidružení, protože šéf jeho kabinetu Andrij Klujev podniká prostřednictvím rakouských firem (a teď je podle Financial Times vystaven pokusům o zmrazení účtů ve Vídni).

Na stole je tedy znovu podobná nabídka jako v listopadu – podpis dohody s EU a vedle toho i plnění podmínek pro obnovu spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem. I kdyby však nebylo přímou podmínkou zpřetrhání intenzívních obchodních vztahů s Ruskem, západní nabídka obsahuje jedovou pilulku v podobě povinné liberalizace kurzu měn a cen zemního plynu pro ukrajinské spotřebitele. Když se k tomu přidá ruské zvýšení cen na světovou úroveň a pokles směnné hodnoty ukrajinské hrivny, může jít o šok, jehož důsledky pro společenskou stabilitu si těžko představit.

Připomínám informace bývalého ukrajinského ministra hospodářství Bogdana Danilišina z jeho prosincového vystoupení v pražském debatním družstvu Fontes Rerum. Označil současné období za nejtěžší od roku 1991, kdy se Ukrajina osamostatnila. Asociační dohoda s EU měla především pomoci přezbrojení průmyslu, který ustrnul v technologické úrovni 80. let. Na vyšší úrovni jsou jen nepatrné ostrůvky, takže technicky pokročilá produkce představuje pouhá 4 procenta HDP. Podle Petera Havlíka, ekonoma z vídeňského institutu komparativní ekonomie WIIW, bylo součástí dohody i dost nepochopitelné povinné převzetí technických norem EU, tedy ekonomicky náročná operace, která by nejspíš sama o sobě znemožnila pokračování značné části ukrajinské obchodní výměny s Ruskem.

Podle Danilišina však obchod s EU hodnotově vede už nyní a představuje 51 procent exportního obratu Ukrajiny a z tohoto směru přichází 70 procent přímých zahraničních investic. Lze to však vyhodnotit i opačně – při roztržce s Ruskem se může export snížit kamsi k polovině a investice klesnout o třetinu. Danilišin vyjádřil obavu, že případné referendum o asociační dohodě s EU by nemuselo získat ani 45 procent hlasů.

Za největší potenciál Danilišin označil úrodnou černozem, která by mohla uživit 200 milionů lidí. Otázkou zůstává, zda by ochranářská zemědělská politika EU umožnila Ukrajině tento potenciál smysluplně využít.

Pád od roku 2008

Hospodářská situace Ukrajiny je mimořádně špatná od roku 2008, kdy jí poryv finanční krize Západu prudce srazil směnnou hodnotu hrivny o 40 procent, a protože většina domácností podobně jako v Maďarsku hledala nižší úrokové sazby a větší jistotu v zahraničních měnách, byl to mimořádně drsný zásah do ukrajinské poptávky. Roku 2009 spadl HDP Ukrajiny o 15 procent. Začala jednání s MMF a vyústila v dohodu o půjčce 15 miliard dolarů, ze které však vláda zatím nečerpala, protože neplnila podmínky. Nebo dala přednost životu bez podmínek, protože k požadavkům MMF patřilo uvolnění kurzu měny a zvýšení ceny plynu pro obyvatelstvo.

Loni v létě se k tomu přidal další konflikt s Ruskem o ceny a dodávky plynu a v následující obchodní válce Ukrajina podle exministra Danilišina přišla o 4,5 miliardy dolarů. Koncem října byla pozastavena také jednání o obnově pomoci MMF, protože Ukrajina nadále neplnila závazky. EU v té době Ukrajině nepomohla, a když se přiblížilo lámání chleba s asociační dohodou, Rusko nabídlo snížení cen zemního plynu o 30 procent a k tomu koupi ukrajinských státních dluhopisů s přátelskými podmínkami za 15 miliard dolarů, tedy ve výši pozastavené pomoci MMF. Realizovaná zatím byla jen první tranše 3 miliard dolarů.

