Zbyněk Fiala: U nás Slunce nesvítí?

zatmění slunce
15.2.2016 01:20
Někdejší popírači klimatických změn v USA mocně investují do obnovitelných zdrojů – protože se to vyplatí. A co u nás, mají nové technologie vyhráno? Ještě není rozhodnuto, do cesty se staví politika se snahou podtrhnout ekonomickou motivaci. Má podobu nové tarifní struktury pro elektrické účty domácností.

Ceny obnovitelných zdrojů vytrvale klesají a přitahují stále větší investice. Ve Spojených státech přibylo za jediný rok 8,5 GW instalovaného výkonu nových větrných elektráren, informuje agentura Bloomberg. Cena větrné elektřiny se tam totiž přiblížila k té fosilní, a někde se dostává i pod ní. Další impulz dává daňové zvýhodnění, byť letos podle všeho skončí, Kongres je v prosinci prodloužil o jediný rok.

Uvedená čísla ze Spojených států naznačují, že ekonomický tlak ve prospěch obnovitelných zdrojů tam má větší šanci než politika, která je závislá na poměru sil ve Washingtonu. Pokus Baracka Obamy pomoci nařízením o snižování uhlíkatých emisí narazil na odpor Nejvyššího soudu, jehož složení je dědictvím Republikánů.

Investice do čistých energetických zdrojů, kam Američané počítají i plynové elektrárny a energetické úspory, přesto prudce rostou. Roku 2014 se zvýšily o 7,5 procenta a stoupaly dvakrát rychleji než hospodářský růst. V absolutním vyjádření jde o 56 miliard dolarů za jediný rok (to je 1,4 bilionu korun, třetina českého HDP), za které bylo pořízeno 11 GW instalovaného elektrárenského výkonu včetně prostředí. Pro srovnání – jeden gigawatt je zhruba jeden blok Temelína.

Většina těchto amerických investic šla do solárních zdrojů (30 miliard dolarů). Následují větrníky (11,6 miliardy dolarů), ale zhruba stejná částka šla také do inteligentních sítí (smart grids), zvyšování energetické účinnosti a rozvoje kapacit pro akumulaci elektřiny. Za zhruba 15 miliard dolarů se stavěly plynové elektrárny. Zároveň bylo zavřeno rekordní množství uhelných elektráren s celkovou instalovanou kapacitou 11 GW. Dohromady tedy jde o významný pokles emisí za současného zvýšení elektrárenské kapacity o 5 GW.

Jedná se o dlouhodobý trend, který sílí i v dalších zemích. Pokud bude pokračovat, roku 2040 budou Spojené státy získávat 24 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, což představuje růst dnešního podílu na šestinásobek. Německo chce dnešní 16 procentní podíl obnovitelných zdrojů ve stejné době zvednout na 77 procent, informoval Miachael Liebreich, zakladatel a šéf poradenské firmy Bloomberg New Energy Finance. Vystoupil na výroční konferenci Distributech v americkém Orlandu na Floridě, která je věnována budování prostředí pro decentralizované a „nestálé“ zdroje – tedy inteligentním sítím.

http://www.renewableenergyworld.com/articles/2016/02/you-can-t-stop-the-growth-of-renewables-technology.html

Rozhodující motivací je cena elektřiny, která je nízká dokonce i bez dotací. „Ceny solární a větrné elektřiny se už sesouvají do pásma 3 až 6 centů za kilowatthodinu bez dotací. V Maroku je elektřina z větrníků za 3 centy za kWh,“ uvádí Liebreich. V korunách mluvíme o kWh za 75 haléřů až 1,50 Kč. Je to přibližně cena, jakou mohou české elektrárny utržit ve velkém na energetické burze, kde se denní kontrakty sesunuly na hladinu 30 euro za 1 MWh.

Na trhu je přebytek energie, to jsme nečekali. Ceny klesají a konkurence roste. Tlak na cenu zvyšuje také inteligentní využití dodávek elektřiny. Prostřednictvím „internetu věcí“ bude možné sledovat spotřebu online a případně ji přesouvat do lepšího tarifu nebo podle vlastní výroby.

