Zbyněk Fiala: Ukrajině chybí peníze i důvěra

Fiala Zbyněk
27.2.2015 12:56
Na Ukrajině měly být hlavní zbraní Západu půjčky, ale po debaklu u Debalceva ochabla ochota investovat do neschopné vlády. Státní kasa je prázdná, hryvna se propadá a životnost kyjevského režimu je příležitostí k sázkám. Vyhlídky pomoci podle agentury Reuters narážejí na fakt, že země nevybředla z korupčních pořádků.

Vychází to trochu jinak, než bylo zamýšleno. Sankce proti Rusku měly zemi odkrvit od kapitálu, pobouřit obyvatelstvo a dohnat ho k Majdanu na Rudém náměstí. Vítězství Západu by mělo podobu pádu Putina. Nicméně Putinova domácí popularita je nadále neotřesena a rubl prudce posílil, když zastavení poklesu cen ropy přimělo zahraniční kapitál k rychlému návratu do Ruska. Probudila jej i zpráva, že se rodí rezervní investiční zdroj v podobě BRICS Bank se sídlem v Šanghaji a 100 miliardami dolarů „podmíněných rezerv“ CRA. Smlouva o založení banky nyní prochází ratifikací.

http://thebricspost.com/india-follows-russia-ratifies-100-bn-brics-bank/#.VPA3vPmG9v4

Zato ukrajinská vláda čelí ještě naléhavějšímu problému, než je porážka ve válečném tažení proti povstaleckým územím na východě země. Potřebuje obnovit důvěru evropských partnerů, věřitelů, dárců, vlastního obyvatelstva. A přichází na to, že na tohle zboží si nelze půjčit. Je třeba je mít. A kdo je nemá, nemůže si půjčit ani na nic jiného.

Takhle definuje klíčový problém agentura Reuters: Zahraniční vlády a mezinárodní finanční instituce nemají chuť cpát peníze do nefunkčního státu.

Uvedenou nefunkčnost názorně dokládá případem Ihora Bilouse, podnikatele, který byl novou kyjevskou vládou povolán do čela daňové služby, aby ji pročistil - než byl krátce na to propuštěn na základě podezření z korupce.

http://www.reuters.com/article/2015/02/26/us-ukraine-crisis-eu-insight-idUSKBN0LU1JS20150226?feedType=RSS&feedName=topNews

Agentura zaznamenává zkušenost potenciálních dárců, že vyjednávání o pomoci této válce a korupcí rozvrácené zemi vázne na tom, že ani není schopna nebo ochotna sdělit, kolik nových dopravních cest, elektráren nebo škol potřebuje. Nemluvě o zavedení evropských standardů správy, kterými je taková pomoc podmíněna.

„Naráží to na obrovský odpor, protože mnoho lidí různým způsobem vydělávalo na starém, nevýkonném a korupcí prolezlém systému,“ konstatuje Kalman Mizsei, šéf poradního týmu EU na Ukrajině, citován Reuters.

Oficiální statistiky píší o poklesu HDP o 7,5 procenta v loňském roce, ale pokud zahrnuje i šedou ekonomiku, jak bývá obvyklé, je to odhad z odhadu. Podle Reuters je podíl šedé ekonomiky odhadován až na 60 procent ukrajinského HDP. Premiér Jaceňuk si při odvolávání Bilouse posteskl, že po počátečním zlepšení, které mělo následovat po svržení starého režimu, se věci vrátily k systému „jako vždycky“.

I na samotném ministerstvu financí, kde už působí řada německých, kanadských a polských expertů, je těžké se s někým domluvit, protože jen pár úředníků zná cizí jazyk. Pokud by vůbec chtěli mluvit. Evropský konzultant popisuje, jak se v prosinci pokoušel zjistit, kolik je vlastně v zemi státních škol, ale nikdy nedostal odpověď.

Pohled do finančních statistik ukazuje, že Ukrajina peníze potřebuje a že to, co nabídl Mezinárodní měnový fond, musí být doplněno dary. Jenže dárci chtějí vědět, na co to bude. Dárci z EU, Norska a Kanady chtějí vystupovat jako investoři a vyžadují, aby dárcovské konferenci, která má proběhnout v dubnu, byla předložena „cestovní mapa“, po které se země vydá. „Nesmí to být černá díra, požadujeme přesný plán,“ tvrdí podle Reuters evropský komisař pro politiku sousedství Johannes Hahn a odmítá spoléhat na obecné sliby, že se něco stane později, letos, napřesrok.

Ukrajina potřebuje stovky miliard euro, aby se vzpamatovala jak z války, tak z totální reorientace svých surovinových a obchodních vazeb. Tento fakt si uvědomil už svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a cukl od podpisu smlouvy o přidružení k EU, když zjistil, že všechny tyto náklady jsou jen na něm, zatímco EU dá půl miliardy euro, tak na úhradu oslavného ohňostroje.

Nyní je údajně na stole nabídka v souhrnné výši 65 miliard dolarů, z toho 17,5 miliardy od MMF na stabilizaci státního rozpočtu doplněná o 7 miliard dolarů z EU, Spojených států a Světové banky. Dalších 15 miliard dolarů by měli dát věřitelé dluhopisů, pokud o tuto částku „dobrovolně“ zkrátí své nároky. Pak jsou tu slíbené půjčky a garance na půjčky ze strany EU, Švýcarska, Japonska a Kanady, které dosahují částky 10 miliard dolarů. Dárcovská konference v dubnu by mohla podle Hahna vynést 15 miliard dolarů.

Otázka je, zda k tomu opravdu dojde. Mezinárodní měnový fond svůj příspěvek označuje za historicky nejvyšší v poměru k HDP příjemce pomoci. Je ovšem otázka, kdy jej počítal a v jaké měně. Hryvna se svezla od loňského podzimu na čtvrtinu. A požadované reformy, jako je uvolnění cen energií či nájmů, naprosto zdecimují ukrajinskou domácí poptávku, takže na ekonomiku dolehnou ještě tíživěji než válka.

Britské Financial Times zaznamenávají stesky nových protestujících na Majdanu. List se drží podezření, že tyto protesty jsou placeny ze zahraničí, ale uznává, že stesky lidí, kteří tam byli, jsou reálné. Například penzisty Volodymyra z jehož důchodu 2500 hryven (90 dolarů) padne už dnes 70 procent na účty za elektřinu a teplo a za další základní služby. Ještě loni to bylo jen 30 procent. A ptá se: „Pokud zvednou ceny tepla o dalších 40 procent, jak plánují, co budu jíst?“

Hryvna se loni obchodovala v kurzu 8 hryven za dolar, ale v poslední dnech už kurz vyletěl ke 34 hryvnám za dolar a centrální banka spouští omezení devizového trhu. Devizové rezervy stačí na pokrytí dovozů za jeden měsíc. Nejspíš bez účtu za plyn, kde se mohou ruské kohoutky každým okamžikem znovu zavřít.

Ze všech nabízených, slíbených a plánovaných pomocí je nejdál MMF, ale i tomu bude trvat řadu měsíců, než nějaké peníze skutečně přijdou. Ale kam? „Všechny ty miliardy z takzvané pomoci od MMF a ze Západu nenacházejí cestu k nám, obyčejným lidem,“ konstatuje organizátor současných protestů na Majdanu Juri Perenčuk.

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/22794c2a-bda4-11e4-9d09-00144feab7de.html?siteedition=intl#axzz3StPKkpsX

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.