Pozoruhodný byl vývoj ukrajinské hrivny, která na rozdíl od dramatických událostí na Majdanu byla celkem v klidu. Jistěže to byl výsledek tuhé regulace, ale ta by nestačila. FT vývoj komentovaly v tom smyslu, že dokud vládne Janukovič, je situace stabilní. Teprve v posledních dnech začala hrivna prudce oslabovat.

Nejhorší je energetická náročnost

Ukrajina tak má několik kritických hospodářských slabin. Je to především zastaralá ekonomická a civilizační struktura s extrémní energetickou náročností, která je hlavní příčinou obrovské závislosti na Rusku. Z toho plyne poučení i pro nás - zahrávat si dnes s energetickou náročností je jasná vlastizrada.

Náklady modernizace průmyslu jsou obtížně představitelné. Zahraničně-politický analytik Ladislav Balcar, publikující v Literárkách, uvedl odhad, který zazněl na jedné mezinárodní konference na toto téma - hovořilo se dokonce o 160 miliardách dolarů. Pokud však padne hrivna, toto astronomické číslo ještě násobně naroste.

První však bude křičet státní dluh, jehož splatitelnost byla nyní vyhodnocena ratingovou agenturou S&P na úrovni CCC, to znamená hluboko v propasti, na třetím schůdku nad státním bankrotem. Urychlit to může zvýšení nákladů dluhové obsluhy, kde úroky krátkodobých papírů (dvouleté dluhopisy) už vyskočily na 32 procent (za řeckou úroveň) a mohou stoupat výš.

Opačným směrem se vydala ukrajinská hrivna, která je důležitá pro odhady splatitelnosti zahraničního dluhu Ukrajiny stagnujícího pod hranicí 150 miliard dolarů. Hrivna byla od prudkého devalvačního impulzu z roku 2008 (pokles o 40 procent) pevně vázána („peg“) k dolaru. Připomíná to nejnovější měnovou politiku ČNB, která udržuje korunu nad předem určenou hladinou vůči euru. To však stojí peníze. Ukrajinská centrální banka vyčerpala devizové rezervy na obranu hrivny a dalšímu vývoji už bude moci jen přihlížet.

Odliv kapitálu

Případný státní bankrot Ukrajiny by ublížil především Moskvě, shrnuje zpravodajství internetový deník e15.cz.

http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/trhy-ukrajinu-odepsaly-vyhlizeji-statni-bankrot-1062869

„Ruské banky a vláda drží kolem 30 miliard dolarů pohledávek za Ukrajinou, jakákoli restrukturalizace dluhu by se projevila propadem hodnoty těchto pohledávek,“ uvádí Tim Ash ze Standard Bank. Největší část ze zahraničního dluhu ukrajinské vlády bude Kyjev splácet napřesrok. Země bude muset dát dohromady 4,3 miliardy dolarů. Splatné budou i tři miliardy z první várky dluhopisů nakoupených Moskvou v rámci přislíbené patnáctimiliardové půjčky. Další várka ve výši dvou miliard dolarů bude koupena Ruskem tento týden.

Odliv tvrdé měny vlivem vysokého deficitu zahraničního obchodu zapříčinil propad devizových rezerv země na nejnižší úroveň od roku 2006. Podle údajů ukrajinské centrální banky stačily v lednu rezervy na pokrytí předpokládaného dovozu země jen na dva a půl měsíce.

Celkově musí ukrajinská vláda spolu s bankami a podniky podle Joint External Debt Hub letos uhradit zahraniční závazky v objemu přes třicet miliard dolarů.

Přehled dostupných nástrojů obrany měny a státních financí nabízí analytička Michala Moravcová ze společnosti BOSSA na stránkách kurzy.cz.

http://zpravy.kurzy.cz/362571-ekonomicky-pohled-na-politickou-krizi-na-ukrajine/

Namístě jsou úvahy o případné ekonomické nákaze. Nejzranitelnější je Maďarsko, které má největší expozici vůči Ukrajině a přitom prožívá obdobné hospodářské důsledky zahraniční zadluženosti po oslabení národní měny. Ale neklid bude znovu také v rakouských bankách, přes které protékaly operace ukrajinských oligarchů.