Velikost převratné změny, kterou prožíváme, si uvědomujeme až z historického odstupu. Před 40 lety stál solární panel tolik, že jeden watt výkonu vyšel na stovku dolarů. Dnes je to podle agentury Bloomberg 61 centů. Cena padala soustavně, pod 10 dolarů se dostala v 80. letech. Bouřlivý rozvoj však nastal až po roce 2008, kdy zamířila ještě desetkrát níž. Globální instalace solárních panelů od té doby vzrostly desetkrát, mají kapacitu 65 GW a pokračují v exponenciálním vývoji.

O to podivnější je vývoj v ČR, kde narážíme na nové a nové pokusy, jak tento vývoj zastavit. Nebo aspoň pozdržet do doby, než se podaří prosadit výstavbu dalších jaderných elektráren se státní pomocí. Nová tarifní struktura, se kterou přišel Český energetický úřad, zatím byla koncipována tak, aby zrušila motivaci k úsporám elektřiny a odradila od instalace vlastních panelů na střeše.

Pokud by začaly tyto nové tarify skutečně platit, od roku 2017 mají být čtyři pětiny elektrického účtu domácností odvozovány od toho, jaké máte ve skříňce pojistky. Dosud to byla jedna pětina. Znamená to, že bychom platili paušál bez ohledu na spotřebu - snad abychom tu spotřebu zase zvedli. Jinými slovy, nebudeme platit za to, co jsme skutečně spotřebovali, ale hlavně za to, co bychom teoreticky mohli spotřebovat, kdybychom všechno pustili na plné pecky. To je opravdu povedená motivace ke snižování energetické náročnosti, ke které jsme se zavázali na pařížské klimatické konferenci COP 21.

Růstu spotřeby pomůže i to, že se propříště ani ty nejlacinější solární panely nevyplatí. Ne proto, že pro nové instalace už je zrušena veřejná pomoc, ta už není třeba. Budou však zatíženy pravidelným měsíčním poplatkem, který zaručí, že samozásobení ztratí smysl.

Přechod k fakticky paušální platbě za elektřinu bude mít ještě další efekt – a v tom je podle mého názoru celé jádro pudla. Když se oddělí elektrický účet od spotřeby, přestanou nás ceny elektřiny zajímat. Pak si nevšimneme, až se začnou se státní pomocí zvedat, aby se dalo uvažovat o dostavbě Temelína. A jakmile budeme mít další Temelíny, máme o drahou elektřinu vystaráno na dlouhá desetiletí dopředu. Podle dnešních představ budou jaderné elektrárny státní. Když si na sebe nevydělají prodejem elektřiny, bude je stát dotovat z daní. Občanům to bude jedno, o peníze přijdou tak jako tak. Ekonomika dostane zátěž nákladů navíc. Ale ti, kdo tuto investiční zakázku dostali, už budou mít vyděláno. A ti, kdo jim k tomu pomohli, také.

Jenže k čemu potřebujeme jádro? Energie je dost. V našich podmínkách se tabulkově počítá s příkonem sluneční energie kolem jedné MWh ročně z metru čtverečního, v Africe je to dvojnásobek.

http://www.transformacni-technologie.cz/slunecni-zareni-jako-zdroj-energie.html

Dnešní solární panely jí dokážou využít jen částečně. Fungují pochopitelně jen přes den a pod mrakem vysadí. Ne všude také svítí stejně, takže výroba je plná výkyvů. Má to tedy spoustu omezení, ale přesto jde o zdroj, který nesčetněkrát překračuje všechny myslitelné potřeby.

Pokud jde o výkyvy, jde o princip, na kterém jsou postaveny například banky. Dokážou si poradit s nepravidelností vkladů a výběrů. Naviguje je statistika, která vyhlazuje proud drobných událostí, a usnadňují to inteligentní účetní, platební a clearingové systémy. Kolísavou dodávku elektřiny z obnovitelných zdrojů lze řešit podobně. Také tady může zasáhnout statistika, když se propojí regiony s odlišnými podmínkami. Další hroty ořežou chytré sítě, které umožní, aby se spotřeba lépe přizpůsobila kolísání výroby. Nakonec zasáhne akumulace elektřiny, možná nejen do baterií, přestože s účastí elektromobilů se stále počítá. Je to další bouřlivě se rozvíjející obor, který slibuje prudký nárůst zisku.

Nástup obnovitelných zdrojů přitom nepřichází na vlnách nedostatku fosilních paliv, jak všichni čekali. Těch je na trhu tolik, že se jejich cena hroutí a smrtelně ohrožuje těžařské společnosti. Musíme však vyhrát ještě jednu bitvu. Umírající stará energetika dělá všechno proto, aby změnu znemožnila.

