Zima pod stropem

Fiala Zbyněk
16.9.2022 11:56
Zákon umožňující zastropování cen energií pro domácnosti zamířil do sněmovny, ale otevřená zůstává otázka, zda ta energie vůbec bude. V atmosféře řádí El Niňo, Evropa se připravuje na zimní blackouty.

Česká vláda se konečně rozhoupala k zásahu proti energetické cenové tsunami, která hrozí, že smete naši ekonomiku i domácnosti do popela nesplatitelných účtů. České řešení je založeno na tom, že si koupíme čas, aby se ty účty platily o něco později. Novela energetického zákona, která byla v pátek předložena sněmovně, počítá se zastropováním cen pro maloodběratele, což ve skutečnosti znamená, že uhradí rozdíl mezi tržní cenou a cenou placenou konečným spotřebitelem. Stát se soustředí na ceny silové elektřiny a plynu, zatímco Energetický regulační úřad bude nadále stanovovat ceny distribučních a systémových služeb tak, aby obsahovaly jen „přiměřený zisk“.

Vstup státu do cenové tvorby v energetice tedy nebude zadarmo a odborníci zpochybňují, že to bude stát v příštím roce jen 130 miliard korun. Přesněji, bude to nejméně takhle velká, ne-li dvojnásobná, položka v deficitu státního rozpočtu. Až dojde na splácení dluhů, vláda si o tyto peníze řekne.

Jak vyčteme z důvodové zprávy ke zmíněné novele energetického zákona, reaguje na bezprecedentní situaci na trhu s energiemi a navrhuje zavést institut „mimořádné tržní situace“, za které se vláda ujímá nových pravomocí. Bude moci stanovovat ceny elektřiny nebo plynu cenovým nařízením a v krajních případech to provázet i nařízením povinnosti výroby nebo dodávky určitého množství elektřiny nebo plynu. Bude také moci výrobcům nařídit nabídnout potřebnou energii dodavatelům poslední instance nebo omezit obchodování s elektřinou nebo plynem tak, aby na ně potřebné množství zbylo. Pokud však vláda stanoví nějaký „cenový strop“, musí zároveň dorovnat výrobcům chybějící náklady na zajištění dodávky, čili rozdíl mezi úřední a tržní cenou. Bude se to dělat prostřednictvím distributorů, kteří nejprve dostanou dotaci v očekávané výši, a pak to budou výrobcům hradit sami.

Český přístup tedy zaručuje nejvyšší koncovou cenu pro zákazníka, zatímco evropský přístup nelimituje cenu, ale zisky. Zaměřuje se na zisky těch, kdo nepoužívají k výrobě elektřiny zemní plyn, ale vydělávají na burzovních cenách odvozených z plynu. Český přístup platí zákazníkům ze státního rozpočtu, evropský přístup sebere nadměrné zisky zvláštní daní a tu pak používá na pomoc zákazníkům.

Evropský přístup trochu uklidnil ceny, které se na konci srpna zbláznily, jak ukazuje graf cen ročních futures (dodávka v příštím roce) v Česku ze Středoevropské energetické burzy v Lipsku. Pokud některý z dodavatelů nakoupil v oné špičce megawatthodinu za tisíc euro a bude to dodávat za zastropovanou cenu, český stát se pěkně prohne.

Vývoj cen elektřiny s dodávkou v příštím roce (futures) na energetické burze v Lipsku

(linie ukazuje vývoj ceny pro roční dodání v eurech za megawatthodinu, sloupce znázorňují objemy obchodů)

Jedinou pozitivní informaci, kterou jsem v papírech poslanců pro páteční jednání našel, představuje nepatrná zmínka v důvodové zprávě, že podstatnější novela, která zahrne „zimní balíček“ EU z roku 2019 s pravidly pro energetická společenství a komunitní energetiku, bude předložena do konce letošního roku. Pokusy odkopnout implementaci nejpozitivnějších evropských pravidel za dlouhé desetiletí o další rok už byly vysloveně smrtonosné.

Kdyby bylo víc lidí, kteří si vyrábějí elektřinu sami, a při dnešní cenové úrovni už by na tom byli líp i bez dotací, bylo by méně těch, komu se musí nákladně garantovat cena od centrálních dodavatelů. Národní rozpočtová rada, kterou máme ze zákona, přitom vydala ve čtvrtek další vážné varování, že nám státní výdaje přerůstají přes hlavu. Její Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je fakticky zprávou o jejich dlouhodobé neudržitelnosti. Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se zvětšuje a obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru, varuje v titulku. Volá proto po změně jak daňových, tak výdajových politik.