Geopolitické prvky vazby s Ruskem

Jsou tu však i geopolitické argumenty, které vstoupí do hry. Sedm důvodů proč ruský prezident Vladimír Putin Ukrajinu nevzdá, vypočítává Henry Mayer, komentátor agentury Bloomberg.

První – nechce navázat na to, co považuje za „největší geopolitickou katastrofu“ 20. století, jak označil rozpad Sovětského svazu. Rád by se zapsal do historie tím, že dokáže napojení Ukrajiny na Rusko udržet.

Druhý – z hospodářského hlediska je tu konkrétní záměr začlenit Ukrajinu do Euroasijské ekonomické unie, která by měla vzniknout na začátku příštího roku jako protiváha EU.

Třetí – Ukrajina je s Ruskem propojena hlubokými historickými kořeny, sahajícími až ke Kyjevské Rusi. Moc o tomto společném státě budoucích Moskvanů, Ukrajinců a Bělorusů nevíme (Povesti vremennych let z 12. století vypočítávají dvanáct kmenů), ale vznikal nejspíš už v 9. století.

Čtvrtý – ten prý Putin špitl do ucha amerického prezidenta George Bushe mladšího při jednání Rady NATO – Rusko: „Georgi, Ukrajina přece není žádný stát!“

Pátý – pochybné postavení Krymu, ke kterému se Ukrajina dostala jako slepý k houslím, když ji dobrosrdečný Nikita Chruščov roku 1954 prostě daroval i s převažující ruskou populací. Putinovi se může zdát, že to přehnal.

Šestý – krymský Sevastopol je domovským přístavem ruské černomořské flotily (jinak by musela do Novorossijsku) a její pobyt je pocukrován nižšími cenami ruského zemního plynu pro Ukrajinu.

Sedmý – jistě, produktovody přes Ukrajinu už nemají monopol, Severní potok po dně Baltu je v provozu, Gazprom možná postaví i jižní přes Bulharsko. Přesto stále představují významnou ruskou exportní trasu.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Vladimír Štingl

Lze jen velice ocenit blog i komentáře týkající se minulé i přetrvávající reality a pohledu na Ukrajinu..... Hlubokou lítost a soustrast obyčejným lidem, kterým chtějí vládnout vytlučené palice jako příhodně pojmenovaný Boxer Boxerovič, vymaštěný mozek zmaclaný životem v Německu a u amíků...... A do toho Tymošenková a další (s nakradeným.....), Janukovič na úrovni našich gaunerů, banderovská sebranka v ulicích coby ochránci a bojovníci za svobodu a asociační dohodu s EU..... To byl 89. rok a náš desetiletý pohřeb v rámci EU "procházkou" růžovou zahradou.

A bastardi ala W. Hague, coby ministr zahr. věcí Velké Británie, VARUJE RUSKO....... Ksindl, který se neštítí vraždění v Libyi, vrážení klínu v Egyptě, šíleností systémového zabíjení civilistů v Sýrii, genocidě v Iráku, , Afghanistánu, zvěrstvu s Kosovem ukradeným Srbům, rozbitím a bombardováním suverénního evropského státu - Jugoslávie - chce "radit"...?? A je pod všemi těmito zrůdnostmi "podepsán"? To je "demokrat" jako noha. Ať už je pohled na dění na Ukrajině a počínání Ruska jakýkoliv, tak jen dement a uplacení gauneři mohou říci, že jde o boj "demokratů" proti "totalitě".... Opět za vše platí obyčejní lidé a blbové ala Zaorálek budou "řešit" jak je to "správné", "spravedlivé" a jak je třeba ZASAHOVAT DO DĚNÍ NA UKRAJINĚ..... Dokonce se najdou dementní jedinci, kteří na Ukrajinu posílají neprůstřelné vesty (nechce se mi věřit, že se v civilizované zemi najde takové HOVADO......). TO MÁ NĚCO ŘEŠIT? 