Lobbisté už mají zkušenosti, jak českým občanům obnovitelné zdroje znechutit. Velká rána se povedla roku 2009, když se podařilo oddálit snížení veřejné pomoci, aby se přizpůsobila prudce klesající ceně panelů. Anonymní solární baroni (jejich jména neznáme) se nám doslova vysmívají. Jejich obrovské sluneční elektrárny mohou po desetiletí umrtvovat lány nejúrodnější půdy a dostávají za to dvakrát až třikrát vyšší veřejnou podporu, než předpokládal zákon. S inflační doložkou dvě procenta ročně, přestože inflace neexistuje. Tento neuvěřitelný podvod za stovky miliard korun (srovnatelný snad jen s církevními restitucemi) nás má odstřihnout od rozumného uvažování o energetické budoucnosti. Nebyl by možný bez spoluúčasti osob s rozhodovací mocí.

Zmíněné stovky miliard korun, které mohly být použity na energetickou transformaci, jdou tedy na zvyšování životní úrovně hloučku vyvolených.

Vážně, o co tu jde? Proč se odstraňuje ekonomická motivace pro šetření elektřinou a rozvoj malých čistých zdrojů? Proč se to děje ve chvíli, kdy jsou konečně ekonomicky dostupné většině občanů?

Chce někdo vyvrátit, že nejde jen o to, jak potlačit nastupující konkurenci? Jak zvednout spotřebu elektřiny, aby byl argument pro stavbu jaderných elektráren? Jak dolovat kapsy spotřebitelů, aby se to dalo zaplatit? Jak zachovat cecík těm, kdo se k němu dokázali přisát v minulosti a chtějí cucat do posledního dechu?

Kvůli tomu máme udělat z republiky skanzen prošlých technologií, a potom subvencovat podřadnou výrobu, která nám zaručuje hladové mzdy sluhů?

Nejde o to, jestli si to přejeme. Jde o to, jestli jsme ochotni to strpět.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

prokara

Pane Fialo, fotovoltaika a větrníky musí být zálohované. Naše jediná přečerpávací elektrárna je žalostně málo. Kolik máme plynových elektráren vhodných jako záloha? Německo vytěží uhlí do "mrtě"a zelení ani nepípnou! Proč? Jde o špinavý kšeft,odstavte jaderky a my zavřeme oči nad vytěžením uhlí. Polsko "jaderky" nemá a tak bude ještě 100 let těžit uhlí. Víte že v Německu byla nedávno uvedena nová "uhelka" jako zálohový zdroj votovoltaiky a větrníků? Kolik jste ochoten investovat do fotovoltaiky a větrníků, když nebudou dotované penězi daňových poplatníků? Vsadím se, že ani korunu. Víte, že v Krnově ve 14 století dle archivních záznamů byly pěstovány na polích melouny? Zřejmě proto, že tehdy žádní "ochránci přírody"nebyli?

zbynek

Všechno se dá udělat nesmyslně nebo aspoň nastavit pravidla tak, aby to zkrachovalo a nešlo. Ale to neznamená, že to nejde udělat i rozumně. Dosavadní extrémní využívání fosilních paliv zničilo severní a západní Čechy a severní Moravu. Rozhodl tak bolševík - chtěl mít co největší těžký průmysl, aby bylo co nejvíc tanků. Tady je ještě co džusovat, ale občan nemá co hájit. Také solár a bioplynky se u nás budovaly hlavně jako velká rána pro spekulanty, méně jako jedna z rozumných možností, jak využít dostupných zdrojů. Konkurenci větrníků, které by mohly být stálým příjmem obcí, se zatím daří zapudit. Hájit je tedy třeba jak princip, tak nasazení rozumných politik. Ale kvůli špatné politice neodmítnu princip.

petrocenasek

Teď jde o to,jestli tímto přechodem na větrníky,bioplynky a fotovoltaiku dosáhneme neoteplování země! Jestli chceme celou republiku zastavět větrníky,fotovoltaikou a bioplynkami. A co zemědělství? To budeme žvýkat vysloužilé panely fotovoltaiky a zapíjet naředěným "digestátem",jinak smradlavým odpadem z bioplynek? Naše země na fotovoltaiku.větrníky a bioplynky není stavěná. Znáte úsloví-ševče,drž se svého kopyta?