Normálně by šlo o rozumný návrh, ale když uvážíme politický slepenec, který pětikoalice tvoří, zní to děsivě. DNA našich vládních stran tvoří otevřené i skryté dojení státu osobami s prověrkou od Rédla, a tak můžeme očekávat, že na slibované okrajové zdanění superzisků naváže dusivé rozpočtové škrcení. Nezapomínejme také, že občané nejsou všechno, víc než občany potřebujeme potenciál pro jaderné bombardování cizích zemí, jak nám to klade na srdce ministryně obrany Černochová a pomatenci, kteří se k ní přidávají.

Je samozřejmě otázka, jak dlouho u toho tito dobří lidé vydrží. V sousedním Německu už se chystají na nejhorší a znárodňují (či zestátňují) klíčové výrobce. Naposledy německou dceru Rosneftu, která má rafinérii ve Schwedtu na jednom z konců ropovodu Družba. Vedle toho ve spolupráci (i konfliktu) s Finy přejímají dodavatele plynu Uniper, který měsíčně ztrácí 100 milionů euro, když má nahradit ruský plyn něčím jiným z trhu. A jsou tam další dvě společnosti v podobné situaci. Evropská unie připravuje plány na blackouty, které mohou začít už v prosinci.

https://www.bloomberg.com/news/articles/2022-09-15/europe-prepares-blackout-plans-to-head-off-winter-energy-chaos

Zima může být docela divoká, protože atmosférický jev El Niňo, který ohřívá chladné vody Tichého oceánu a žene je  přehřáté kolem Jihovýchodní Asie, má pokračovat třetím rokem i s tím, co ho provázelo. Letos to byly smrtící povodně v Pákistánu, vedro a požáry na americkém Západě, hurikány a povodně v Austrálii a Indonézii, obrovské sucho v Brazílii a Argentině. Škody v příštím roce jsou odhadovány na bilion dolarů.

https://www.bloomberg.com/graphics/2022-la-nina-weather-risk-global-economies/

Nezapomeňme také na zpomalování Golfského proudu, který zmírňuje evropské zimy, a na rozhozené „tryskové“ proudění v horních vrstvách atmosféry, jet streams. Velké teplotní výkyvy z klimatických změn vychylují vzdušné proudy z obvyklých kruhových drah, kterými držely arktický vzduch na svém místě. Nedejbože, aby se v zimě vylil zrovna k nám. To je vzkaz těm, kdo si myslí, že se to s klimatickými změnami přehání.

Čeští občané si přijdou na své i pod cenovým stropem. Konečné ceny elektřiny (v centech eura za kilowatthodinu) pro české domácností včetně daní byly už v březnu na průměru EU, ale mzdy jsou u nás třetinové. Pro zajímavost, výrobní cena z českých uhelných či jaderných elektráren je jeden eurový cent za kilowatthodinu (25 haléřů).

Srovnání konečné ceny elektřiny pro domácnosti včetně daní (březen 2022)

( Zdroj: Quarterly report On European electricity markets, 1Q2022)

Stížnosti se obyčejně vznášejí na válku. Americkou a návaznou evropskou reakcí na ruskou invazi do Ukrajiny (když Západ odmítl jednat o bezpečnostních obavách Ruska) byly sankce. Měly zlomit rubl a ruský finanční systém. To se nepovedlo, rubl posílil a centrální banka není podniká rozsáhlé nákupy čínského jüanu a dalších převážně asijských měn, aby to posilování přibrzdila. Ruský rozpočet se napakoval astronomickými příjmy za obchody s ropou a plynem, přestože je dodává na náhradní trhy do Číny a Asie s obrovskou slevou proti tržním cenám.

Válka a doprovodná energetická krize dopadá na různé části světa nestejně. V Spojených státech si stěžují na inflaci, ale jak ukazují statistiky OECD, v EU stoupaly ceny tepla pro energetické využití šestkrát výše než v USA. Pro EU jsou to většinou čisté výdaje, zatímco USA jako významný vývozce plynu vydělávají na evropských a asijských cenách (polovičních ve srovnání s EU).