  Vše vyvolala EU a spol. A W. Hague by se měl hlavně starat o to, aby se "demokraticky a mírumilovně" od "velkorysé" VB neoddělilo Skotsko a následně další.... Ukrajincům jde doslova a do písmene fyzicky o život. A mírotvorcům z EU, Německa, USA a spol. je to naprosto ukradené jako všude jinde na této zeměkouli.

Po nabídce asociační dohody EU Ukrajině jsem přesvědčený, že EU je ještě větší parta grázlů, než kalouskoidněklausovská zběř v naší zemi.... Cítím hlubokou lítost k národům jako jsou Ukrajinci, jako národ otloukánků, kdy je zřejmé, že JAKÁKOLIV dohoda s EU a spol. pro ně bude znamenat národní "genocidu" ala celý "východní blok" od okamžiku JÁSAVÉHO VSTUPU DO EU........... Od Putina "dostanou" alespoň suroviny a energie, od EU leda "ebolu"......

Zdravím zúčastněné.

antoninsebek

Nemám námitek. Rád bych to doplnit o (doufám, že nikoliv jen podle mne) další důležité faktory:

1/Ukrajina je geopoliticky značně rozdělena. Přitom její východní část (s ruským obyvatelstvem) je podstatným nositelem přínosu do státního rozpočtu. A nyní si tento fakt dejte do souvislosti s tím, že Janukovyč byl ŘÁDNĚ ZVOLEN a obávám se, že nepravomocně odvolán. 200 sekretariátů jeho Strany regionů bylo v západní části země vypleněno.

 Východní část voličů nepřijme charismatického boxera, který si uložil nemalý majetek MIMO území РIДНОЙ УКРАIНЫ. To je velmi podstatné, zase ty volby skončí řádově půl na půl. Paní Tymošenková již DOSTALA ŠANCI ukázat, co dovede - především rozkmotřit se s Oranžovým Prezidentem Juščenkem. Při vší úctě k této dámě - je to tzv. stará struktura. A slavná Oranžová revoluce skončila neslavně, naštěstí tam netekla krev jako nyní.

2/Kdo to nezažil, neuvěří. Na Ukrajině je HLUBOCE ZAKOŘENĚNA korupce a byrokracie. Kdo má možnost cokoliv povolit nebo zakázat, tak "bere". Dopravní policie, státní úředníci, celníci. Dnes a denně. Vím, o čem píšu, osobně jsem zažil plno historek. Přechod hranic, získání jízdenky i do poloprázdného vlaku, školství, lihoviny atd. Tohle NIKDO hned tak nespraví. Pokud se začne (???), tak je to na dvě generace.

3/Zahraniční investice? Ano, ALE KAM NEJDŘÍVE? Už jste někdy jeli po ukrajinských silnicích?  Pokud ne, nemáte čeho litovat. Znáte nějakou kvalitní značku UKRAJINSKÉHO výrobku? Já ne. Přemrštěná energetická náročnost v praxi, to je Ukrajina. Proto je energie nedostatek.

4/Ohromná zahraniční zadluženost. Pád ratingu.  KDO ty dluhy zaplatí a z čeho? Chcete vyvážet na Ukrajinu? Výborný nápad, fakt. Dám Vám jedinou radu, ta bude stačit: Nechte si zaplatit PŘEDEM.

Vůbec nejde o to, zda má Janukovyč ve  svém sídle pštrosy, jak zajímá Veřejnoprávní ČT24. :-) Jde o to, že nebohá Ukrajina má po splatnosti dluhy zvící více než 50 miliard USD. Plné náměstí v hlavním městě, ale proti tomu prázdné fabriky, bez zakázek, bez zkušeností, bez techniky, bez, bez bez.

Je mi jedno, zda bude u vesla Janukovyč nebo Tymošenková či Boxer Boxerovič. Až skončí jásání, nastane vystřízlivění. Abych to trochu odlehčil, přispěji anekdotou, kterou Ukrajinci říkali již před 15-ti lety: "Víte proč se Ukrajina nemůže stát členem EU? Protože by se tak velký bordel do tak malého uskupení nevešel."