Náklady produkce tepla v USA a EU v dolarech za MWh

(Zdroj OECD - Electricity Market Report 1. pololetí 2022)

https://read.oecd-ilibrary.org/energy/electricity-market-report-july-2022_3b27620a-en#page17

Nejvyšší čas začít uvažovat hlavou.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

Co slovo, to námět na diskusi.

Z rozhodnutí vlády i z její podivné (ne)činnosti mám rozporuplné pocity. Nechce se mi ale okopávat jim kotníky z mnoha důvodů. 

Předně už má vláda kotníky oteklé od neproduktivního stání a přešlapování na místě, takže jedno kopnutí navíc by bylo  jejím zbytečným trápením, které k ničemu nevede. Kromě toho okázalá necitlivost kotníků i mozku vlády na jakýkoliv rozumný podnět je už (její) normou. 

Jak by tedy mohla citlivě reagovat na potřeby občanů nebo na ohrožení energetické bezpečnosti státu. Dalším plundrováním státní kasy už jen z principu do mínusů a do dalších dluhů?

Ale není možné vládu nezmiňovat. Za plundrování rozpočtu nezodpovídá nikdo jiný. Za neefektivní využití státních peněz a jejich špatné směřování rovněž. Demotivaci občanů na úsporách (třeba díky systému cen, který motivaci potírá) také nemá možnost nikdo jiný ovlivnit. Návrhy zákonů a podpůrná nařízení pro to, aby občané či komunity se mohli stát vlastní výrobou rovnocennými výrobci elektřiny a snížili svou závislost na monopolním systému také nikdo jiný nepřipraví.

Každé slovo, které pan Zbyněk Fiala vysbíral z dění u nás a nabídl pro možnost srovnání s realitou všude kolem,  vyvolává  nové otázky. A to se mi nyní ani nechce rozebírat samotnou výši stropu.

"...Zákon umožňující zastropování cen energií pro domácnosti zamířil do sněmovny..." 

- Není to jen alibismus vlády? Je vůbec nutný zákon? Vláda nemá jiné možnosti?  Shodí ze sebe vinu , pokud to schválí ještě někdo jiný. Asi si myslí že ano. [ V jedné ze svých minulých reakcí jsem zapochyboval nad kvalitou poslanců a tak mně napadá: Vznikne dobré řešení, pokud špatná vláda navrhne špatný zákon a nechá ho schválit špatným poslancům? ]

- Nemá vláda jiné nástroje? Jaký problém vlastně řeší: Navenek hlásá, že řeší dopady vysokých cen energie na  občany, firmy , popř. na veřejné služby. 

- Ve skutečnosti je však neřeší, protože stejnými ústy tvrdí, že počítá s masivní sociální podporou i s masivní podporou firem (stačí jen registrovat citované částky). To znamená jediné: že zastropování toto neřeší. Tedy zastropováním vytahuje vláda peníze z rozpočtu, odkud  pak další dává pod praporem sociální pomoci jakoby na stejný účel (ale to je jen klam, jednou jde o dodavatele, jednou o občany) ex post.

Takže to znamená, že zastropování je dobíjením raněného zvířete (rozuměj státní kasy), nezodpovědností hospodáře, který roztáčí dluhovou káču snad už jen z pouhé radosti z jejího setrvačného pohybu.

Také to znamená, že zastropování je posílením a podporou spolupachatelů současné krize (výrobci, dodavatelé...) snad jen proto, aby se vina rozložila na větší počet lidí.

Zkrátka a dobře. Místo toho, aby zabila dvě mouchy jednou ranou, se vláda rozhodla mlátit nazdařbůh do jedné mouchy a přitom těch několik zbytečných ran načasovat tak, aby se moucha (problém)  stačila ještě namnožit a aby těch much bylo více.

A teď si představte, že my jakoby momentálně řídíme Evropskou unii. 

      Samostatným námětem na úvahu je východisko (zejména podklady pro výpočet) vlády pro toto rozhodnutí. Pokud až nyní se připravuje jakýsi obskurní krok do neznáma, je třeba si uvědomit, ža za uplynulý promarněný čas se ekonomika ""adaptovala"". Adaptaci jsem dal úmyslně do dvojitých uvozovek, protože to není adaptace, kterou bychm chtěli. Prostě jen zatím proběhly neevidované procesy, jako omezení určitých výrobních aktivit (montáž FVE, tepelných čerpadel a jiných dotovaných akcí jede na plné obrátky, ale někde třeba energeticky náročnější činnosti se pozastavují nebo ruší), u občanů pak omezení nároků (prakticky všichni dosud měli vypnuté plynové kotly a přitom platii desetitisícové zálohy - vždyť jen nám vraceli za plyn v dubnu přeplatek téměř 25 tisíc a to ještě o nic nešlo). To vše se ve statistikách (na prognostiky vláda z vysoka kašle) objeví ex post, když už to bude dobré tak maximálně jako podklad do špatné diplomky.

Řada těchto věcí povede ke snížení poptávky po energii (poklesne ovšem nabídka jiných, nevyrobených a zboží a vzroste jejich cena) , k poklesu ekonomické aktivity  - tím zcela automaticky k podpoře inflace a k dalšímu snížení nároků na energii.

Vláda nemá ponětí, co se jí děje v podhradí a jedná na úrovni spekulantů, s nimiž si patrně vyměNuje zkušenosti [ vláda získá zkušenosti a spekulanti peníze].

Nechci se pouštět do hluvbší analýzy - ani bych ji na úrovni nezvládl - ale i z přiložených grafů bych si nedovolil dedukovat, že vláda odhaduje potřebu energie a její dopad na ceny alespoň přibližně dobře. Hlavně časové posuny ve zpětných vazbách mezi danou změnou na trhu, konkrétním opatřením a důsledky je hlavní slabinou tržních inženýrů.Fluktuace cen bude určitě jiná. Poptávka u nás bude stoprocentně menší než vloni. Nabídka je sice razantně menší, ale:

- souhlasím, že část nabídky je nenávratně ztracena (plyn, co jde do Číny z Ruska, se už v Evropě neukáže, stejně tak jako elektřina, která kryje lapsus francouzských atomových elektráren-jedno v které zemi nakonec skončí-už pro nás k dispozici nebude); pár podobných úniků nabídky z trhu by se ještě našlo, ale jsou to cifry konečné a nijak daleko od rovnovány nabídky s poptávkou); pohybuje se nám tady ne zásadní, ale jen nevelké kritické množství.

- dodávám že zbytek nabídky elekřiny, tak (kromě z plynu) neklesla zásadně výroba elektřiny oproti minulým letům, takže část nabídky je utopena v "zásobách a spekulacích" - to jsou ony předprodeje apod.

Velmi by mne zajímalo, jak při téměř plných plynových zásobnících (což si sice zima vycucne jao každý rok), při vyšších úsporách energetické náročnosti a snížení ekonomické aktivity v celé evropě, co se asi s tou fiktivně nedostatkovou elektrickou energií stane? Zmizí? Natáhne někdo dráty do Číny prodá ji tam? Všichni si pod útulným stropem neotevřou elektrickou troubu, aby nezmrzli.

Pokud stát učinil dodavatelům lukrativní nabídku, že jim:"...uhradí rozdíl mezi tržní cenou a cenou placenou konečným spotřebitelem...". jen opravdu hloupý dodavatel by snižoval cenu pod strop. Ty peníze přece leží na stříbrném podnose. Pak se dají chápat  "obavy expertů", že 130 mld v příštím roce bude málo. Fialový stát (za doby Klause se ODS pyšnila tím že prosazuje minimum zásahů státu - dnes se tomu ani věřit nechce, těžko odhadnout, do kterého hnízda snesla kukačka fialové vejce) se přece může zadlužovat donekonečna.

Lze shrnout počínání (ne)kompetentních osob jednou větou?

Jistěže. Není to snadné, ale lze to. Třeba pro elektrickou energii by souhrn mohl vypadat takto:

Vládu nezajímají úspory (čti objem spotřeby, tudíž na tuto stranu poptávky neboli na motivaci k úsporám rezignuje) ani ji nezajímá výroba (čti objem disponibilní výroby, tudíž na tuto stranu nabídky neboli na nasměrování tuzemské výroby do tuzemské spotřeby rezignuje) a už vůbec ji nezajímá efektivnost zajištění dostatku energie (čti levný výprodej elektřiny a drahý nákup přes prostředníky), přičemž pouze se tváří, že dbá na tlumení sociálních dopadů (čti proti tlakům, kterým nečelila a ještě jim pomáhala, staví pozdní a jen okrajové opatření na řešení následků formou enormních až likvidačních  výdajů ze státního rozpočtu).